Sarkozyho vzestup a pád

Sarkozy mava

Nikdy nebyl Nicolas Sarkozy, bývalý francouzský prezident, vystaven – zejména kvůli svým korupčním skandálům – takovému tlaku médií jako dnes. Jak tomu bylo dříve?

Foto: Nicolas Sarkozy. Zdroj: Profimedia.cz

Aféry, s nimiž se nyní Nicolas Sarkozy potýká, vnímá většina francouzské společnosti velmi kriticky. Podle posledního výzkumu BVA pro televizi BFM by ho za budoucího prezidenta nechtělo 65 % obyvatel Francie. To je závažná ztráta, neboť donedávna se tento „malý velký muž“ pravice těšil podpoře nejen „tvrdého jádra“ Svazu pro lidové hnutí (UMP), ale i velké části veřejnosti. Obojí ale ztratil v průběhu svého nedávného policejního zadržení a následného patnáctihodinového výslechu.

Vzestup malého velkého muže

Bývalý prezident Nicolas Sarkozy (*1955), celým jménem Nicolas Paul Stéphane Sarközy de Nagy-Bocsa, prožil ve francouzské politice téměř celý život. Ve věku pouhých 21 let se stal v roce 1977 radním pařížského předměstí Neuilly-sur-Seine. O pět let později byl zde zvolen starostou. Téměř dvacetiletá kariéra starosty výstavní čtvrti mu zajistila – vedle jiných vykonávaných funkcí (byl poslancem, europoslancem i ministrem) – dobrou startovací pozici. A postupoval systematicky.

V tomto vzestupu kopíroval politickou trajektorii svého předchůdce Chiraka, s nímž měl napjaté vztahy poté, co v roce 1995 podpořil v prezidentských volbách premiéra Édouarda Balladura. Když se na podzim roku 2003, v závěru nehybného období druhého mandátu Jacquese Chiraca, začalo poprvé vážně mluvit o Sarkozyho prezidentských ambicích, bylo to jen logickým vyústěním jeho třicetileté kariéry.

V pohledu na Sarkozyho se francouzská média, nehledě na svou politickou orientaci a podporu, někdy až dojemně shodovala.  Zřejmé bylo, že po Chirakově éře byl vnímán kladně v tak rozdílných listech, jakými jsou levicový Le Monde (nebo radikálnější Libération) a konzervativní Le Figaro. Pro podporu Balladura v prezidentských volbách v roce 1995 mu byly nakloněny liberálně-pravicové a konzervativní týdeníky jako Le Point nebo L´Express, u nichž se někdy mluvilo o neskrývané podpoře Sarkozyho. Odpor k němu naopak nikdy neskrývaly levicové týdeníky Le Nouvel ObservateurMarianne.

Právě v týdeníku L´Express také Nicolas Sarkozy představil koncem ledna 2004 svůj program v exkluzivním rozhovoru pod názvem: „Ce que je veux pour la France“ (Co chci pro Francii). Velmi oblíbeným prostředkem sarkokampaně se ale nejčastěji stávaly diskusní televizní pořady, v nichž vždy zaznívaly ty „krátké věty“, které nejen „zabíjejí“ (myšleno politické protivníky), ale i „oznamují“ úmysly.

Na otázku moderátora Alaina Duhamela, zda myslí na prezidentskou kandidaturu, když se holí, na veřejnoprávní televizi France 2 v pořadu 100 minutes pour coinvaincre (100 minut na přesvědčení) Sarkozy odpověděl: „Nejen, když se holím“.

Stojí za zmínku, že protiestablishmentový týdeník Canard Enchaîné, známý nejen svým satirickým viděním politiky, ale i exkluzivními investigacemi, zveřejnil před květnovými prezidentskými volbami roku 2007 informaci, že Sarkozy s Chirakem uzavřeli dohodu o beztrestnosti, což se týkalo zejména problematického korupčního období za Chirakovy vlády na pařížské radnici.

Víme, že Chirac nakonec souzen byl a vyvázl z toho s malým postihem, neboť mu hrozilo až deset odnětí svobody. Odsouzen byl na dva roky s podmínkou. Je známo, že pokutu, kterou měl zaplatit, nakonec z velké části zaplatila jeho bývalá strana. Bylo to vůbec poprvé, kdy byl bývalý francouzský prezident obviněn z korupce. Popularitu u veřejnosti mu to nenarušilo.

Zmizni, ty ubohý č….u!

Milost a touha po změně, spojované se Sarkozym, nevydržely dlouho. A zkazil si to Sarkozy sám. Sotva pár měsíců, co se dostal v roce 2007 k moci, slavil v proslulé luxusní restauraci Fouquet´s na Champs-Elysées. Necelý rok po svém zvolení při zdravení s návštěvníky salónu zemědělství pronesl větu: Odpal, ty ubohej č….u! Tato slova otřásla Francií.

Nový prezident zde užil slovník zbohatlíků. Věta „Casse-toi, pauv´con“ oběhla celý svět a stala se dobrou pomůckou i při výuce francouzštiny: „casser“ znamená „vypadni“, stažený výraz „pauv´“nebo také „pauvre“ lze přeložit jako „ubohý“ nebo „chudý“. V tomto výroku před námi – tedy nikoliv pouze imaginárně, ale v celé své nahotě – stojí „prezident bohatých“ proti té Francii, kterou v tu chvíli zastoupil muž, jenž na salónu odmítl podat Sarkozymu ruku – „Francie chudých“.

Toto schéma donekonečna používala nejen levicová média, ale i část pravicových, přes která si účty se Sarkozym vyrovnávali jeho političtí odpůrci. Uražena se cítila i katolická církev, jež má často „chudé“ v popisu práce. Snaha, aby v roce 2012 „odpálil“ nakonec i sám Sarkozy, vyrostla do sarkofobie: Nevraživost vůči němu byla koncem jeho mandátu velmi silná.

Jak prezident přichází o magnáty

Jistě by bylo přehnané tvrdit, že Sarkozy ztratil podporu kvůli jedné vulgaritě. Ale začalo tím období, v němž mu už nikdo – snad s výjimkou korporátního zázemí listu Le Figaro – nic nedaroval. Přitom, jak upozorňuje analytický server AgoraVox, v době nástupu do funkce měl Sarkozy podporu téměř všech mediálních podnikatelů, zejména pak trojice Lagardère, Bouygues a Dassault. Připočteme-li k tomu ještě Michela Denisota, generálního ředitele televize Canal+, zdálo se to téměř neprůstřelné.

Podnikatel Martin Bouygues, jenž vede nejsledovanější soukromou televizi TF1, byl dokonce kmotrem Sarkozyho syna Jeana. Když bulvární Paris Match, který vlastní Arnaut Lagardère, zveřejnil v roce 2006 zprávy ze soukromého života Sarkozyho, letěl jeho šéfredaktor Alain Genestar na hodinu. Koncern Dassault, výrobce letadel a operačních systémů, vlastník listu Le Figaro, býval občas nazýván Sarkozyho „hlásnou troubou“. Podnikatel Serge Dassault, zastávající funkci senátora, se ale v poslední době zapletl rovněž do korupční aféry a jeho přístup k Sarkozymu se zvolna proměňoval.

Definitivní konec?

Ekonomický list Les Echos uvádí mezi důvody porážky Sarkozyho v roce 2012 i světovou ekonomickou krizi. Přesto „osobní styl“ prezidenta, kombinující vulgarity s neskrývanou „chutí po penězích“, sehrál při jeho porážce důležitou roli. „Nevolíme toho, s kým bychom rádi jeli na dovolenou, ale člověka, který je schopen řídit zemi,“ ozývalo se podle Les Echos v roce 2012 velmi často.

Přesto Sarkozy prohrál jen těsně. A dlouhou dobu to vypadalo, že má stále co říci a že „sarkonostalgie“ je ve francouzské společnosti veliká. Tato fáze patrně definitivně končí. Zdálo se, že na něj nikdo nic nemá, ale ve světě politiky tomu tak prostě není. A kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Vlastní mediální stín politika většinou vždy doběhne. Nastává definitivní pád jednoho malého velkého muže?

Josef Brož
autor je novinář

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít