Novinář Uri Avnery: izraelský Remarque

uri avneri

Na izraelské mediální a politické scéně desítky let působí „doyen“, jímž je novinář, autor a politik Uri Avnery. Minulý rok Avnery oslavil 90. narozeniny, ale i přes svůj věk zůstal novinářský i politický činný. V průběhu celého svého života aktivně podporoval mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Foto: Uri Avnery. Zdroj: Profimedia.cz

Uri Avnery se narodil se 10. září 1923 v Německu ve známé židovské rodině jako Helmut Ostermann (Uri si v 18 letech změnil jméno a příjmení na hebrejské, jak bylo tehdy u Židů osidlujících Palestinu zvykem). Avneryho otec pracoval jako bankéř a finanční poradce. Jako skalní sionista se ihned poté, co se v Německu moci ujal Adolf Hitler, se svou rodinou odstěhoval do Palestiny. Avneryho otec přišel brzy o všechny své peníze a musel se živit manuální prací, aby rodinu zabezpečil.

Jelikož rodina živořila v chudobě, Uri jako sotva patnáctiletý chlapec odešel ze školy a stal se členem paramilitární skupiny Irgun, která na území britské mandátní Palestiny prováděla vojenské operace proti britským kolonizátorům a palestinským Arabům. Byl však příliš mladý na to, aby se sám vojenských akcí mohl účastnit, a zanedlouho poté, co do Irgunu vstoupil, začal vydávat interní revizionistický časopis Ba-Ma'avak (V boji). Už v 17 letech začal psát do různých nezávislých časopisů.

Nový hebrejský národ?

Po třech letech Uri Irgun opustil na protest proti „antiarabským, antisociálním a teroristickým metodám,“ k nimž se sionisté z Irgunu v bojích proti Britům a Arabům uchylovali, s tím, že neuznával zabíjení Arabů v odvetných akcích. V roce 1946 Avnery založil vlastní aktivistickou skupinu s názvem Eretz Yisrael Hatze'ira (Mladá izraelská země), která vydávala časopis Ma'avak (Boj). Činnost tohoto periodika vyvolala nebývalý poprask mezi sionisty a židovským obyvatelstvem, protože Avnery a jeho kolegové psali o tom, že židovská komunita v Palestině představuje nový hebrejský národ v rámci celého židovstva – šlo prý o asijský národ, jenž je přirozeným spojencem arabského světa.

Na filištínských polích klid

Několik měsíců před vypuknutím první arabsko-izraelské války Avnery publikoval brožurku s názvem War or Peace in the Semitic Region (Válka nebo mír v oblasti, kde žijí Semité), ve které volal po novém radikálním přístupu k dění v Palestině – vytvořením aliance hebrejských a arabských národních hnutí, jež by společně osvobodily semitskou oblast od britských kolonizátorů a vytvořily zde semitské společenství a hospodářskou zónu v rámci rodícího se třetího světa. Výtisky byly zaslány médiím arabských států a pasáže z brožurky se dokonce objevily v některých arabských tiskovinách, ovšem bez valné odezvy.

Poté, co vypukla arabsko-izraelská válka, Avnery vstoupil do armády a posléze se dobrovolně přidal k legendárnímu komandu "Samson's Foxes" (Samsonovy lišky), které operovalo na egyptské frontě. Avnery v té době posílal nejstaršímu izraelskému listu Haaretz zprávy z válečného kotle, které byly pravidelně tištěny a později vyšly v knize s názvem In the Fields of Philistia (Na filištínských polích). Tato kniha se stala bestsellerem a je obecně považována za zásadní výpověď o první arabsko-izraelské válce a srovnávána s Remarquovou klasikou Na západní frontě klid. Avnery napsal pokračování této knihy pod názvem The Other Side of the Coin (Druhá strana mince), v níž líčí temné stránky války, včetně zvěrstev spáchaných na palestinských Arabech a jejich násilného vystěhování z domovů. Knihu ale cenzor k vydání neschválil. Avnery byl na konci války vážně zraněn a v roce 1949 byl definitivně zproštěn vojenské služby.    

V témže roce dostal Avnery nabídku, aby pracoval v listu Haaretz. Avnery na spolupráci kývl, ale po roce redakci opustil s odůvodněním, že mu nebylo umožněno psát o masivním vyvlastňování půdy patřící Arabům, jež prováděla vláda Davida Bena Guriona.

„Tento svět“ podle Avneryho

O rok později Avnery oživil jeden upadající magazín a vytvořil z něj prosperující zpravodajský časopis s názvem HaOlam HaZeh (Tento svět), a to ve stylu periodik, jakými jsou Time MagazineDer Spiegel. Časopis vydával až do 90. let. Toto periodikum bylo chrličem textů, které se ostře vymezovaly proti izraelskému establishmentu. List informoval čtenáře o politických skandálech a korupci, dlouhá léta ztělesňoval přední alternativní izraelské médium, a de facto sloužil jako vzor pro další izraelská média. Ostruhy zde získávali významní izraelští žurnalisté, třeba Peretz Kidmon.

HaOlam HaZeh psal o nepříliš známých a pro izraelskou vládu nepříjemných událostech, například o masakru civilistů v jordánské vesnici Kibija izraelskými vojáky pod velením Ariela Šarona. Přestože se Avnery bil především za práva palestinských a izraelských Arabů, redakční politika jeho časopisu kritizovala též arabské státy, a v roce 1952 dokonce horoval pro preventivní válku s Egyptem. Po Suezské krizi se však výlučně soustředil na kritiku své vlasti.

Z novináře politikem

V roce 1965 Avnery vstoupil do politické arény a stal se členem Knessetu v dresu vlastní strany HaOlam HaZeh – Koah Hadash, později přejmenované na Meri. V poslaneckých lavicích působil v letech 1965 až 74 a 1979 až 1981. Prosazoval radikálně levicovou politiku: odluku náboženství a státu, rovnost pro arabskou menšinu, orientální Židy a ženy, sociální spravedlnost, vytvoření palestinského státu na Západním břehu a v Gaze. Navrhl rovněž vznik arabsko-izraelské aliance v širším regionu. V červenci 1982 Avnery coby první izraelský politik překročil „oficiální linii“ a setkal se s Jásirem Arafatem, jenž se právě nacházel v Bejrútu obléhaném vojsky Ariela Šarona. Styky s Arafatovou OOP navázal už v polovině 70. let, kdy byl Arafat ochoten s Izraelci diplomaticky vyjednávat. 

V 90. letech se neúnavný Avnery pustil do mírových aktivit a v roce 1993 založil lidskoprávní organizaci Gush Shalom, jejíž náplní je pomáhat především Palestincům na okupovaném Západním břehu a v Gaze, informovat veřejnost o válečných zločinech páchaných izraelskou armádou (IDF) a prosazovat tzv. dvojstátní řešení. Činnost organizace vyvolala tvrdou kritiku na izraelské politické scéně, ačkoliv ze strany mezinárodních lidskoprávních organizací se jí dostalo spíše pozitivních reakcí. V roce 2005 byl Avnery v anketě pořádané izraelským zpravodajským webem Ynet zvolen za jednoho z nejvýznamnějších Izraelců všech dob.

Uri Avnery je autorem dvanácti knih, jež pojednávají o izraelsko-palestinském konfliktu. Za svou aktivistickou práci pro dosažení míru, podporu pro vytvoření sekulárního státu všech občanů v historické Palestině, obdržel v cizině řadu mezinárodních ocenění, nicméně doma v Izraeli zatím žádnou cenu nedostal.  

Daniel Veselý
autor je překladatel a publicista

Čtěte také

A business woman reading newspaper while working in the office
Blog

Úvod do monitoringu médií: Jak sledování médií může změnit vaše podnikání

V dnešním digitálně propojeném světě je monitoring médií nezbytným nástrojem pro každého, kdo chce účinně spravovat svou značku a vztahy s veřejností. Nezáleží na tom, zda jste malá start-up firma nebo velká nadnárodní korporace; sledování toho, co se o vás říká v médiích, může mít obrovský dopad na vaši firemní strategii a veřejný obraz.

telefon kresba

Jdeme na to!