Nezávislé médium, které ví, kam až může zajít

kancelář s novinami novaja gazeta na stole

Novaja Gazeta je považována za jedno z posledních nezávislých médií v Rusku. Tento opoziční liberální deník se stal výspou mladých investigativních novinářů, kteří se nebojí psát o politickém režimu největší země světa kriticky. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Václava Lídla ale redakce Novoj Gazety také moc dobře ví, kam sahají hranice jejího svobodného projevu.

Foto: Novaja Gazeta, pracovní stůl Anny Politkovské. Zdroj: Profimedia.cz

Peníze od Nobela

Novuju Gazetu založil v aprílový čtvrtek roku 1993 první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov společně s vlivným oligarchou a bývalým pracovníkem KGB Alexandrem Lebeděvem. Zajímavostí je, že k jejímu počátečnímu financování použil Gorbačov obnos, který obdržel společně s Nobelovou cenou míru, jež mu byla udělena v roce 1990. Dvojice společně vlastní v novinách 49% podíl, rozhodující balík akcií však patří zaměstnancům Novoj gazety (51%), což deníku umožňuje zachovat si velkou míru nezávislosti.

Žádná divočina

Novaja Gazeta je jak v Rusku, tak v zahraničí známá tím, že její reportéři jsou ochotní riskovat mnohé, aby mohli investigativně psát, získávat objektivní informace a zveřejňovat vůči režimu kritické postoje. Několik z nich za to už zaplatilo životem. Nejznámější je jistě případ Anny Politkovské, která byla za svou otevřenou kritiku vládní politiky vůči Čečensku v roce 2006 zastřelena při cestě výtahem do svého bytu. Její odkaz kolegům stále připomíná vitrína ve vstupní hale hlavní redakce Novoj Gazety v Moskvě, stejně jako její nedotčený pracovní stůl v jedné z kanceláří. Podle analytika AMO Václava Lídla se v dnešní době novináři Novoj Gazety nemusejí podobného osudu obávat. Hrozby fyzického násilí vystřídala mnohem sofistikovanější forma nátlaku: „Dnes se vše řeší ekonomicky – stát je schopen různými prostředky omezit finanční příjmy redakcí nezávislých médií a tím i jejich možnosti distribuce“ říká Lídl. Pokud tedy deník nechce čelit hrozbě zániku z důvodu odstřižení od finančních zdrojů, musí se naučit správně pracovat s autocenzurou. Hlavní redaktor Novoj Gazety Dmitrij Muratov jednoduše musí být schopen přesně odhadnout, jak daleko si mohou dovolit v kritice Putinova režimu zajít a co by mohlo deník ohrozit.

Chudoba cti netratí, ale děti vám nenakrmí

Finanční situace Novoj Gazety navíc není nikterak bezproblémová. V praktické rovině se nejvíce projevuje v profilu přispěvatelů: ve vedoucích pozicích sice většinou nalezneme osoby ve středním věku, jež jsou s deníkem spjaty od jeho počátků, věk řadových redaktorů ale málokdy překročí hranici 25 let. Důvodem jsou peníze. Mladí redaktoři, plní elánu a chuti naučit se dělat opravdovou žurnalistiku, se hlásí do řad Novoj Gazety. Když uspějí, získají ve svém oboru ojedinělou zkušenost, která ale není doprovázena stejně exkluzivním finančním ohodnocením. O důstojném příjmu si podle Václava Lídla mohou novináři Novoj Gazety nechat jen zdát: „Pracovat pro Novuju Gazetu je velmi prestižní, ale pokud chcete založit rodinu a mít stabilní příjem, není to dobrá volba.“ Dokud jsou tedy novináři mladí a neplánují rodinný život, jsou schopni kvůli vysněné práci odsunout své pohodlí na druhou kolej. Když se ale jejich preference změní, odcházejí v drtivé většině případů do prorežimních médií, kde se mohou spolehnout na lepší finanční podmínky.

Hra na demokracii

I když podmínky pro činnost Novoj Gazety rozhodně nejsou ideální, zatím se nemusí obávat toho, že by ji Kreml úplně vymazal z mediálního světa, nebo ji přeměnil v provládní médium. Podle slov Václava Lídla totiž deník nepředstavuje pro politickou elitu přímou hrozbu, protože „jeho rozsah je velmi omezený a navíc se nepřímo podílí na vytváření iluze demokracie a svobodných médií“. Uvidíme, jak dlouho bude Kreml hra na demokracii bavit.

Kateřina Hamatová
autorka je studentka FSV UK

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít