Ohromný úspěch tchajwanského režiséra Ang Lee posiluje na ostrově, který Čína považuje za svoji provincii, patriotismus.
Foto: Ang Lee přebírá Oscara za nejlepší režii. Zdroj: Profimedia.cz
Vyhlášení nominací na Oscary 2014 se blíží. Poslední udělování cen přitom způsobilo ohromné pozdvižení zejména v Asii. Zasloužil se o to film Pí a jeho život režiséra Ang Leeho. Film sice nakonec nezískal ocenění v kategorii nejlepší film, ale během oscarového večera posbíral nejvíce sošek včetně té pro nejlepšího režiséra. Pro Leeho to byl již druhý režijní Oscar v kariéře. Fenomenální úspěch pokorného velikána původem z Tchaj-wanu je však v Asii poměrně ošidné téma. Odhaluje totiž staré rány a citlivou problematiku „tchajwanské otázky“.
Ang Lee se narodil a vyrůstal na Tchaj-wanu, v roce 1979 ale ve svých pětadvaceti letech odešel studovat do USA. Dnes již má i americké občanství a v Hollywoodu patří k elitě. Na svém kontě má kromě dvou režijních Oscarů za filmy Pí a jeho život a Zkrocená hora také sošku za nejlepší cizojazyčný film – kung-fu romanci Tygr a Drak. Kromě toho získal dva Zlaté lvy na festivalu v Benátkách, dva Zlaté medvědy na Berlinale a tři Zlaté globy. Na Tchaj-wanu se proto letos Ang Lee dočkal nejvyššího státního vyznamenání – Řádu briliantové hvězdy prvního stupně, který se jinak uděluje pouze politikům, kteří se významně zasloužili o rozvoj země (v roce 2004 ho jako vůbec první cizinec získal Václav Havel). Čína ale jeho úspěchy považuje za své.
Censura potírá homosexualitu a Tchaj-wan
Čínská média o Leem informují jako očínsko-americkém režisérovi, případně píší, že pochází z “čínského Tchaj-wanu”. V roce 2006, kdy Lee zabodoval se snímkem Zkrocená hora o milostném vztahu dvou mužů, čínští censoři z jeho děkovné řeči vystřihli kromě zmínky o homosexualitě také závěrečnou větu, v níž poděkoval své rodině a všem “na Tchaj-wanu, v Hong Kongu a Číně”. Zkrocená hora se v Číně kvůli tématu homosexuální lásky nakonec ani nepromítala.
Pí a jeho život přes čínské censory prošel téměř bez problémů, Leeova děkovná řeč při přebírání Oscara však už byla něco jiného. Téměř celý film se totiž natáčel na Tchaj-wanu, což režisér nezapomněl zmínit. Pasáž, v níž Ang Lee vyzdvihl roli Tchaj-wanu a uvedl, že bez jeho pomoci by film těžko vznikl, čínská média ignorovala. Raději pak jeho vítězství komentovala neprůstřelnou formulací, že Lee je úspěchem pro všechny etnické Číňany (Čínská média v souvislosti s ním používají výraz hua ren, který je pojmem kulturním a vztahuje se tedy na všechny lidi čínského původu na rozdíl od spojení zhong guo ren, které znamená “Číňan“ ve smyslu státní příslušnosti).
Režisérův plovoucí ostrov
Tchajwanská média naopak Leeho označují za chloubu Tchaj-wanu a zdůrazňují, kde se narodil (Leeho rodiče uprchli z Číny na Tchaj-wan po vítězství komunistů v roce 1949). Podobné přetahování proběhlo i o hvězdu NBA Jeremy Lina nebo módního návrháře Jasona Wu, jehož šaty oblékla na inaugurační ples po prvním i druhém vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách jeho manželka Michelle.
„Děkuji Ang Leemu a všem lidem z filmové branže, kteří vyvinuli úsilí pro Tchaj-wan,“ citoval letos v únoru tchajwanského prezidenta MaJing-ťiou deník Taipei Times. V úvodníku potom deník zdůraznil, že je nezbytné, aby Tchaj-wan poskytl větší podporu nadějným talentům. „Národ nestojí pouze na právnících, doktorech a obchodnících. Potřebuje také vizionáře, filozofy, filmaře, malíře, architekty a atlety. Pouze díky potřebné finanční a morální podpoře budou moci budoucí chlouby Tchaj-wanu zviditelnit zemi ve světě,“ napsal deník.
A co na to Ang Lee? „Tchaj-wan je jako můj plovoucí ostrov,“ napsal v narážce na plovoucí ostrov z filmu Pí a jeho život pro list The Guardian a pokračoval: „Je to ostrov, který není uznaný jako stát, nemá jasnou identitu. Je to velice zvláštní politická situace – vše je nerozhodnuté. Na vodě. Je to ostrov, je v oceánu a já jsem unášený, pluju jako Pí, celý svůj život.“
