Homosexualita v maďarském filmu: od karikatury po milostný trojúhelník

Berlinale tisková konference

Podle výzkumu veřejného mínění z června 2013 je 30% Maďarů pro sňatky homosexuálů a 40% schvaluje možnost adopce dětí. Ovšem ve srovnání s celosvětovým měřítkem se Maďarsko řadí mezi nejméně tolerantní státy, před ním už je jen Polsko a Jižní Korea. Přičemž platí, že mladší generace je mnohem tolerantnější než starší. Na kolik můžou za názor většinové společnosti média, především pak film?

Foto: tisková konference k filmu Viharsarok během 64. mezinárodního filmového festivalu Berlinale. Zdroj: Profimedia

Když se podíváme hlouběji do historie maďarské kinematografie, najdeme pár snímků zabývající se homosexualitou, byť jen okrajově. Komunistický režim homosexualitu potlačoval, dokonce i trestně stíhal, přesto v osmdesátých letech vznikly dva filmy s touto tématikou, jeden pojednává o lesbickém vztahu vdané ženy v rámci nejtužší totality padesátých let a druhý o historické postavě ještě z dob Rakouska – Uherska, plukovníku Redlovi. Oba filmy spíš než o homosexualitě pojednávají o jinakosti, se kterou je velmi složité se smířit.

Negativní zobrazování homosexuality

Po pádu komunismu začaly postupně vznikat filmy, ve kterých homosexualita nebyla již okrajovým, nýbrž nosným prvkem děje. Zde se dostáváme k zobrazování homosexuálů nejen ve filmu, ale ve všech médiích – noviny, televize ani rádio se již nebály upozorňovat na jinou sexuální orientaci, kterou však spojovaly s negativně hodnocenými věcmi. Lepší představu si uděláme, vzpomeneme-li si na české filmy o chlapecké prostituci, např. Mandragora. V takových filmech můžeme vnímat homosexualitu velmi negativně, jako úchylku stárnoucích mužů. Takové a podobné filmy nás též navádějí k tomu, abychom homosexualitu spojovali s drogami a s promiskuitou, která vede k pohlavním chorobám. V jiných je zase jiná sexuální orientace vnímána jako volba, tento motiv najdeme v českém filmu Šeptej, podobně jako v maďarském filmu Coming out – jen pro zajímavost, tyto filmy od sebe dělí skoro dvacet let.

Tedy koncem osmdesátých let a v průběhu let devadesátých se homosexualita dostávala díky filmům k širší veřejnosti. Vyobrazení nebylo zvlášť kladné, ale nejdůležitější bylo, že se touto tématikou začalo zabývat postupem času více tvůrců a homosexuálové, zkrátka homosexualita začala být víc vidět. Podle maďarské socioložky Judit Takácsové právě tato viditelnost pomáhá společnosti vypořádat se s jinakostí. O tom, že je to běh na dlouhou trať, svědčí fakt, že postoj maďarské společnosti se mění velmi pomalu, například film Coming out opět homosexualitu vyobrazuje jako pomýlení. Přitom postoj veřejnosti a politiků k homosexualitě se počátkem nového tisíciletí velmi změnil, k homosexualitě se přiznali někteří lidé z oblasti showbyznysu, ba i několik politiků. Nedá se však říci, že by se s coming outy roztrhl pytel. V roce 2009 pak bylo schváleno registrované partnerství, ale sňatků se maďarští homosexuálové jen tak nedočkají, podle nové Ústavy je manželství vztahem mezi mužem a ženou a jeho role je historicky spojená s plozením dětí. Takže registrované partnerství je povoleno, ale není ústavně chráněno a znemožňuje registrovaným partnerům adopci dětí.

Vraťme se však k filmu s homosexuální tématikou, hlavně ke Coming outu, který měl premiéru v prosinci 2013 a který sklidil poměrně velký potlesk. Člověk se během pročítání novin neubrání srovnávání: co se dočteme o filmu Coming out v pravicových novinách, nenajdeme v levicových, totéž platí i naopak. A totéž platí i pro další film s homosexuální tématikou, totiž Viharsarok (do kin vstoupí až v březnu tohoto roku, ale premiéru bude mít 8. února na Berlinale).

Coming out naruby

Coming out je pro pravicové noviny, hlavně Magyar nemzet, nejlepším novým maďarským filmem, dobře natočená komedie, která potěší snad každého, i toho, který se původně bál jít na film s tématikou kolem homosexuálů. Ono to však není tak žhavé, vykreslení homosexuála v Coming outu zapadá do stereotypů, které ve společnosti stále přetrvávají – zženštilé chování, kroucení zadkem v upnutých kalhotách, téměř každý den návštěva klubů či diskoték a ohrnování pyskem nad všemi ženami. Jak tyto stereotypy ovlivňují veřejné mínění, dosvědčuje skutečnost, že po zhlédnutí filmu se spousta lidí ptala, zda Sándor Csányi (herec hlavní postavy, který by se svou popularitou a obsazováním do rolí dal přirovnat k Ivanu Trojanovi) není gay, tak „přesvědčivě“ zvládl homosexuála zahrát. Navíc Coming out nepojednává o přiznání se k homosexualitě, ale o přesném opaku, o přiznání se k heterosexualitě. Po dopravní nehodě se z hlavní postavy najednou stane „normální“ mužský ohlížející se za „šťabajznami“. A právě tento moment, totiž „obrácený coming out“, je kritizován v liberálních novinách, podle Népszava to dokonce podporuje náhled současné vlády na homosexualitu. Že by byla homosexualita vážně jen nemoc, ze které nás může vyléčit až ten pravý/pravá? Ať je to jak chce, film Coming out dostal od Maďarské filmové nadace v přepočtu 25 milionů korun, což je částka, kterou od této nadace dostaly za poslední dva roky jen dva filmy.

Mužský milostný trojúhelník na vsi

Viharsarok je už svou tématikou předurčen být nízkorozpočtovým filmem, pojednává totiž o milostném trojúhelníku mezi muži na malé vesnici kdesi na východě Maďarska. Podle anotací a několika ukázek, které je možné zhlédnout na internetu, to bude možná první maďarský film, který homosexuály vykresluje jako lidi, kteří dokážou cítit emoce (lásku i žárlivost), jen jsou zaměřeny na osoby stejného pohlaví. Tedy veskrze kladné vyobrazení, stejně tak je tomu u dokumentárního filmu o lesbách, který vstoupí do kin též v tomto roce. Skutečné ženy se skutečnými příběhy, které pomůžou divákům vcítit se do osob s něčím pro ně nepochopitelným. Noviny těmto filmům nevěnují takovou pozornost jako předešlému filmu. Přičítat tento nezájem tomu, že filmy teprve čekají na svou premiéru, by bylo nesprávné. Coming out do svého uvedení doprovázela půl roku trvající kampaň, plakáty na všech rozích, trailery a upoutávky ve veřejnoprávních televizích a stále nové a nové rozhovory s tvůrci filmu. Nabízí se tedy otázka, kolik diváků Viharsarok či dokument o lesbách uvidí, čísla rozhodně rekordy trhat nebudou, ale snad to napomůže posunout vyobrazení homosexuálů pozitivnějším směrem. S trochou naděje na závěr: jedna vlaštovka prý jaro nedělá. Snad se v tomto případě přísloví mýlí, neboť vlaštovky letí už přinejmenším dvě.

Alena Mikolášková
autorka je publicistka

Čtěte také

prymula grafika
Tiskové zprávy

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít