Co když Skotové řeknou „ano“

Vlajka Skotsko a Velka Britanie

Září letošního roku bude pro Skoty přelomové – v referendu budou hlasovat o tom, zda se odtrhnout od Spojeného království a vytvořit samostatný stát. Jak skotské snahy o samostatnost vnímají britská média?

Foto: ilustrační, Zdroj: Profimedia.cz

Po dlouhodobých jednáních s vládou Spojeného království v březnu 2013 skotská vláda oznámila, že se dne 18. září 2014 bude konat referendum o nezávislosti Skotska. Přijetí zákona o skotském referendu a jeho podepsání britskou královnou Alžbětou II. tak korunovalo snahy skotských separatistů v čele s šéfem Skotské národní strany (SNP) Alexem Salmondem. V referendu bude občanům Skotska položena jediná otázka, a to ta, zda by se podle nich mělo Skotsko stát nezávislým státem. Na tuto otázku mimo jiné odkazuje organizace Yes Scotland, která sdružuje politické strany, instituce i jednotlivce podporující skotské osamostatnění.

Anglický nezájem

Nezávislost Skotska je tématem zcela zásadním pro Spojené království a jeho integritu. O to překvapivější je ovšem způsob, jakým jej reflektují britská média. Pokud tedy vůbec můžeme o reflexi hovořit, protože jak se zdá, britský tisk zatím skotské separační snahy spíše ignoruje, jako by doufal, že jde jen o planý poplach. Většina médií se omezuje na zpravodajská fakta, případně úvahy nad tím, jaká by po odtržení Skotska byla jeho pozice v EU, či zda by tato země přijala euro. Těžko ale v médiích hledat komentáře, které by k případnému odtržení Skotska zaujímaly jednoznačné stanovisko.

Nad liknavostí britských médií se pozastavuje mimo jiné skotský novinář Andrew Marr. Deník The Guardian cituje jeho slova, kdy říká, že je až legrační, jak málo se na jihu Spojeného království o nezávislosti Skotska diskutuje. Podle Marra zřejmě tamější lidé spoléhají na to, že Skotové v referendu mohutným jednohlasem řeknou skotskému oddělení „ne“. O takovém scénáři ale Marr silně pochybuje. Podle něho bude poměr souhlasných a odmítavých hlasů v referendu ještě mnohem těsnější, než naznačují průzkumy veřejného mínění.

BBC bez Británie

Zcela speciální kapitolou v tématu skotského odtržení je britská stanice BBC. Nad její budoucností v případě rozdělení Spojeného království naopak spekuluje mnoho novinářů. Problém vystihuje komentátor Peter Preston v nedělníku The Observer: „You can't have a British Broadcasting Corporation without a Britain“, tedy není Britské vysílací společnosti bez Británie. Hovoří se mimo jiné o tom, jakým způsobem bude BBC informovat o otázce skotské nezávislosti a zda je vůbec možné, aby si udržela nestranný pohled. Peter Preston se ve svém komentáři ptá, jak může BBC Scotland zaznamenávat debatu, která rozhoduje o její vlastní existenci (a štědrém rozpočtu), aniž by zůstala nezaujatá. Na zaujatost BBC si v souvislosti s oddělením Skotska již mimo jiné stěžovalo mnoho politických představitelů včetně irské ministryně pro evropské záležitosti Lucindy Creightonové či lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna.

Otázce nestrannosti BBC se široce věnuje také například korespondent deníku The Guardian Severin Carell. Podle něho bude budoucnost BBC jedním z hlavních témat kampaně skotského referenda, a to ani ne proto, že je tato stanice bohatě financována z veřejných peněz, ale hlavně proto, že je jednou z největších britských institucí. Podle odpůrců skotské nezávislosti je to právě BBC, kdo stmeluje všechny britské národy a regiony a pomáhá budovat sounáležitost všech britských občanů. Sama SNP ve svém prohlášení nezávislosti vyjádřila požadavek, aby BBC dál vysílala i v odděleném Skotsku, ač pod skotskými zákony. Skotsko by tak v případě svého odtržení přistupovalo k Britské vysílací společnosti podobně jako ke královně Alžbětě II., libře či Bank of England.   

To, zda budou média schopna podat občanům nestranný pohled na otázku oddělení Skotska, bude mít rozhodující vliv na schopnost veřejnosti učinit v referendu skutečně informované rozhodnutí. Podle komentátorky deníku Daily Mail Melanie Phillipsové už potom samotný výsledek referenda nebude hrát tak velkou roli. Hlavní je podle ní rovnocenné jednání mezi oběma stranami. Tak jako má Skotsko právo bojovat o svou nezávislost, stejně tak má Anglie právo usilovat o zachování Spojeného království. Podle Phillipsové totiž Anglie potřebuje Skotsko stejně jako Skotsko Anglii, pročež by oba regiony měly především táhnout za jeden provaz coby rovnocenní partneři.

Tereza Šimková
autorka je publicistka

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít