Na Facebooku je v současnosti 3,94 milionů českých účtů. Jak si na této sociální síti vedou vybrané zpravodajské deníky a týdeníky?

Ilustrační foto, Zdroj: Profimedia.cz

Publicista Daniel Dočekal, který se této sociální síti dlouhodobě věnuje, a o to více ji nenávidí, trefně říká, že Facebook nelze ignorovat, když je tam zastoupena polovina internetové populace.

Užitečnost Facebooku

Facebook je pro média užitečný kvůli třem věcem. Pomáhá budovat značku, lze díky němu získávat zpětnou vazbu a hlavně může zvyšovat návštěvnost zpravodajských webů. Když už nečtou, tak ať aspoň klikají. Počet reálných uživatelů, kteří se díky Facebooku dostanou na zpravodajské weby, a následně počet zhlédnutých stránek, jsou hlavními kritérii, která stojí za to sledovat.

V tabulce je vidět, kolik hlavní zpravodajské deníky prodají výtisků, jaká je návštěvnost jejich webových stránek a kolik fanoušků mají na Facebooku. Vypovídající je v případě Facebooku také kategorie „mluví o tom“, která naznačuje aktivitu fanoušků. Pokud totiž fanoušci tzv. nelajkují, nesdílí a nekomentují, jsou to tak trochu mrtví fanoušci.

Zdroje: ABC (červenec 2013), Netmonitor (červenec 2013), Facebookové stránky (k 13. září 2013)

Počty fanoušků českých zpravodajských webů nekopírují pořadí v tištěném prodeji. První jsou Novinky, kterým pomáhá spojení se Seznamem, a teprve dlouho za nimi iDNES. Velmi aktivní je s 25 887 fanoušky iHNed, který se také může na svém profilu vykázat největším „šumem“ mezi deníky. Lidovky sice v prodaném nákladu nad Hospodářkami mírně vedou, pokud jde ale o Facebook, je tu výrazný rozdíl. Deník má sice velmi dobrou návštěvnost svého webu, sociálním sítím se ale příliš nevěnuje. V přehledu nelze pominout internetový deník Aktuálně, který počtem fanoušků předčí iDNES.

Příklad Reflex

Živý facebookový profil má týdeník Reflex. V porovnání s Novinkami, které „udělají“ 69 048 fanoušků na téměř 3,5 milionu reálných uživatelů, má Reflex 57 548 fanoušků a aktivitu „mluví o tom“ 4 760 na návštěvnost 215 182 RU měsíčně. Je vidět, že Reflex sociální sítě umí. Časopis využívá viditelná tlačítka pro sdílení článků, a podobně jako web Aktuálně nasadil na svoje stránky diskusní plug-in pro komentáře pod články. To má své výhody i nevýhody. Reakce fanoušků se sdílejí i na jejich soukromých profilech, kde je mohou vidět další lidé (byť uživatel musí zveřejnění odsouhlasit a není jasné, kolik lidí to udělá – viz zkušenosti Aktuálně). Nevýhodou je závislost na cizím uživatelském prostředí, které médium nemůže nijak ovlivnit.

Aktivita na Facebooku těžko zvýší prodej tištěných deníků, názorovým časopisům jako Reflex a Respekt ale pomoci může. Facebook je efektivní nástroj k podpoře jejich značky.   Může být takzvaně „cool“ tyto časopisy číst a hlavně kupovat, k čemuž přispívá i jejich názorová vyhraněnost, dobré obálky a známí novináři, které si s nimi čtenáři dokážou spojit.

Komentátoři na Facebooku

Pro rozšíření článků po Facebooku má velký význam i aktivita samotných autorů, což platí hlavně u komentátorů. Například Jindřich Šídlo, Erik Tabery nebo Miloš Čermák již dosáhli limitu 5000 přátel, který umožňují pravidla Facebooku pro soukromý profil. Další tisíce lidí tzv. sledují veřejný obsah, jejž sdílí. Pro ilustraci, šéfredaktora Respektu Erika Taberyho takto sleduje více jak 14 tisíc lidí. Další komentátoři jako Lukáš Jelínek, Petr Kamberský aj. sice mají „jen“ necelé dva tisíce přátel, ale dále rostou.

Kolem komentátorů se postupně buduje komunita lidí, kteří pod jejich články zuřivě diskutují a také je sdílejí. Je dokonce možné říci, že diskuse není u jejich soukromých profilů takovou žumpou, jako třeba v komentářích pod články na nejčtenějších zpravodajských webech. Do diskusí se velmi aktivně zapojují i samotní autoři, až si někdy člověk klade otázku, kdy vlastně svoje komentáře stihnou napsat.

Facebook nabízí médiím možnosti, které je dobré využít. Ale je to vždy pouze doplněk a nelze od něho čekat zázraky. Zároveň vyžaduje neustálou pozornost. Facebookovému profilu se musí někdo pověřený věnovat, porozumění by mělo mít i okolí. Podobně jako když se před lety začínaly sžívat papírové a webové redakce.