Jak si z pohledu médií stojí možné dva typy dobročinnosti? V dlouhodobé retrospektivní analýze jsme se v NEWTON Media zaměřili na porovnání medializace tradiční filantropie a udržitelného podnikání. Mediální obsahy z let 2010–2015 ukázaly výrazně vyšší zájem médií o tradiční filantropii. Zatímco tradiční filantropie zaznamenala v roce 2015 mírný pokles, zájem o udržitelné podnikání od roku 2013 rostl. Nejčastěji k prezentování dobročinnosti docházelo na online webech. V medializaci udržitelného podnikání byly výrazně více zastoupeny ekonomické tituly i díky vzniku a rozvoji platformy Byznys pro společnost, která se výrazně podílela na medializaci celého tématu.
Udržitelné podnikání
Během sledovaných šesti let se prokázalo, že moderní pojetí CSR – koncept Udržitelného podnikání, je v médiích představován velmi široce. Jako „odpovědné“ a „udržitelné“ byly označovány tak odlišné entity jako technologie výroby, investování, architektura, způsoby inzerce, města, diverzita a rovné příležitosti, přístup k zaměstnancům (i k těm handicapovaným) nebo k lokálním komunitám. K bankám a finančním institucím, u nichž bylo akcentováno dobrovolnictví zaměstnanců, se přidaly i další subjekty, například velké pivovarnické společnosti. Banky se podle médií hojně angažují také ve finanční gramotnosti obyvatel.
Média upozornila na vznik nové ISO normy týkající se právě CSR a konceptu udržitelnosti. V dubnu 2014 přijal Evropský parlament směrnici, podle níž budou firmy, které mají více než 500 zaměstnanců, povinně sdělovat, jak jsou společensky odpovědné. Směrnice se dotkne v Evropské unii zhruba 6 000 firem. Ke konci sledovaného období si výraznou pozornost médií vysloužilo téma rovného zastoupení žen a mužů v managementu velkých firem.
Tradiční filantropie
Tematický okruh „Tradiční filantropie“ v sobě zahrnuje řadu typů institucí, akcí a aktivit. Týká se aktivit jednotlivců, firem, sdružení a dalších subjektů. V médiích byly prezentovány jednorázové akce, dlouhodobé projekty a sbírky i pravidelná činnost nadací, nadačních fondů a firemních nadací.
Jejich činnost byla z pohledu mediálních dat soustředěna zejména na děti, seniory, sociální služby, vzdělávací a rozvojové projekty, na osvětovou činnost ohledně nemocí a podporu pacientských sdružení, na kulturu, ekologii a humanitární a přírodní katastrofy v cizině i doma. V posledních dvou letech sledovaných období se výrazněji projevilo aktuální téma pomoci uprchlíkům. Média referovala také o mnoha typech benefičních akcí: koncertech, vaření, běhání, módních přehlídkách, jarmarcích apod. Za pozitivní lze označit skutečnost, že Fórum dárců deklarovalo, že Češi patří mezi nejsolidárnější národy v Evropě.
Mezi hojně mediálně prezentované zajímavé (nezvyklé) nadační počiny posledních let patřily založení nadačního fondu prezidenta Miloše Zemana na podporu splácení státního dluhu nebo Protikorupční fond Karla Janečka. V kontextu prezidentských aktivit uveďme, že si média všímala i dění v zahraničí, konkrétně rozhodnutí nového slovenského prezidenta Andreje Kisky věnovat svůj plat na charitu.
Z dalších neobvyklých námětů jmenujme diskusi, která v médiích proběhla v roce 2014, ohledně trestu pro herce Petra Čtvrtníčka a Jana Potměšila za spot v policejních uniformách, který natáčeli pro Nadaci Charta 77. Mezi zahraničními spornými kauzami byl v médiích v roce 2012 široce rozebírán případ z dopingu usvědčeného cyklisty Neila Armstronga. Média se zajímala o ohlas, které měla tato kauza na jeho nadaci Livestrong. Cyklista se snažil negativní dopady minimalizovat tím, že z ní odstoupil. Média rovněž hojně rozebírala počin zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga, který v roce 2015 v souvislosti s narozením svého prvního dítěte vyhlásil, že 99 procent akcií své společnosti věnuje na charitu.

