Search

Těžba z břidlic: ano, či ne?

bridlice

Závislost západní civilizace na fosilních palivech a jejich tenčící se zásoby před ni kladou zásadní otázky, jež někteří „alarmisté“ chápou jako fatální. Jak se k této problematice staví především americká média, včetně nezávislých sdělovacích prostředků?

Foto: Manchester: protesty proti povolení frakování. Zdroj: Profimedia.cz

Wikipedie  k nepříliš známému termínu “frakování” uvádí: „Frakování z anglického hydraulic fracturing, zkráceně fracking, je metoda vytváření puklin ve vrstvě zpevněných sedimentárních hornin pomocí stlačené tekuté směsi vody s pískem a pomocnými chemikáliemi. Písek o určité zrnitosti má udržet pukliny otevřené. Chemikálie se používají proto, aby usnadnily migraci tekutin. Vytvořené pukliny mají umožnit uvolnění a migraci tekutin v hornině obsažených (hlavně zemního plynu, ropy a jejich podob, např. břidlicového plynu) do větších ložisek, ze kterých může být ekonomicky lukrativní je dobývat.“

Tato metoda těžby nerostných surovin podle jejích stoupenců umožní „slít“ větší množství ropy a zemního plynu z míst, ze kterých by se jinak těžba nevyplatila. Naopak podle jejích odpůrců chemikálie používané při hydraulickém štěpení způsobují závažné ekologické škody včetně kontaminace vody.

Ekonomický profit nade vše?

Ano, v případě frakování, kdy je závislost především západních států na fosilních palivech silnější než dříve, jde o „lukrativní činnost“. To se odráží i v postoji sdělovacích prostředků, přičemž je celkem logické, že velká korporátní média hydraulické štěpení spíše podporují, či je zásadním způsobem nekritizují. A to přesto, že četní kritici, včetně ekologů a dalších specialistů, kvůli tomuto způsobu získávání ropy, břidlicového plynu nebo dehtových písků dlouhodobě upozorňují na skutečnost, že jde o velice nebezpečnou metodu jak pro životní prostředí (v podobě negativních dopadů změny klimatu), tak pro samotného člověka. Může tomu být také proto, že významná světová média často fungují jako jiné korporace, jejichž primárním zájmem je zisk, nikoliv jen zpravodajství nebo běžná publicistika.

Tento způsob dobývání nerostného bohatství je „lukrativní“ konkrétně pro ropné korporace, řadu zájmových politických skupin (různí lobbisté) či vlády, jež mají daleko snadnější přístup do vlivných médií na rozdíl od ekologických hnutí a aktivistů.

Frakování povoleno

Společnosti, jako jsou Exxon Mobil, Chevron Corporation,  ConocoPhillips nebo Marcellus Shale Corporation, vedou za stovky milionů dolarů masivní kampaň v médiích a publikují odborné studie, ve kterých jejich autoři a mecenáši líčí ekonomické a environmentální výhody plynoucí z hydraulického štěpení s odůvodněním, že tato metoda dobývání fosilních paliv není pro životní prostředí ani člověka nebezpečná. Takové texty a studie se objevily třeba na webových stránkách televizní stanice Fox News, v kanadském periodiku The Globe and Mail, či dokonce na stránkách jednoho z nevýznamnějších světových deníků New York Times.

Na internetových stránkách časopisu Forbes  lze narazit na řadu textů, jejichž autoři hájí těžbu ropy, zemního plynu včetně frakování, a naopak vystupují proti ekologickým aktivistům, kteří dlouhodobě protestují například proti výstavbě kontroverzního ropovodu Keystone XL na území Kanady a Spojených států. David Blackmon, který v ropném průmyslu působí 33 let, upozorňuje, že některé informační zdroje veřejnost cíleně dezinformují, co se nebezpečí hydraulického štěpení týče, a dodává, že při frakování nedochází ke kontaminaci vody, jak tvrdí odpůrci této metody. Blackmon vyjadřuje pohoršení nad tím, jak spousta aktivistů i politiků prostřednictvím sdělovacích prostředků mate veřejnost ohledně frakování, jeho procesu a využití, které má podle jeho slov pozitivní účinky pro společnost obecně.

Ohrožené lidstvo

Známý a vlivný intelektuál Noam Chomsky na americkém zpravodajském webu Huffingtonpost naopak tvrdí, že v souvislosti s dobýváním „posledních kapek“ fosilních paliv existuje mezi americkou vládou, oběma významnými politickými stranami v USA a mezinárodním tiskem vzácná názorová shoda týkající se pozitivního pohledu na hydraulické štěpení. Díky tomu se Spojené státy údajně nacházejí „ve šťastném století nezávislosti na energiích“. Podle Chomskyho k tomu ale dochází na úkor fatálních změn klimatu a udržitelného života na modré planetě. Chomsky druhým dechem dodává, že takzvané „primitivní“ země, jako je třeba Ekvádor, naopak schvalují zákony o tom, aby fosilní paliva zůstala v zemi, kde mají své místo, protože jejich těžba je pro planetu příliš škodlivá. Můžeme samozřejmě namítnout, že průmyslově vyspělé země mají daleko větší spotřebu fosilních paliv než relativně chudé latinskoamerické státy, nicméně z ekologického hlediska jde spíš o moudrý postoj.

Škodlivé dopady hydraulického štěpení

Obdobné názory na těžbu ropy, počítaje v to hydraulické štěpení, sdílí spousta novinářů a výzkumníků, kteří se tímto tématem profesionálně zabývají. Podle nich bude při hydraulickém štěpení za dvacet let metan – plyn, který se při frakování dostává do atmosféry – 72 krát škodlivější, než je v současnosti oxid uhličitý. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) vydala prohlášení, že těžba ropy i hydraulické štěpení představují druhé největší odvětví, které se podílí na emisi skleníkových plynů. EPA se také věnuje studiu dopadů frakování na zdroje pitné vody ve Spojených státech. V průběhu hydraulického štěpení dochází nejen ke znečišťování pitných zdrojů, ale i k rozsáhlému ničení plodin, flóry a fauny. Negativními dopady hydraulického štěpení, jak už bylo uvedeno, se detailně zabývají investigativní žurnalisté, jako jsou blogger v New York Times Andrew Revkin, který pravidelně informuje o dopadech těžby břidlicového plynu na zdraví obyčejných lidí, dále pak Tom Wilber, autor publikace Under the Surface pojednávající o těžebních aktivitách koncernu Marcellus Shale Corporation, Bryan Walsh z časopisu Time a další. Ožehavému tématu frakování se rovněž věnuje celá řada nezávislých či alternativních sdělovacích prostředků, jež nejsou napojené na ropnou lobby a mohou si dovolit kritičtější způsob práce. Přicházejí též s alternativními způsoby, jak řešit, či aspoň redukovat nezdravou závislost ekonomicky vyspělých zemí na fosilních palivech. Onu alternativu spatřují v zelených technologiích; fotovoltaice, solárně-termálních elektrárnách, větrné energii atd. Jmenujme aspoň ty nejznámější: Democracy Now!, Media Lens, The Land Magazine. 

Určité zadostiučinění může představovat trend, kdy vedle masivní propagandy obřích korporací ve prospěch často ničivých aktivit, se mainstreamové sdělovací prostředky čím dál tím víc věnují i odvrácené tváři ropných gigantů, tedy především ekologickým haváriím, za něž tyto instituce nesou zodpovědnost, a jejich představitelé volky nevolky začínají skládat účty společnosti.

Daniel Veselý
autor je překladatel a publicista

Čtěte také

Pozvanka webinar korporace 1
Blog

Webinář týkající se e-commerce a elektroniky

Na webináři vám Vašek a Vojta představí konkrétní mediální výstupy třech českých firem. Uvidíte využití nejnovějších funkcionalit aplikace NewtonOne nové generace. Vašek a Vojta se zaměří nejen na obecné novinky a zajímavosti, ale také rozeberou mediální data těchto

telefon kresba

Jdeme na to!