Šéfredaktoři: soutěž krásy na palubě Titaniku

V posledních týdnech jakoby si někteří šéfredaktoři českých médií začali kolíkovat terén. Svědčí o tom jistá nervozita po vzniku internetového deníku Echo24, který je v napjatých vztazích s „babišovským“ tiskem, ale nadšení nevzbuzuje ani u ostatních médií. Kromě toho panuje stálá rivalita mezi Respektem a Reflexem. Vůči Reflexu se nedávno vymezil i nový šéfredaktor Týdne. Přirozený konkurenční boj by však médiím neměl bránit ve spolupráci tam, kde je to důležité pro celý obor.

Foto: ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Po loňských vlastnických změnách u několika významných deníků a týdeníků celkem přirozeně následovaly i změny ve vedení těchto titulů. Jednalo se především o Lidové noviny a Mladou frontu DNES, které v rámci společnosti Mafra zakoupil majitel holdingu Agrofert a od letošního roku i ministr financí Andrej Babiš. Propojení ekonomické, politické a mediální moci v Babišově případě samozřejmě znamená neustálý konflikt zájmů. Před českou žurnalistickou obcí vyvstala zdánlivě jednoduchá otázka, jak se k této u nás doposud nevídané situaci postavit. Dalo by se čekat, že média, která Babišovi nepatří, po něm v dobrém slova smyslu „půjdou“. Že budou na jeho různé kolize zájmů poukazovat a odhalovat jejich nové souvislosti. Vždyť v tom přece spočívá práce „hlídacích psů demokracie“. Skutečnost je bohužel jiná. Většina médií sice Babiše občas kritizuje, ale převažující postoj by se dal vyjádřit slovy „dejme mu šanci“, případně „nepropadejme hysterii“.

Tento postoj začíná být na pováženou ve chvíli, kdy Babišem vlastněný deník MF DNES začal ostřelovat premiéra a šéfa ČSSD Bohuslava Sobotku kvůli sporné privatizaci OKD, na niž měl před deseti lety Sobotka coby ministr financí vliv. Zdánlivě je vše v pořádku – novináři z Mafry odhalují pro stát nevýhodný obchod, přičemž konají svou práci. Jenže se tak děje jako na potvoru v době, kdy se Sobotka dostal do sporu se svým vicepremiérem Babišem, jemuž mimo jiné vytkl výše zmíněný střet zájmů. To, že noviny ministra financí přináší v kauze OKD materiály z ministerstva financí, je taky poněkud nestandardní. Ať už se jim dostaly do ruky jakkoliv.

Ošklivá realita

Před pár týdny začal vycházet výše zmíněný internetový deník Echo24, za nímž stojí z velké části bývalí redaktoři Lidových novin, kteří tento deník opustili po jeho převzetí Andrejem Babišem. Ten na Echo24 předminulý týden zaútočil, když financiéra projektu Jana Klenora označil za bílého koně, a vyjádřil přesvědčení, že dotyčný má dostatečně vysoké daňové přiznání, aby bylo vidět, kde vzal peníze půjčené Daliboru Balšínkovi na rozjezd Echa. Rozohněný Babiš dále prohlásil, že Balšínek a spol. Lidové noviny vytunelovali, aniž by proto uvedl nějaký důkaz. Následovalo velké haló, které nakonec přimělo ministra financí k omluvě na stránkách Mladé fronty DNES (27.3.2014). Omluva byla problematická hned z několika důvodů – mimo jiné v ní zopakoval, že má o financování Echa pochybnosti, a zalitoval, že jako politik už není svobodným člověkem, který může říkat, co si myslí.

Jak moc byla Babišova omluva upřímná, ukázal o den později komentář šéfredaktora Babišových Lidových novin Istvána Léka (Lži, pravdy a ošklivosti, LN 28.3.2014). Léko zde svému předchůdci Daliboru Balšínkovi vyčetl, že po jeho odchodu se Lidovky nacházely v „ošklivé realitě“ – s poddimenzovanou redakcí a klesajícím nákladem. Dále pak zahrál na strunu lidové závisti, když naznačil, že Balšínek za svou práci pobíral nepřiměřeně vysoký plat.

Musíme si pomáhat, ale…

Zajímavá byla reakce ostatních médií na Babišův útok na Echo24. Na první pohled se zvedla velká vlna solidarity, kdy na obranu napadeného serveru vystoupili nejen lidé z „nebabišovských médií, ale i někteří novináři zaměstnaní v ministrových listech (Karel Škrabal v MF DNES a Petr Kamberský v LN). Jenže poměrně často tyto články obsahovaly i určitý distanc od Echa24. Šéfredaktor Týdne Jaroslav Plesl se podivil, proč Babiš útočí na „drobného investora do nevýznamného mediálního projektu“ (Týden 31.3.2014). Šéfredaktor Respektu Erik Tabery ve svém dopise adresovaném Babišovi, v němž ho vyzýval k omluvě, napsal: „K projektu Echo24.cz mě nic nepoutá, s jeho redaktory se shodnu jen výjimečně. (…) pana Klenora vůbec neznám a k Echo24.cz chovám stejnou náklonnost jako k jakékoli další konkurenci. Jako podnikatel asi víte, co tím myslím“ (respekt.cz 25.3.2014). Šéfkomentátor Lidovek Petr Kamberský zase poznamenal: „Lze pochopit hlubokou Babišovu nechuť k některým lidem z onoho webu“ (LN 25.3.2014).

Při čtení podobných šťouchanců se člověk nestačí divit. Výše citovaní sice cítili oprávněnou potřebu Babišův atak na internetový deník odsoudit, ale neodolali, aby se od napadených kolegů nějakým způsobem nedistancovali. Přitom v podobných klíčových okamžicích pro svobodu projevu by si měli odpustit slova o „nevýznamném projektu“, jehož protagonisté vyvolávají „hlubokou nechuť“, neboť se s nimi „shodnu jen výjimečně“. Za prvé, o „nevýznamnosti“ Echa24 příliš nesvědčí silná slova Andreje Babiše následně podpořená „jeho“ šéfredaktorem Lékem. Za druhé, Erik Tabery coby šéf svobodomyslného týdeníku by se měl s redaktory Echa shodnout na docela dost věcech, minimálně na odmítnutí těch, které vyplývají z aktuální oligarchizace české společnosti. I kdyby to Andrej Babiš myslel dobře, mix politické, mediální a ekonomické moci vytváří nebezpečný precedens, který může později napodobit někdo podstatně horší.

Šéfredaktor Týdne: Lidovky jsou nejlepší

Taberyho Respekt několikrát kritizoval „hysterii“ a „přetaženou protibabišovskou válku“, kterou prý provádí Reflex pod vedením Pavla Šafra. Zástupce šéfredaktora Respektu Marek Švehla v této souvislosti Šafrovi mimo jiné vytýká, že „ještě nedávno dělal bulvár“. V podobném duchu se v rozhovoru pro Mediář vymezuje vůči Reflexu jeho nedávný redaktor, dnes šéfredaktor Týdne Jaroslav Plesl: „Reflex (…) politiku pojímá ideologicky, agitačně až vulgárně“. Plesl v rozhovoru neskrývá, že za jeho odchodem z Reflexu stál návrat Pavla Šafra na post šéfredaktora časopisu. Poměrně překvapivě má větší pochopení pro Andreje Babiše. Je podle něj celkem jedno, kdo noviny financuje, rozhoduje jen kvalita a spokojenost čtenáře.

Co je zajímavé, jak Švehla, tak Plesl zdůrazňují, že kvalita Lidových novin se pod Babišem zvýšila – podle šéfredaktora Týdne „o takových tři sta procent“, což je podle něj hlavně zásluha Istvána Léka, jenž si z České pozice přivedl do Lidovek kvalitní novináře. Sobotní vydání Lidových novin dokonce považuje Plesl za „bezkonkurenčně nejlepší noviny od roku 1989“. To je slovo do pranice. Po řemeslné stránce to může být pravda, ale Lidovky – alespoň co se týče domácího politického zpravodajství – ztratily dřívější důvěryhodnost. Těžko ji získají zpět, dokud je bude vlastnit momentálně nejsilnější hráč české politiky. To samé samozřejmě platí pro Mladou frontu.

Proč za situace, kdy jsou dva ze čtyř významných deníků ve vlastnictví prvoligového politika, ostatní mainstreamové tituly nebijí na poplach? Média vlastněná Zdeňkem Bakalou (např. Hospodářské noviny nebo Respekt) mohou být oslabena spojením svého majitele s kauzou OKD. Lze úplně vyloučit, že zde existuje nějaká instrukce příliš nedráždit mocného ministra financí, který kromě státní kasy kontroluje i investigativně zdatný deník? Nemusí to být ani instrukce, ale třeba nějaká forma autocenzury.

Vzhledem k tomu, jak se Jaroslav Plesl vyjadřoval uznale o práci Istvána Léka, jenž s Babišem spolupracuje už léta, nelze očekávat, že by šéfovi ANO hrozilo nějaké „nebezpečí“ ze strany Týdne Jaromíra Soukupa. Levicové Právo se zatím vůči Babišovi nijak ostře neprofiluje. „Oligarchickou“ kartu tak ze zavedených titulů hraje pouze Reflex, který je pak kolegy z Týdne a Respektu viněn z hysterie, vulgarity a bulvárnosti. Nový internetový deník Echo24, který na úskalí propojení různých mocí též upozorňuje, některým žurnalistům zaměstnaným v Babišových a Bakalových novinách nejspíše leze na nervy zdůrazňováním své nezávislosti na velkých podnikatelských skupinách. Navíc svět české novinařiny je dost malý, takže se tady všichni navzájem znají, což se samozřejmě neobejde bez osobních animozit.

Bohužel tyto osobní animozity zdejší diskusi mezi jednotlivými médii dominují. Věcná výměna názorů napříč žurnalistickou obcí je velice potřebná, protože pomáhá zvyšovat úroveň veřejného života. Co dělá ten který titul špatně a proč? Chce to argumenty, nikoli osočování z neumětelství, ideologičnosti, bulvárnosti, neúměrných finančních odměn apod. Je pochopitelné, že jednotlivé tituly vnímají sebe navzájem jako konkurenci, a tudíž nemají důvod se empaticky vciťovat do pohnutek toho druhého. Měly by si ale uvědomit, že v některých věcech – například co se týče ochrany před politickými tlaky – plují na jedné lodi. A ta se poněkud naklání.

Tomáš Fošum
publicista

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít