Způsob oslovení potencionálních voličů se mění. Dříve stačilo spoléhat na věrné příznivce, televizní výstupy lídra, stranické letáky a tištěná média. I v Rakousku začínají do politického marketingu výrazněji promlouvat sociální sítě.

Foto: Ilustrační, Zdroj: Profimedia.cz

Při rakouských parlamentních volbách v roce 2008 hrála nová média jen velmi podružnou roli, letos bylo vše jinak. Zatímco před pěti lety mělo účet na Facebooku 300.000 Rakušanů, dnes jejich počet stoupl desetinásobně, což představuje takřka polovinu všech oprávněných voličů. Věkový průměr rakouských uživatelů sociálních sítí překvapí. U Facebooku je to kolem čtyřiceti let, u Twitteru dokonce ještě o něco málo vyšší. Tvrzení, že nová média jsou výhradně záležitostí nastupující generace, tedy neobstojí.

Sociální sítě nabízejí pro strany jednu nespornou výhodu; při relativně malých nákladech lze oslovit velké množství potencionálních voličů, zvlášť když neustále roste počet těch, kteří v každých volbách projeví důvěru někomu jinému.

Facebooková jednička Strache

Rakouské politické scéně dominují dlouhodobě dva hráči – sociální demokraté a lidovci. Právě někdejší hegemoni využívají potenciál nových médií omezeně. Jejich účty působí střízlivě, věcně, absentuje důležitá snaha osobního oslovení uživatelů. Není divu, že oba mají na Facebooku z parlamentních stran nejméně příznivců.

Na opačném pólu se nachází předseda pravicově populistických Svobodných Heinz-Christian Strache. Kontroverzní politik pojal sociální sítě jako platformu k prezentování vlastních, někdy značně polarizujících názorů. Bezkonkurenčně nejvyšší počet „přátel" na Facebooku ze všech rakouských politiků vydává za jeden z důkazu své blízkosti k občanům.

Pomocí nových médií do parlamentu?

Za pozornost stojí značná aktivita na sociálních sítích v podání liberálního Nového Rakouska (NEOS). Strana do politické arény v alpské republice vstoupila teprve před rokem a v nedávných volbách se jí podařilo probojovat do parlamentu. Přitom televize a noviny ambiciózní štice v rakouských vodách nedávaly příliš prostoru. NEOS sáhl po alternativě v podobě nových médií a působí zde autenticky. Její vedoucí představitelé mají vlastní účty a podle svých slov je spravují výlučně sami, neboť jim jde o dialog s uživateli.

Rovněž facebooková prezentace NEOS se jeví neotřele a to nejen kvůli „partajní" barvě – růžové. Nalezneme zde průměrně několik příspěvků denně. Důležitější je, že se o nich vede mnohdy poměrně názorově pestrá diskuse, do níž často vstupují pověření administrátoři nebo členové strany.

Na Twitteru má Nové Rakousko dokonce nejvíce sledujících ze všech rakouských stran, v počtu facebookových příznivců zaujímá lichotivé třetí místo. Aktivita „růžových" tak zřetelně naznačuje; kdo chce v budoucnu uspět v politice, nesmí ignorovat komunikaci s voliči prostřednictvím sociálních sítí. A platí to rovněž v Rakousku, kam změny přicházejí pozvolna.