Na začátku bylo porno. Staré, klasické, konvenční. Konzumní postmoderní společnost však dala vzniknout jeho neméně zhýralému následovníkovi. Infopornu, tj. informacím, které nepotřebujete vědět. Zkusme si analyticky podchytit tento fenomén.

Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Inforporno podává často informace jako emocionální zábavu, tj. infotainment. Nejedná se však o synonyma. Těžiště termínu infoporno totiž netkví v emocionálnosti, ale v záměrné nepřiměřenosti. Infoporno je o překračování obvyklé míry vkusu, o přehnaném, nestřídmém formátu, který konzumentovi předkládá vysoce atraktivní a přece prázdný obsah. Ten má za účel vzbudit silnou reakci, přitom však předávané sdělení opomíjí vlastní potřebu diváka či možnost jakéhokoliv smysluplného využití. Infoporno tak sice nabízí informace, avšak ne znalost a určitě ne moudrost.

Vnímání ve službě chtíče

Infoporno je o tom, že chcete, co vidíte. Zároveň se ale jedná o dívání se na věci, které si nemůžete dovolit, ať z důvodu společenských konvencí, osobních schopností či disponibilních zdrojů. To ale není infopornu na škodu, protože to může vést k ještě silnější touze tyto věci mít. Ať už v podobě fotografií, obrázků či infografik je infoporno doslova do očí bijícím hédonistickým požitkem z pozorování zobrazovaného předmětu či vizualizace zvoleného tématu.

Co ale vlastně vidíme? Co je onou informací, kterou infoporno zprostředkovává našim smyslům? Ve skutečnosti to není ani tak zachycený objekt, jako jeho obraz, na který se díváme. Když se podíváme na potravinové porno, podle mne podtyp infoporna, tak můžeme být například uhranuti detailní fotografií lákavého dortu. Naše tužby ale evokuje jeho zobrazení, chuť skutečného dortu by nás mohla trošku zklamat. Přeci jen, papír není těsto a s fotografií se dá leccos vyčarovat. Infoporno nám tedy servíruje obrazy, které si člověk užije samy o sobě – atraktivní informace o potenciálně lákavém objektu zájmu. Je to, jako když si užijete nápaditou infografiku a při tom se už ani nestaráte o to, co vlastně daná infografika zpracovává nebo o svém předmětu zájmu vypovídá.

Infoporno má podle mne dva hlavní zdroje slasti. Jedním je intenzivní požitek pozorovatele z daného objektu zájmu. Ten dort se mu prostě líbí. Tím druhým je pak jakýsi požitek z požitku. Nejenom předmět zájmu, ale i naše „nasávání“ jeho obrazu nás tedy může oblažit, někdy možná i více než samotný objekt. Dalo by se říci, že čím čistší (tedy prázdnější) infoporno je, tím více musí hrát na tuto notu potěšení z potěšení, protože jinak samo nemá co nabídnout.

Temná stránka zahálky

Infoporno coby svérázná prázdná nádoba slasti má svůj specifický účel. Je jím únik. Před nudou, před povinnostmi, před úzkostí. Toto vyhýbání se reálně hodnotným informacím a důsledkům z nich vyplývajícím nás nevyhnutelně přivádí k závěru, že problematika prokrastinace a infoporna spolu úzce souvisí stejně, jako jsou spolu neoddělitelně spjaty intelektuální prázdnota konzumenta a jeho snaha ji zaplnit bezduchou kvantitou informační pornografie, která mu však žádný problém vyřešit nepomůže. Prokrastinace prostřednictvím infoporna má pak u něj někdy za následek pocity viny, či, chceme-li, jakési duševní „nečistoty“. Nemyslím si ale, že dopad infoporna je pouze negativní. Je tu i světlá stránka, ale to je téma na samostatný článek.