V předvečer prezidentských voleb jsme se rozhodli zmapovat, jak se hlavní favorité voleb vyjadřují v médiích o sobě navzájem. Rozmotání tohoto propletence vztahů může totiž hodně napovědět, kdo koho podpoří před případným druhým kolem, jak silná by tato podpora mohla být a jak odráží názory jejich příznivců na sociálních sítích.
Analýza se zaměřila na čtyři kandidáty, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění společně se současnou hlavou státu největší šanci na postup do druhého kola, pakliže se bude konat. Jedná se o Jiřího Drahoše, Pavla Fischera, Michala Horáčka a Mirka Topolánka. Do analýzy nebyla zařazena vyjádření prezidenta Miloše Zemana, jenž dle svých slov kampaň nevede.
Právě Miloš Zeman představoval ve sledovaném období (od 8. listopadu 2017 do 8. ledna 2018) pro uvedenou čtveřici kandidátů nejčastější terč kritiky. V „ostřelování“ prezidenta si nejaktivněji počínal expremiér Mirek Topolánek, jenž navíc používal mediálně chytlavé formulace, díky čemuž byly jeho výroky v porovnání s dalšími Zemanovými protivníky častěji citovány. Občas si přitom vypomohl parafrázemi „hlášek“ ze známých českých filmů – např.: výrok „slezte z toho lustru, Miloši, vidím vás!“, kterým expremiér komentoval Zemanovu neúčast v předvolebních diskusích.
Kvůli ignorování debat kritizovali prezidenta i ostatní, přičemž Pavel Fischer poslal na Pražský hrad dopis vyzývající Miloše Zemana, aby do kampaně přímo vstoupil. Michal Horáček konstatoval, že by Zeman předvolební diskuse psychicky i fyzicky nezvládl. Na prezidentův zdravotní stav poukazoval ke konci kampaně především Mirek Topolánek, jenž prohlásil, že Zeman je nemocný, a nebude proto schopen plnohodnotně vykonávat další pětiletý mandát. Vedle společného vymezování se vůči stávající hlavě státu, s jejímž postupem do druhého kola průzkumy i pozorovatelé politického dění všeobecně počítají, byli prezidentovi protikandidáti z logiky věci nuceni soupeřit též sami se sebou.
Soudě na základě četnosti a razance negativních výroků se v této roli cítili dobře především Mirek Topolánek a Michal Horáček, kteří cílili hlavně na Jiřího Drahoše, jemuž podle preferencí patří v prezidentském klání druhé místo za Milošem Zemanem. Horáček i Topolánek „plísnili“ Drahoše kvůli jeho údajně nejasným a měnícím se postojům. Prvně jmenovaný například přirovnal bývalého předsedu Akademie věd k „destilované vodě bez chuti a zápachu“ nebo tvrdil, že diskutovat s Drahošem je jako „sekat šavličkou do mlhy“. Mirek Topolánek zase poznamenal, že současný premiér Andrej Babiš by si profesora Drahoše „namazal na chleba“. Později dodal, že Drahoš představuje pro Babiše druhého nejvýhodnějšího kandidáta hned po Zemanovi (Topolánek své rozhodnutí kandidovat na prezidenta často zdůvodňuje jako reakci na postup dvojice Zeman-Babiš po podzimních sněmovních volbách). Poté, co Drahoš odvolal jejich vzájemné duely na televizi Prima a portálu Blesk.cz, Topolánek konstatoval, že se ho někdejší šéf Akademie věd bojí.
Jiří Drahoš na ataky svých soupeřů sice důrazně reagoval, ale sám jako první útočil jen výjimečně. Stalo se to například v momentě, kdy na začátku listopadu do prezidentské volby nečekaně vstoupil Mirek Topolánek. Drahoš na svém facebookovém profilu s odkazem na expremiérovu politickou minulost označil jeho kandidaturu za „špatný vtip“. Ostatně přebírání výroků jednotlivých kandidátů ze sociálních sítí tvořilo nedílnou součást mediálního pokrytí prezidentské kampaně. Tuto skutečnost lze vnímat do určité míry jako problematickou, neboť ne vždy si kandidáti své účty na Facebooku a Twitteru spravují sami. Ukázalo se to ve chvíli, kdy se na Drahošově facebookovém profilu omylem objevilo zkopírované prohlášení z účtu Michala Horáčka, což Drahoš přičetl na vrub externě najaté agentuře. Horáček to naopak považoval za důkaz, že ho expředseda Akademie věd ve všem kopíruje.
Jiskřilo to i mezi dvojicí Horáček a Topolánek, a to zejména v duelu na portálu Seznam Zprávy. Michal Horáček zpochybnil expremiérovo tvrzení, že coby rovný člověk nikoho nepodrazil: „Jste rovný asi tak jako silnice v Habeši.“ Horáček pak akcentoval různé kauzy spojené s Topolánkovou vládou. Expremiér Horáčkovi na oplátku vytkl, že jako někdejší majitel sázkové kanceláře Fortuna platí svou kampaň z peněz, které lidé prohráli. Dále pak kritizoval Horáčkův styl vystupování, jejž s narážkou na jeho umělecké aktivity přirovnal ke konkurzu na muzikál. I přes podobné výroky oba kandidáti během kampaně na sobě navzájem ocenili, že na rozdíl od Jiřího Drahoše znají názory toho druhého, a mohou tudíž spolu polemizovat.
Pavel Fischer vystupoval vůči ostatním Zemanovým protikandidátům převážně nekonfrontačně. Trochu přitvrdil až v závěru kampaně, když v rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůraznil, že jakožto někdejší spolupracovník prezidenta Václava Havla a dlouholetý diplomat má pro funkci hlavy státu lepší předpoklady než někteří jeho soupeři: „Pan Drahoš zná Hrad jen z reprezentačních prostor, pan Horáček jen z písniček.“ Naopak pro mnohé možná překvapivě se Fischer nevymezoval vůči Mirku Topolánkovi, byť se třeba v otázkách Evropské unie oba kandidáti neshodují. Topolánek dokonce Fischera označil za kandidáta, jehož by na Hradě rád viděl, pokud by sám neuspěl.
Podobná prohlášení o případné podpoře před druhým kolem tvořila jádro zaznamenaných pozitivních výroků. Krom toho Michal Horáček pochválil Miloše Zemana za vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě. Pavel Fischer zase kvitoval snahu Michala Horáčka zabránit zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Kdo by koho podpořil, kdyby…
Co tedy lze ze vzájemných interakcí Zemanových hlavních protikandidátů vyčíst před očekávaným druhým kolem? Vzhledem k poměrně ostrému vymezování se vůči současnému prezidentu lze téměř se stoprocentní jistotou předpokládat, že pokud se Miloš Zeman do finálového souboje v souladu s průzkumy veřejného mínění skutečně probojuje, podporu nezíská od nikoho ze čtveřice Drahoš, Horáček, Fischer a Topolánek. Ti si několikrát veřejně slíbili v potenciálním duelu se Zemanem vzájemnou podporu, což se jim bude těžko brát zpět. Nicméně taková podpora může mít různou formu a intenzitu.
Zřejmě bez problémů by doporučení od sledované trojice Zemanových vyzyvatelů získal Pavel Fischer, jenž se soustřeďoval především na současného prezidenta a na ostatní prakticky neútočil. Relativně silnou podporu by pravděpodobně mohl očekávat i Michal Horáček, který sice společně s Mirkem Topolánkem vkládal do kampaně největší důraz na emoce a názorový střet, zároveň si však podle zaznamenaných výroků nikoho vyloženě neznepřátelil. V podobné situaci se nachází i Jiří Drahoš, jemuž sice Horáček s Topolánkem vytýkali nevýraznost, ale nikdy slovem nenaznačili, že by ho kvůli tomu odmítli v souboji s Milošem Zemanem podpořit. Asi největší problém získat rozhodnou podporu od všech tří sledovaných protikandidátů by měl Mirek Topolánek. Jiří Drahoš na jeho konto totiž uvedl, že si na rozdíl od Horáčka a Fischera za sebou táhne stíny minulosti, a prezidentem by „být rozhodně neměl“. V případě Michala Horáčka a Pavla Fischera by Topolánek výslovnou podporu zřejmě dostal. V mediálním prostoru se zatím neobjevilo žádné jejich vyjádření, které by svědčilo o opaku.
Jak vzájemné vztahy kandidátů odráží publika na Facebooku?
Facebook je v oblasti sociálních sítí klíčovým komunikačním kanálem téměř všech prezidentských kandidátů. Skupiny uživatelů, kteří na komunikaci jednotlivých kandidátů na Facebooku reagují, se do určité míry překrývají. Jak blízko jsou si tedy facebooková publika (voliči) jednotlivých kandidátů? A odráží vzájemné vztahy kandidátů v kampani?
Všichni proti Zemanovi
I z hlediska facebookových publik je evidentní, že odpor vůči současnému prezidentovi je ostatním kandidátům společný. Kritika Zemana se zdá být sázkou na jistotu, protože mezi uživateli aktivními na stránkách ostatních kandidátů a těmi, kteří interagují s komunikací Miloše Zemana, jsou pouze minimální překryvy. Největší shoda se Zemanovým publikem (17 %) se projevuje u Petra Hanniga.
Až třetinová shoda mezi fanoušky
Mezi publiky trojice Drahoš – Fischer – Horáček panuje poměrně značná shoda. Více jak jedna pětina uživatelů aktivně reagujících na příspěvky těchto kandidátů je shodná. Mezi Drahošem a Fischerem se tato shoda dokonce blíží k 30 % aktivních sledujících. Vzájemná podobnost publik však nezakládá absolutní podporu voličů vůči ostatním kandidátům.
Ačkoli jsou často společně zmiňováni jako „schůdní kandidáti“, řada voličů by svou podporu v druhém kole mohla mířit jinam. Například podporovatelé Fischera a Horáčka ve svých komentářích často vyjadřují ostrou kritiku vůči Drahošovi, kterého považují za osobnost s nečitelnými názory a slabými kompetencemi. Horáček také čelí negativním hodnocením ze strany voličů Drahoše a Fischera, a to zejména kvůli vztahu k premiéru Babišovi a „nedostatečným politickým zkušenostem“. Naopak Fischer si získává sympatie i mezi příznivci Horáčka a zejména Drahoše, s nímž je nejčastěji porovnáván. V jeho případě se silná kritika od podporovatelů Horáčka a Drahoše objevuje znatelně méně často a zdá se, že by podporu jejich voličů případně získal.
Poněkud stranou stojí Mirek Topolánek. Shoda uživatelů aktivních na jeho profilu s publiky trojice Drahoš – Fischer – Horáček je signifikantně nižší. Výrazně silněji se jeho sledující prolínají s publikem Vratislava Kulhánka a Jiřího Hynka (z jedné čtvrtiny). Podporovatelé Drahoše a Fischera vůči Topolánkovi v diskusích nešetří kritikou pro jeho politickou minulost a napojení na velké firmy. Řada z nich jej kategoricky odmítá. Naopak s Horáčkem je často srovnáván jako podobně silný kandidát: uživatelé aktivní na jejich stránkách se shodují z 18 % a často oba kandidáty chválí za silné postoje a názory.
Metodika klasických médií
Do analýzy vstoupily příspěvky publikované o českých prezidentských volbách ve vybraných médiích od 8. listopadu 2017 do 8. ledna 2018. Sledovány byly výroky čtyř kandidátů (Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček a Mirek Topolánek), kteří mají podle lednového průzkumu společností Kantar TNS a Median společně se stávajícím prezidentem Milošem Zemanem největší šanci na zvolení hlavou státu. Do analýzy byly zahrnuty pouze výroky, v nichž se vybraní kandidáti vyjadřovali k sobě navzájem. Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman podle svých slov kampaň nevede a ke svým soupeřům se odmítá vyjadřovat, bylo v jeho případě sledováno pouze to, jak zmíněná čtveřice kandidátů mluví o něm, nikoliv však jak komentuje on ji. Jednotlivé výroky byly roztříděny podle toho, zda vůči danému prezidentskému uchazeči vyznívají pozitivně, neutrálně, nejednoznačně, nebo negativně. Pokud se v jednom příspěvku objevilo více výroků kandidáta X na adresu kandidáta Y, bylo bráno v úvahu jejich celkové vyznění vůči kandidátu Y. V rámci jednoho příspěvku se mohlo objevit i více kandidátů.
Sledovaná média:
Aktuálně.cz, iDNES.cz, Novinky.cz, Seznam Zprávy, Blesk.cz, Blesk, Mladá fronta DNES, Právo, Hospodářské noviny, Lidové noviny, E15, ČRo Radiožurnál (Dvacítka Radiožurnálu, Zprávy v 18:00), ČT 1 (OVM, Události, 168 hodin), ČT 24 (OVM, Interview ČT 24, Události, komentáře), FTV Prima (Partie, Zprávy FTV Prima), TV Nova (Televizní noviny), DVTV, Frekvence 1 (Rozhlasové noviny v 18:00), ČRo plus (Interview Plus, Zprávy v 19:00, Den v 60 minutách), Impuls (Zprávy v 18:00).
Metodika sociálních médií
Do analýzy sociálních médií bylo zahrnuto všech 775 255 komentářů a neslovních hodnocení („liků“ a emocí) uživatelů pod 1 338 příspěvky, které na své oficiální facebookové stránky přidali prezidentští kandidáti mezi 8. listopadem 2017 a 8. lednem 2018. Analýza se zaměřuje na to, jak se protínaly skupiny uživatelů, kteří interagovali s profily jednotlivých kandidátů. Každý uživatel byl započítán ke každému kandidátovi pouze jednou bez ohledu na to, kolikrát na stránku reagoval. Graf je vytvořen tak, aby kandidáti s nejvyššími překryvy interagujících uživatelů byli nejblíže sobě a naopak ti s nejmenšími překryvy nejdále. Velikost překryvu vyjadřuje také šířka spojnice mezi kandidáty.
MEDIAINFO Magazín NEWTON Media, a.s.
