Představa zcela nezávislého média je naprosto naivní

Postovni schranky

Otevřený rozhovor s Helenou Baronovou z Týdeníku Prostějovska o postavení regionálního tisku, nezávislosti, financích, ale i tom, že v dobách internetizace, se už prý nedá plně spoléhat na klasické předplatitele.

Foto: Ilustrační, Zdroj: Profimedia.cz

V parlamentu nebo v politice se pořád něco děje. Když se ale dostaneme do regionu, jak je to tam s výběrem nosného tématu?

Na regionální úrovni to vypadá poněkud odlišně. Samozřejmě, že i regionální politika, před volbami pak celostátní, hýbe novinami. Záleží na tom, jakou cestu si jednotlivá periodika zvolí. Pro nás je důležité zviditelňovat regionální akce jak kulturní, tak například dění v obci v rámci obecních úřadů a spolků.

Jak intenzivní je tlak na „bulvarizaci“ obsahu i v regionálním tisku? O jaký typ informací mají čtenáři u Vás v regionu největší zájem?

Bulvarizaci se snažíme vyhýbat co nejvíce. Podáváme objektivní informace s tím, že u nás vychází i jiné periodikum, které tu bulvární stránku obsáhne dostatečně.

Jak se mění samotná práce novináře a vychováváte své “regionální novinářské talenty”?

Práce novináře se samozřejmě odvíjí od dostupnosti nových technologií a vždy je důležité rozšiřovat sítě vytvářených kontaktů. Co se týče hledání nových talentů, představy lidí, kteří se pohybují vně této profese, jsou o této profesi často odlišné. Teprve setkání s realitou ukáže, zda je případný „talent“ schopný a ochotný tuto práci dělat, bez ohledu na to, zda má „patřičné“ vzdělání.

Jak moc pro Vás je, respektive byla, nebezpečná „konkurence“ v podobě Sedmičky Mladé fronty, nebo projektu Naše adresa, resp. aktuálně titulu 5+2 Andreje Babiše?

Jde o poněkud odlišný formát, který pojímá odlišně i regionální zpravodajství. Jeho rozšířený záběr tříští identitu konkrétního regionu a není tedy plně srovnatelnou konkurencí. Tedy je jako konkurenci v pravém slova smyslu nevnímáme.

Jaká je u Vás regionu situace s „on-line“ regionálním zpravodajstvím, tj. zpravodajství na internetu?

V porovnání s tištěnou podobou funguje internetová verze zpravodajství, která se postupně stává nosným médiem, velice dobře. Ovšem za předpokladu, že si vytvoříte portfolio čtenářů i přes sociální sítě. Rozšiřuje se tím i počet čtenářů nad rámec daného regionu, například těch, kteří mají sice kořeny u nás, nicméně už tu nežijí.

Velká vydavatelství pronikají i do nových technologií, nabízejí aplikace pro chytré telefony a tablety. Kdy se dočkáme podle Vás něčeho takového i v podmínkách regionálního tisku?

Web se postupně přizpůsobuje těmto novým technologiím, vůbec to neznamená, že v regionálním tisku působí nějací „zapadlí vlastenci“☺

Jaká je situace ohledně inzerce a financování regionálních novin? Do jaké míry je to dnes snadnější, nebo naopak komplikovanější, shánět inzerenty (nejen ty velké ale i drobné živnostníky, regionální firmy)?

S ohledem na ekonomickou situaci a opět zmiňované čtenářské portfolio se samozřejmě mění také inzertní potenciál.

Mohou se obecně regionální noviny spoléhat na silný předplatitelský kmen?

Ne, jelikož s postupnou digitalizací přechází čtenáři tam, kde mají informace zdarma bez nutnosti sjednávat předplatné, případně jít kupovat tištěné vydání. S tím souvisí i ta potřeba inzerce.

Jaká je vlastně situace – přibývají, nebo ubývají čtenáři regionálních novin?

Konkrétně Týdeníku Prostějovska přibývají. Nedá se to hodnotit, že přibývají a priori. Odvíjí se to právě od obsahu jednotlivých článků, ze kterých si jednotliví čtenáři to „SVOJE“ vyberou.

„Velká“ média si neustále stěžují na „boj “ s politiky, kteří se snaží ovlivnit jejich zpravodajství – jaká je situace u Vás v regionu?

Představa zcela nezávislého média je naprosto naivní. Ať už na celoplošné, či regionální úrovni. Svůj subjektivní názor má jak majitel novin, tak i novinář. Tento názor se vždy, chtíc nechtíc, promítá do obsahu novin.

V čem považujete regionální tisk za „nenahraditelný“? 

Regionální tisk se věnuje tématům, která celoplošné médium prostě neobsáhne. A lidi zajímá právě to, co se děje u nich. I když nejde o témata, která jsou stěžejní pro celou společnost.

Mimochodem a kam vlastně spěje povolání „regionální novinář“ – má budoucnost?

Znalostí „terénu“ a místních poměrů je role regionálního novináře nezastupitelná. Může vytvářet podněty, jichž se následně mohou ujmout i celoplošná média, která by se naopak bez regionálního zpravodajství k těmto informacím třeba ani nedostala. 

Martin Maruniak
autor je novinář

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít