Padouch, nebo hrdina? Poláci se přou o kněze

Lemanski

Wojciech Lemański byl na základě rozhodnutí arcibiskupa Henryka Hosera odvolán z funkce probošta v městečku Jasienica. Probošt měl zpochybňovat katolické učení v bioetických záležitostech.

Foto: Polský kněz Wojciech Lemański, Zdroj: Profimedia.cz

Již dříve mu bylo zakázáno vystupování v médiích, na což Lemański dodnes nereflektuje. Nutno podotknout, že jeho nadřízenému nevadila všechna média, nýbrž pouze ta „nepřátelská církvi“. Polská média jsou totiž v porovnání s těmi českými daleko více rozdělena a navzájem spolu daleko více polemizují, přičemž jablkem sváru často bývá přístup ke katolické církvi.

Ukázala to i kauza jasienického probošta. Zatímco pro liberální média, mezi něž náleží hlavně deník Gazeta Wyborcza, týdeníky Polityka, Nesweek, Wprost, rádia TOK FM a ZET a soukromá televize TVN24, je Wojciech Lemański odvážným kritikem církevních nešvarů, pro konzervativní média (např. deníky Rzeczpospolita, Gazeta Polska, Nasz Dziennik, týdeníky Do Rzeczy, Uważam Rze, portál Fronda.pl a Radio Maryja) v lepším případě sešel z cesty, v případě horším zradil katolickou církev. Obdobně se konzervativní a liberální tituly neshodnou na postavě arcibiskupa Hosera.

Nesmlouvavý Lemański

Wojciech Lemański vyčítá vedení polské katolické církve, že ve vlastních řadách dostatečně nepotírá zálibu v přepychu, antisemitismus či případy sexuálního zneužívání. Kritizoval i způsob, jakým se někteří duchovní vyjadřují k dětem počatým metodou in vitro. Objevily se totiž hlasy, že tyto děti vykazují více vad než děti zplozené přirozenou cestou. Lemański napsal otevřený dopis Agnieszce Ziołkowské, prvnímu polskému dítěti ze zkumavky, která se na protest rozhodla vystoupit z církve. Pisatel jí to rozmlouval s tím, že „Hoser se premiérem nestane“. Henryk Hoser je totiž shodou okolností hlavním mluvčím polského episkopátu v bioetických záležitostech. V diskusním televizním pořadu pak čelil Lemański otázce, jaký je jeho názor na oplodnění in vitro. „Nejsem příznivcem této metody“, odpověděl, což si konzervativní publicisti přeložili jako „nejsem vysloveně proti“, načež spustili ryk, že probošt zpochybňuje katolické učení. Poté už události nabraly rychlý spád. Hoser 53-letého Lemańského zbavil funkce probošta a chtěl ho umístit do domu pro kněze – důchodce. Poněkud mladý senior na to nepřistoupil, odvolal se do Vatikánu a zahájil mediální palbu.

Kdo je tady antisemita?

Při jednom ze svých četných mediálních vystoupení Lemański prohlásil, že před třemi lety se k němu Hoser během osobního setkání zachoval nevhodně. Podrobnosti sdělit nechtěl, ale odkázal na případ skotského kardinála O'Briena, jenž byl nedávno obviněn ze sexuálního zneužívání kněží. V polských médiích vypukla vřava. Po několika dnech mlčení Lemański odhalil více. Nešlo prý o žádné sexuální obtěžování, nýbrž o antisemitské narážky ze strany arcibiskupa. Ten se měl údajně Lemańského zeptat, zda je obřezaný a k jakému národu vlastně patří. Hoser obvinění popřel. Zde je třeba dodat, že Wojciech Lemański se velmi angažuje v židovsko-křesťanském dialogu. Pravidelně se například účastní vzpomínkových akcí v Treblince, v jasienickém kostele umístil předměty odkazující na judaismus. Setkal se proto i s výhradami, že dělá z kostela synagogu.

I pokud by Lemański nemluvil o tři roky staré události pravdu, Hoser se nálepky antisemity bude jen těžko zbavovat. Nicméně bez poskvrny nezůstal ani Lemański, který zaskočil i své příznivce. Hoserovi se totiž omluvil za nepřípadné srovnání s O'Brienem s tím, že netušil, oč v případu skotského kardinála šlo. To zní těžko uvěřitelně, neboť O'Brienova kauza se přetřásala v novinách po celém světě. Buď jak buď, reakce dvou vlivných polských deníků na Lemańského upřesnění, co se mezi ním a Hoserem stalo, ukazuje, jak rozdílně lze podat tu samou událost. Zatímco konzervativní Rzeczpospolita (12.7.) hlásala v titulku „Lemański se omlouvá“, Gazeta Wyborcza (12.7.) dala na titulní stranu údajnou Hoserovu otázku „Jste obřezaný?“.

Vzpomínky na Afriku

V tuhé mediální bitvě padl ještě jeden výstřel, který těžce pošramotil pověst arcibiskupa Hosera. Ten dlouhá léta působil v africké Rwandě, kde došlo v roce 1994 ke genocidě Tutsiů ze strany většinových Hutuů. Časopis Newseek (8.7.) vydal článek, jenž s odkazem na knihu Wojciecha Tochmana Dnes si nakreslíme smrt uvedl, že Hoser nese na masovém vraždění nepřímou spoluvinu. Podporoval prý jmenování biskupů z řad nacionalistických Hutuů. Ti prý později neučinili nic na obranu vražděných Tutsiů. Hoser obratem poskytl rozhovor Katolické informační agentuře, v němž se hájil, že od září 1993 do srpna 1994 pobýval v Jeruzalémě, Varšavě a Římě. V době masakru tak ve Rwandě nebyl. Ovšem Lemański se „rwandské stopy“ stále drží. Na Hoserovo africké působení činil narážky na svém blogu i v rozhovoru pro krakovský Tygodnik Powszechny (24.7.).

Ani padouch, ani hrdina

Co se skutečně odehrálo mezi Lemańskim a Hoserem, vědí pouze oni dva. Bez ohledu na to můžeme konstatovat, že celá aféra nemá vítězů, má pouze poražené. Lemański určitě není rukojmím liberálních médií v čele s Gazetou Wyborcza, které chtějí údajně církev zničit, jak se domnívají někteří konzervativní publicisti. Koneckonců v liberálních médiích publikuje nemálo lidí otevřeně se hlásících ke katolické víře. Jejich představy o moderní církvi se však nezřídka dostávají do střetu s představami polské biskupské konference. Oblíbencem liberálních médií se stal nový papež František, na kterého se odvolává i Wojciech Lemański. Tomu nelze upřít plusové body, jako je výše zmíněná snaha posilovat židovsko–křesťanský dialog nebo dopis Agnieszce Ziołkowské. Na druhou stranu, jak připomínají konzervativní média, církev není demokratická organizace a Lemański sliboval při svěcení na kněze poslušnost svému biskupovi. Místo toho ho obviňuje v médiích z těžko prokazatelných věcí. Hoser dlouho mlčel a veřejně na Lemańského neútočil. To mu slouží ke cti, nicméně důvody, proč musel Lemański být odvolán, nepůsobí dvakrát věrohodně. Ve své farnosti byl navíc velmi oblíben, lidé dokonce nechtěli pustit na faru jeho nástupce.

Lemański teď čeká, jak Vatikán naloží s jeho odvoláním. Šance se mu velké nedávají. Jisté však je, že ostrá výměna názorů mezi liberálními a konzervativními médii bude pokračovat. Lemański zde funguje jako zástupný symbol. O co jde, je nezanedbatelný vliv katolické církve na politiku a veřejný život. Ta debata bude ještě zajímavá a poučná. A to i pro českého čtenáře, jenž ve svých médiích není na řešení světonázorových otázek příliš zvyklý.

Tomáš Fošum
publicista

Čtěte také

A business woman reading newspaper while working in the office
Blog

Úvod do monitoringu médií: Jak sledování médií může změnit vaše podnikání

V dnešním digitálně propojeném světě je monitoring médií nezbytným nástrojem pro každého, kdo chce účinně spravovat svou značku a vztahy s veřejností. Nezáleží na tom, zda jste malá start-up firma nebo velká nadnárodní korporace; sledování toho, co se o vás říká v médiích, může mít obrovský dopad na vaši firemní strategii a veřejný obraz.

telefon kresba

Jdeme na to!