Olympiáda v Soči: s příchutí kulturní války a trochou strachu

Nakolik jsou olympijské hry ještě o sportu a nakolik v nich jde o politiku, image a bezpečnost? Krátké shrnutí čtyř nesportovních témat, o kterých se v olympijských souvislostech hovoří. Z dílny Newton Media.

Foto:  ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Mediální událost nejvyššího řádu

Olympijské hry se počínaje svým obnovením v roce 1896 staly nejvýznačnější sportovní událostí světa a s tím jeho nejdůležitějším rituálem. Stala se také prvořadou mediální událostí, což potvrzuje níže uvedený graf. Co do jejího objemu publicita olympiád v českých médiích od počátku 90. let setrvale stoupá, přičemž v nultých letech jej dynamicky navyšuje internetová scéna. Mezníky v tomto trendu byly zejména hry v Aténách (26 tisíc zpráv) a Londýně (40 tisíc zpráv). Není náhodou, že v obou případech šlo o letní hry, jejichž mediální potenciál je o něco větší než v zimě. Jakkoliv to v české kotlině vyrovnává záliba v hokeji.

Graf sleduje objem publicity olympijských her v českých médiích po dobu dvou kalendářních měsíců v době, kdy probíhaly. Pokud se hry konaly v rámci jednoho kalendářního měsíce, druhým měsícem je ten, který mu předcházel. U olympijských her v Soči jde o zkrácený interval 1. ledna až 9. února.

Ve stínu Kavkazu

Černomořské letovisko Soči se nachází na samém úpatí Kavkazu obydleného národy, které se odnepaměti zpěčovaly ruskému vlivu.  Nějakých 400 km odsud začala růst politická hvězda Vladimíra Putina, který na sklonku 90. let – během Druhé čečenské války– razantním postupem proti čečenským separatistům vrátil Rusům ztracené sebevědomí a sobě dopomohl do prezidentského paláce. A právě sem vedly stopy atentátníků, kterým po vánocích padlo ve Volgogradu za oběť 34 lidí.

Graf mapuje mediální pozornost věnovanou v kontextu olympijských her v Soči vybraným nesportovním tématům.

Není tedy divu, že leitmotivem 22. zimních her se staly obavy o bezpečnost (9 % veškeré publicity her). Tu by mohli, jak se spekuluje, narušit především islámští radikálové z Kavkazu. Nebyli by první. Tzv. pravidlo posvátného míru (ekecheiria, doslova „zdržení se rukou od zbraní“) dodržované v antické éře bylo znesvěceno již během letní olympiády v roce 1972 v Mnichově, kdy palestinská organizace Černé září unesla a posléze zavraždila 11 izraelských sportovců.

Strach je nejstarší a také nejnakažlivější emocí. Také média se ráda bojí, zvláště ta vykřičníková:  Hry se stínem strachu (Sport), Mámo, mám strach! (Blesk), Obavy v Soči: Pátrání po Černé vdově a děsivé hrozby od teroristů! (blesk.cz) anebo prostě jen Olympijský strach, jak svou glosu lapidárně v Deníku nadepsal Ivan Hoffman. A jakoby to nestačilo, vlajkonoškou a jednou z nadějí české olympijské výpravy je slalomářka Šárka Strachová. Víkendová příloha Hospodářských novin konstatovala započatý trend: „Největší sportovní událost přešla do éry obav o životy lidí“.  Ze Soči se stala „pevnost“ hlídaná 40 tisíci vojáky a policisty, jimž asistuje družice z oběžné dráhy i americká bojová loď. Sportovcům zneklidněným výhružkami dal návod k terapii ze strachu Jaromír Jágr. Jak uvedl pro Sovětskij sport, každý má svůj osud určený: „Jestli se máš utopit, tak se nemusíš bát exploze v Soči“.

Kulturní válka o čtyřprocentní

Terčem kritiky se v souvislosti s olympijskými hrami v Soči stal zejména nedávno schválený zákon o zákazu propagace homosexuality mezi nezletilými, který – jak upozornil šéf české pobočky Amnesty International – umožňuje trestat např. i za polibek na veřejnosti, a to v přepočtu 60 tisíci korunami, resp. 15 dny vězení. Zákon je součástí kampaně, kterou ruský stát spolu s pravoslavnou církví zamýšlí hájit tzv. tradiční hodnoty proti Západu vykreslovanému jako dekadentní a nemorální. Vladimír Putin si neodpustil malou poťouchlost, když homosexuály do Soči blahosklonně pozval, jen je upozornil, aby „dali ruce pryč od dětí“.

Takové pojetí samozřejmě vyvolalo globální kontroverzi, do níž se zapojila OSN, prezident USA Barack Obama, přední evropští státníci, ale i 27 nositelů Nobelovy ceny (v otevřeném dopise Putinovi se dožadovali zrušení zákona) nebo Google.cz, který se k zahajovacímu dni her zaštítil duhovým logem odkazujícím na Olympijskou chartu. Německá výprava se oblékla do duhových barev, Američané si do čela své výpravy ostentativně zvolili tenisovovou legendu Billie Jean Kingovovou, která se vyznala ze své lesbické orientace již v 80. letech. Doma zůstali prezidenti Německa a Francie, britský ministerský předseda i polský premiér. Pro česká média byl vděčný zejména protest Dr. House (herec Hugh Laurie), který vyzval k bojkotu ruské vodky, a úsměvný výrok starosty Soči, který reportérovi BBC tvrdil, že ve městě žádné homosexuály nemá, aby vzápětí připustil, že to neví jistě, jen žádné nezná. Kromě zpravodajství, kterým místy probleskovaly známky pobavení, tento aspekt olympijských her příliš polemiky nepřitáhl. Snad proto, že českým sloupkařům se ruská pozice jevila tak jako tak neudržitelná a nikdo ze zdejších citovatelných osobností nejevil chuť se k obraně tradic po vzoru Rusů připojit. Poukaz na tuto kulturní, chcete-li civilizační, válku provázel každou 50. zprávu o olympiádě.

Do mediálního obrazu olympiády se pochopitelně promítá i ruská domácí politika (1 %). Krátce před začátkem her udělil ruský prezident amnestii Michailovi Chodorkovskému a propustil též dvě členky Pussy Riot. Komentátoři mají za to, že tím chtěl odklonit kritiku od Soči a bývalý velvyslanec v Rusku Petr Kolář doplnil v HN (10. ledna), že to bylo vysvobozením nejen pro vězněné, ale v jistém smyslu slova i pro ruský režim, který si před hrami chce zlepšit image. Pussy Riot se do Soči přece jen dostaly, byť jen v podobě obrázku na prkně ruského snowboardisty Alexeje Soboleva (spatřuje v nich „originální děvčata“). Připomněl se také další prominentní Putinův kritik, ruský bloger Alexej Navalnyj. Zveřejnil interaktivní mapu olympijských sportovišť, jejichž stavbu měla provázet korupce.

Ve vztahu k ukrajinským událostem (1 %), které plní média po celém světě od listopadu, se o olympijských hrách uvažuje dvěma způsoby.  Většinou se má za to, že Putinův režim má kvůli olympiádě zájem na uklidnění situace na Ukrajině, v posledních dnech se ovšem poukazuje i na tzv. gruzínský scénář jako na jisté varovné memento (LN 7. února, Respekt 10. února). Připomeňme, že když 8. srpna 2008 byla zahajována olympiáda v Pekingu, vjely ruské tanky do gruzínské enklávy Jižní Osetie.

Jan Jüptner, Ph.D.
mediální analytik NEWTON Media, a.s.

Čtěte také

prymula grafika
Tiskové zprávy

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít