Neupadající význam Svobodné Evropy

Rádiové vysílání bylo po přinejmenším půlstoletí nejdůležitějším médiem, které bylo schopné šířit nezávislé informace i do nesvobodných zemí. Tuto roli ale sehrává i v době, kdy se hlavním zdrojem zpráv pro většinu obyvatel stal internet či televize – zemí se silnou cenzurou zůstává stále celá řada.

Foto: Rádio Svobodná Evropa. Zdroj: Profimedia.cz

Vlajkovou lodí radiostanic, jejichž posláním je bojovat prostřednictvím svobodného slova a objektivních informací proti režimům, které se udržují u moci i prostřednictvím cenzury, bylo a stále ještě je Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL čili Radio Free Europe/Radio Liberty). Svobodná Evropa byla založena v roce 1949 Kongresem Spojených států amerických za účelem poskytování novinek, informací a analýz do zemí Východní Evropy, Střední Asie a Blízkého východu, ve kterých byl svobodný tok informací buď omezen státními autoritami, nebo se ani nestihl plně rozvinout.

Svobodná Evropa včera a dnes

Pro obyvatele komunistického Československa byla RFE díky blízké centrále v Mnichově vítaným a poměrně dostupným zdrojem informací. Přesto nebylo, hlavně kvůli rušičkám, snadné si zprávy vyslechnout, jak vzpomíná například místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: „…večer babička a můj otec přiložili ucho k rádiu a přes šum a ruchy se snažili zaslechnout nejnovější zprávy Svobodné Evropy. U nás doma to nebylo možné, naneštěstí jsme měli byt přímo v dohledu rušičky.“ Jak zapáleně proti sobě komunistický režim a Svobodná Evropa bojovali, ukazuje i jeden z incidentů, kdy se agent StB pokusil v roce 1959 otrávit slánky v kafetérii RFE. Vysílání Svobodné Evropy v již samostatné České republice skončilo v roce 2002, kdy se stalo součástí Českého rozhlasu. Poslání RFE se ale ani po více než půl století nezměnilo, jak tvrdí i jeho mluvčí Julian Knapp. V zemích, které postrádají svobodná média, poskytuje stanice lidem nezávislou žurnalistiku.

Příkladem může být Afghánistán, kde podle údajů Českého rozhlasu Svobodnou Evropu poslouchá padesát procent dospělé populace. Cenzura je v zemi sice do jisté míry limitovaná, ale etnické a kulturní rozdíly spolu s nejasnostmi ve vlastnictví médií zpochybňují objektivitu informací. V Íránu, kde je naopak cenzura velmi silná, jsou někteří novináři pro režim tak nepohodlní, že často musejí svou vlast opustit. V některých případech se v exilu octnou právě v řadách Svobodné Evropy. To představuje značný rozdíl oproti minulosti – RFE se snaží najímat profesionální novináře přímo ze zemí, do kterých vysílá.

To je i případ íránského novináře a satirika Fáršída Manáfího, který tak dlouho chodil se džbánem pro kousavé poznámky o představitelích vlády a církve, až se ucho utrhlo, a v budoucnu již vystupovat v televizi a rádiu nebude. Alespoň v těch íránských. Ve Svobodné Evropě má totiž nyní velmi oblíbený satirický pořad, který vysílá íránská stanice RFE Rádio Farda.

Vy pracujete pro svobodné rádio, vy dovnitř nesmíte

Proti svobodě slova je v různých autoritativních režimech bojováno odlišnými způsoby. Rádio Svobodná Evropa má své kanceláře ve všech jedenadvaceti zemích, do kterých vysílá, kromě Íránu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Tam by novinářům hrozilo přímé nebezpečí. V některých zemích dokonce RFE musela přestat vysílat úplně. V roce 2005 ještě vysílalo program Svobodné Evropy v Rusku třicet místních rozhlasových stanic, v roce 2011 už to kvůli politickému nátlaku byly jen tři, dnes jsou zrušeny všechny. V Moskvě mají novináři RFE, ačkoliv jsou akreditováni, většinou zablokovaný přístup na oficiální tiskové konference. V běloruském Minsku je kancelář rádia pravidelně navštěvována a obtěžována policií. Íránský režim má pak v oblibě napadání webových stránek rádia, což učiní vždy zpravidla několik dní před opozicí organizovanými demonstracemi.

Ačkoliv je rádio Svobodná Evropa financováno Kongresem Spojených států (v minulosti i CIA), nikdy se podle zástupce ředitele vysílání Nenada Pejice nestalo, že by vláda USA jakýmkoliv způsobem zasahovala do vysílání. Když vezmeme v úvahu, že i další významné zpravodajské radiostanice jako Hlas Ameriky nebo BBC, které mají podobné poslání jako RFE, jsou financovány západními vládami, mohou se objevit spekulace o jejich objektivitě a nezaujatosti. Nicméně Rádio Svobodná Evropa a jemu podobné radiostanice jsou často tím, co umožňuje lidem zachovat si zdravou a propagandistickým brainwashingem nezdeformovanou mysl, která je tak posléze lépe schopná vyrovnat se s realitou svobodné demokratické společnosti. 

Lukáš Žák
autor je student FHS UK

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít