Která domácí média se těší největší důvěře? Odkud ostatní nejčastěji přejímají své zprávy? A která média naopak nejčastěji odkazují na jiná? Odpověď na tyto otázky přináší analýza NEWTON Media.
Foto: Ilustrační. Zdroj: stock.xchng
Do srovnání jsme zařadili Zpravodajství ČTK, celostátní deníky MF Dnes, Právo, Lidové noviny a Hospodářské noviny, zpravodajské weby Novinky.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz, iHNed.cz a celostátní týdeníky Respekt, Reflex, Týden, Euro a Ekonom.
ČTK zůstává nejcitovanějším zdrojem i v éře internetu
Zpravodajství ČTK je pochopitelně z hlediska přebírání informací v poněkud jiné situaci než ostatní jmenovaná média, protože poskytování zpravodajského servisu médiím je jeho hlavní náplní činnosti. Přesto má postavení těchto dvou typů zdrojů vedle sebe pro případné porovnání svůj smysl. Vždyť v době, kdy se stále důležitějším zdrojem informací stávají elektronická média, především internet, mění se i tok informací směrem k novinářům a význam snadno a rychle dostupných internetových médií v tomto ohledu roste. Nakolik se to odráží i na způsobu přebírání zpráv, může ukázat právě naše analýza.
Analýza se týkala období kolem předčasných parlamentních voleb a zahrnovala tudíž příspěvky publikované mezi 1. 10. 2013 a 18. 11. 2013. Celkem bylo v tomto rozmezí identifikováno 2 449 zpráv, které zmínily jeden z výše uvedených zdrojů. Mezi skupinami médií, jejichž příspěvky do analýzy vstoupily, chyběla pouze kategorie internetových serverů. Zahrnuty naopak byly všechny typy tištěných médií, včetně celostátních a regionálních deníků, a monitorované televizní a rozhlasové pořady. Celkem se citace z některého ze sledovaných zdrojů objevila ve 146 titulech.
V porovnání se Zpravodajstvím ČTK, které bylo ve sledovaném období zmíněno jako zdroj informace v 1 320 případech, měl druhý v pořadí, deník MF Dnes, na svém kontě přesně třetinu citací, a sice 440. A to i přesto, že mezi zprávami citovanými z ČTK nebyly započítány ty, které agenturu uváděly pouze jako zdroj uveřejněných fotografií. Třetí příčku zaujímal rovněž celostátní deník, a to Hospodářské noviny. Teprve na čtvrté a páté příčce se objevily internetové zpravodajské weby, konkrétně iDnes.cz a Novinky.cz.
Která média s největší oblibou přejímají cizí zprávy?
Podíváme-li se na to, jaká je situace z druhé strany, zjistíme, že médiem, které nejčastěji citovalo některý ze sledovaných zdrojů, byl v našem výběru neobsahujícím internetové servery celostátní deník Lidové noviny (246 převzatých zpráv), následovaný Mladou frontou DNES (105) a deníkem Metro (91). K vysvětlení vysokého počtu citací v deníku LN je třeba uvést, že velkou část z nich tvořily zprávy převzaté z agentury ČTK (199). Tento deník je totiž charakteristický tím, že pravidelně na několika místech svých vydání (v domácí, zahraniční, ekonomické i sportovní části) otiskuje rubriku nazvanou Zprávy dne, v níž důsledně uvádí jako zdroj informací právě ČTK. Také u ostatních titulů na prvních příčkách však byla role zpráv z ČTK dominantní – MF Dnes zaznamenala 66 převzetí některé z informací ČTK a Metro dokonce 75 převzetí. Čtvrtou příčku zaujímal rovněž celostátní deník, a to Právo (54, z toho 39 z ČTK). Za touto silnou skupinou přebírajících se s poměrně velkým odstupem umístil celý zástup regionálních deníků, jejichž řadu narušovalo pouze rádio Frekvence 1, které skončilo celkově šesté (29) společně s Teplickým deníkem a Pražským deníkem. Před nimi se na páté pozici objevil další deník, a sice Mostecký (32).
Kdo koho cituje?
Další úhel pohledu nám nabízí srovnání toho, jak se vybraná sledovaná média citovala mezi sebou navzájem. Ačkoli jsme nezkoumali, jak jsou zprávy přebírány internetovými servery, může nám vzájemný vztah mezi sledovanými médii leccos napovědět. Z tabulky jsou patrné dva výraznější shluky signalizující větší frekvenci přebírání zpráv. Ten první je vymezen souřadnicemi celostátních deníků, a to jak v roli přebírajících, tak i přebíraných. To znamená, že určitá část převzatých informací proudí napříč tituly této skupiny médií. Výrazněji je to vidět na případu přebírání v rámci jednoho vydavatelského domu, kdy například LN šestkrát citovaly některou zprávu MF Dnes. Druhý shluk se týká citování zpráv původně uveřejněných internetovými zpravodajskými servery v tištěných celostátních denících. Znovu je tento trend více patrný v případě stejného vydavatele, nebo dokonce tehdy, když se jedná o sesterská média. Například deník LN dvacet šestkrát uvedl jako zdroj informací server Lidovky.cz. Tato skutečnost je většinou dána tím, že internety zveřejňují některé informace dříve než tištěné tituly, ty pak uvádějí odkaz na dřívější zdroj zprávy. Výrazným zjištěním je rovněž téměř naprostá absence převzatých zpráv ze sledovaných titulů v příspěvcích otištěných týdeníky.
Dva trendy: Setrvalá obliba agenturních zpráv a cirkulace informací uvnitř jednotlivých mediálních domů
Celkově lze říci, že agenturní zpravodajství je stále hlavním zdrojem informací citovaných významnými médii. Jestliže se objevují jiné zdroje, děje se tak většinou ve dvou situacích. Zaprvé, když se objeví nějaká výrazná kauza, na kterou jako první upozorní konkrétní médium. V námi sledovaném období bylo takovým případem zatčení Víta Bárty, o kterém jako první informoval server iDnes.cz. Za druhé, když je některá informace nejprve zmíněna internetovým titulem patřícím do stejného vydavatelství jako titul tištěný. Racionalizace nakládání se zprávami uvnitř vydavatelství je patrná i v jiných případech, jako třeba když TV Barrandov často cituje komentátory a analytiky časopisu Týden. Samostatnou otázkou je to, nakolik média pracují s informacemi z jiných než vlastních zdrojů explicitně a jak důsledná jsou při jejich citování. Jedním z důvodů vysokého počtu citací v případě deníku LN tak může být právě důslednější práce s citacemi než v případě jiných titulů.
Metodologická poznámka: Jako převzaté zprávy byly v analýze chápány pouze ty informace, u kterých byl explicitně uveden některý ze sledovaných titulů. V rámci analýzy nebyla sledována vzájemná podobnost textů a ani jinak nebylo zkoumáno, zda se nejedná o citace bez uvedení zdroje.
