Mediální temno na vrcholcích hor

Ovce Albanie

O Albánii se říká, že je to jedna z posledních divočin v Evropě: dvě třetiny jejího území pokrývají hory, které jsou v severních oblastech často téměř nedostupné. Dosud používané způsoby komunikace se nám dnes mohou jevit velmi zastaralé, místním obyvatelům ale vyhovují.

Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Pod tlakem politiky

Trendy na albánské mediální scéně se značně podobají těm v okolních zemích: média jsou v ústavě definována jako nezávislá, realita je však zcela jiná. Korupce je v zemi všudypřítomná (v žebříčku Transparency International se Albánie umístila až na 116. místě ze 177 hodnocených států) a nevyhýbá se ani médiím. Ta jsou navíc pod trvalým tlakem nejen bohatých podnikatelů, ale především dvou největších politických stran v zemi – Socialistické a Demokratické. Ta, která se zrovna nachází u moci (předchozí dvě volební období to byli demokraté Saliho Berishy, počínaje minulým rokem socialisté vedení Edi Ramou), hází klacky pod nohy kritickým médiím a zvýhodňuje ta, která jsou vládě příznivě nakloněná. Nejvyužívanější nástroje vlády jsou ekonomické. Klíčové je omezení možnosti přístupu k příjmům z reklamy. Většina médií je tak nucena vybrat si mezi Demokraty a Socialisty, skutečně nezávislý je asi pouze internet, který podle všeho vláda v Tiraně nijak nereguluje. V oblasti denního tisku je rozdělení po politické linii celkem jasné.

Co patří vládě, slouží vládě

Demokratická strana má svůj oficiální deník Rilindja Demokratike (Demokratické znovuzrození), který vychází v nákladu 3 000 výtisků denně. Socialistická strana zase vydává Zeri i Popullit (Hlas lidu), který byl dříve hlásnou troubou Hodžova komunistického režimu, ale od 90. let slouží právě socialistům. Nejčtenějším médiem v zemi s nákladem 25 000 výtisků je však soukromý deník Shekulli (Století), který patří jednomu z nejbohatších albánských podnikatelů Koço Kokëdhimovi, který dnes zasedá v parlamentu pod vlajkou socialistů. Shekulli za vlády Berishových demokratů ostře kritizoval zásahy proti svobodě médií, které přirovnal k honu na čarodějnice. Za nezávislý je považován třetí největší celostátní deník Gazeta Shqiptare (Albánské noviny), který vlastní italská mediální společnost Edisud.

Vláda má pod palcem veřejnoprávní Albánské rádio a televizi (RTSH). Tento subjekt je totiž na státu finančně závislý a podle agentury Freedom House „obvykle projevuje silně provládní tendence“. RTSH sestává z řady televizních kanálů i radiových stanic, které vysílají nejen na území Albánie, ale také pro Albánce v zahraničí, tedy v Kosovu, Srbsku, Itálii nebo Řecku. Naopak v Albánii je možné naladit celou řadu zahraničních stanic včetně Hlasu Ameriky, Deutsche Welle nebo Radio France Internationale.

Nejradši máme televizi. Když funguje…               

V horských oblastech na severu země je ale mediální scéna zcela odlišná. V pohoří Prokletije se nachází národní park Theti, jedno z největších lákadel pro turisty s dobrodružnou povahou. Denní tisk se do hor vůbec nedostane a nejdůležitějším zdrojem informací se stává televize a internet. V každé domácnosti je zde možné nalézt jak televizi, tak méně oblíbené rádio, funkčnost přijímačů je však závislá na počasí, které často ruší signál. Internet je podle místních obyvatel velmi drahý, a o připojení počítače tak nemůže být řeč. Mladší generace však využívá připojení přes operátory do mobilního telefonu a je s ním spokojena. Když vystoupáme o dalších 1 000 výškových metrů výše, situace se opět mění.

Život bez médií

Na vrcholcích albánských hor není žádná elektřina, žádné moderní technologie ani média. Malé skupinky pasáků ovcí zde žijí v jednoduchých kamenných salaších, jejichž vybavení tvoří postel, ohniště a malá dílna na výrobu sýrů. Většinu roku zde lidé se svými stády tráví téměř bez přístupu k informacím. Jediným pojítkem mezi nimi a světem „tam dole“ je mladý Albánec s mezkem, který se jednou za týden vydává na cestu, aby s pasáky vyměnil zboží z nížin za lahodný sýr. Od obchodníka se horalové mohou dozvědět, co se děje doma i ve světě. Ale pasáci o nejnovější události stejně nejeví přehnaný zájem. Hlavní je, aby se stádo dobře napáslo, ovčáckým psům aby šla práce od ruky a bylo pěkné počasí.

Kateřina Hamatová
autorka je studentka FSV UK

Čtěte také

prymula grafika
Blog

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít