Search

Média v Kosovu, v zemi s pohnutým osudem

RTK radio televize Kosovo

Když se na začátku 90. let rozpadla Jugoslávie, Kosovo bylo vtaženo do dramatických událostí, které vyvrcholily kosovskou válkou a následnou mezinárodní patronací nad celým jeho územím, které se dostalo zpod srbské nadvlády. Po devíti letech správy OSN Kosovská republika vyhlásila v roce 2008 nezávislost a stala se tak jedním z nejmladších států světa. V jakém stavu se nacházejí zdejší média?

Foto: logo RTK. Zdroj: rtklive.com

Legislativa

Kosovské zákony jsou svobodnému rozvoji a působení médií nakloněny: ústava zajišťuje svobodu projevu i tisku. Cenzura je povolená pouze v případě, kdy by informace podněcovaly etnickou nenávist, násilí a diskriminaci, což je po krvavých střetech mezi různými národnostmi v regionu vcelku pochopitelné kritérium. Vláda vytvořila Nezávislou mediální komisi, která reguluje sdělovací prostředky a vydává jim licence. Jak je ze samotného názvu patrné, tento orgán má mít apolitický charakter. Většina médií logicky vysílá a publikuje v albánštině, zákon ale zaručuje přesně stanovené proporce (26%) pro vysílání v jazycích menšin, tedy především v srbštině, ale také turečtině nebo bosenštině. V zemi se dvěma miliony obyvatel působí na 92 radiových stanic, 22 televizních kanálů a bezpočet tištěných i internetových médií. V Kosovu tak mají opravdu z čeho vybírat a na nedostatek alternativních zdrojů informací si nemohou stěžovat. Na první pohled vypadá všechno ideálně. Hlubší analýza nám ale odhalí dramatický rozpor mezi tím, jak by to mělo podle zákonů být, a tím, jak to v Kosovu ve skutečnosti funguje.

RTK

Radio Televize Kosovo (RTK) je veřejná, státem vlastněná společnost, která provozuje několik radiostanic (Kosovo, Kosovo 2 a Radio Blue Sky, které do roku 2000 patřilo pod OSN) a dva televizní kanály (RTK 1, RTK 2). V jejím čele stojí generální ředitel, který je volen skupinou odborníků a má být na politicích nezávislý. Především televize je pro většinu obyvatel Kosova hlavním zdrojem informací a má ji okolo 95% domácností. Právě státní RTK 1 dosahuje celostátně největší sledovanosti (na hlavní večerní zpravodajství se dívá přes 75 % diváků). Druhý kanál RTK vznikl v roce 2013 a zaměřuje se hlavně na národnostní menšiny (což tuto tématiku naprosto vyřadilo z obsahu nejsledovanějšího programu RTK 1).  Evropská komise, stejně jako řada kosovských novinářů ale tvrdí, že RTK prakticky není veřejnou službou. Je to spíše nástroj v rukou těch, kteří jsou u moci. Vrcholní funkcionáři RTK jsou podle všeho předem pečlivě vybíráni vládními představiteli. Jasným důkazem úzkého propojení RTK s vládou je fakt, že kritika politického vedení země se do vysílání prakticky nedostane. Když na začátku roku 2012 probíhaly policií brutálně potlačované demonstrace, které plnily přední stánky všech soukromých médií v zemi, RTK se o nich ve svém zpravodajství ani nezmínila.

Soukromá média pod tlakem

V Kosovu působí celá řada soukromých médií, za zmínku jistě stojí televizní kanál RTV21 nebo KTV, které ale nemohou sledovaností konkurovat vládou podporované RTK. V oblasti radiového vysílání je situace zcela opačná: lidé v drtivé většině preferují lokální, malé stanice před těmi celostátními, což způsobuje, že se v této oblasti v Kosovu nenachází žádný „gigant“.  Velice zajímavá a zároveň kontroverzní je situace tištěných médií.  V zemi vychází šest celonárodních deníků, které jsou všechny v soukromém vlastnictví. O jejich nezávislosti však nemůže být z mnoha důvodů řeč. Podle zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě jsou deníky evidentně pod tlakem politických stran, kterému většinou brzy podléhají (jako deník Infopress). Autocenzura je rozšířená jak mezi novináři, tak i redaktory. Ta média, která nepodlehnou a snaží se udržet svou nestrannost, většinou brzy čeká hluboká finanční krize. Výjimkou jsou deníky Kosova Sot (Kosovo dnes) a Koha Ditore, které platí za nezávislé, což potvrzuje i fakt, že vládní nepřímé financování prostřednictvím reklamy se jich skoro nedotýká. Jejich zaměstnanci často hovoří o všudypřítomné korupci a klientelismu, který v zemi panuje a ovládá i mediální scénu.

Internet jako alternativa

Podle Kosovské asociace pro informace a komunikační technologie má připojení k internetu přes 72 % domácností. Díky tomu má většina obyvatel Kosova možnost denně navštěvovat jak domácí, tak zahraniční nezávislé zpravodajské servery, které nejsou vládou nijak blokovány. Internet v poslední době začíná v souladu s celosvětovými trendy konkurovat tisku, což ilustruje například vysoká návštěvnost stránek Telegrafi.com, které denně otevře na 60 000 uživatelů. Dvě kosovské soukromé zpravodajské agentury – Kosova Press a KosovaLive – poskytují on – line informace jak v albánštině, tak v angličtině, a jsou proto nejlepším zdrojem informací i pro zahraniční čtenáře.

Za výhružky pokuta 200 eur

Kosovo je v otázce médií rozpolcenou zemí: vlivem Evropské unie a dalších mezinárodních organizací je legislativně všechno v pořádku, ale realita za ideálem značně pokulhává. Fyzické napadání novinářů a případné výhružky smrtí jsou běžným jevem. Když investigativní novinář a držitel ocenění Kosovské asociace profesionálních žurnalistů Vehbi Kajtazi obdržel za svůj článek o korupci výhružné dopisy, podle nichž mu hrozila smrt, pachateli byla udělena směšně nízká pokuta ve výši 200 eur (asi polovina průměrného měsíčního platu). I přes tyto nedostatky Kosovo překvapivě obsadilo v žebříčku Reportérů bez hranic o svobodě médií solidní 86. místo.

Kateřina Hamatová
autorka je studentka FSV UK

Čtěte také

Pozvanka webinar korporace 1
Blog

Webinář týkající se e-commerce a elektroniky

Na webináři vám Vašek a Vojta představí konkrétní mediální výstupy třech českých firem. Uvidíte využití nejnovějších funkcionalit aplikace NewtonOne nové generace. Vašek a Vojta se zaměří nejen na obecné novinky a zajímavosti, ale také rozeberou mediální data těchto

telefon kresba

Jdeme na to!