Média šetří na zprávách o EU

Budovy a vlajky

Počet českých zpravodajů u evropských institucí neustále klesá. Podle průzkumu veřejného mínění si Češi stěžují, že nemají dostatek informací o EU. Vzhledem k odhadům, že až 70 procent legislativy se vytváří v Bruselu, je to důvod k zamyšlení.

 

Foto: Evropský parlament, Brusel, Zdroj: Profimedia.cz

Zájem o zpravodajství přímo z institucí EU se snižuje v celé Evropě. Asociace akreditovaných advokátů veřejné politiky u EU dokonce mluví o „dramatickém úbytku novinářů v Bruselu“. Jako příčinu udává ekonomickou krizi a pokračující úpadek tradičních médií. Před pokračováním tohoto fenoménu varuje i Mezinárodní tisková asociace.

Počet novinářů akreditovaných u evropských institucí dosáhl rekordní hodnoty v roce 2005. Tehdy jich bylo 1 031, a postupně se jejich řady ztenčovaly až na počet 941 na začátku letošního roku. Toto číslo udává portál Inside Europe s odvoláním na zdroje z Evropské komise. Co se týče počtu akreditovaných médií, vyvíjel se jejich počet od 685 v roce 2005 k letošním 576.

Bulharsko a Albánie mají více zpravodajů u EU než Česko

Ačkoliv celkový trend je sestupný v celé Evropě, přístup různých zemí se liší. Data uváděná zmiňovaným portálem nevychází pro Česko lichotivě. Česko mělo v létě u evropských institucí 7 zpravodajů, což je méně, než vyslala média z mnoha podobně velkých zemí. Švédsko mělo v Bruselu akreditováno 12 novinářů, Portugalsko a Řecko 11, Maďarsko 10. ČR předběhlo v počtu novinářů v srdci EU i 7,5milionové Bulharsko, které mělo v Bruselu 8 zpravodajů. Nebo Albánie, která ani není členem EU, má v jejím centru akreditováno 13 novinářů.

Nejvíce žurnalistů poslaly k evropským institucím Německo a Velká Británie – 120, respektive 111.

Stažení zpravodajů z Bruselu je v době šetření v novinových redakcích logickým krokem. Avšak trpí tím i kvalita zpravodajství o evropských tématech. Podle výzkumu agentury Ipsos provedeného pro Úřad vlády v listopadu 2012 se 76 procent Čechů domnívá, že sdělovací prostředky v ČR neinformují o situaci v Evropské unii dostatečně. Polovina si navíc myslí, že média nepodávají informace o dění v EU nezaujatě.

To potvrzují i slova bývalé bruselské zpravodajky Mladé fronty DNES Kateřiny Koubové. „Na lokální trh se dostávají informace z Bruselu se zpožděním a zkreslené. Často o nich jako první informují ti, kdo mají nějaký zájem, nikoliv někdo neutrální. Po skandalizující informaci přichází ta skutečná, ale tu už nikdo nezaregistruje a názor si nespraví.“

Zůstanou v Bruselu jen veřejnoprávní média?

Letos v říjnu jsem akreditační oddělení Evropské komise požádala o aktuální údaje, jak se vyvíjel v posledních letech počet českých žurnalistů registrovaných u evropských institucí.

Jak lze očekávat, nejvíce českých novinářů bylo v Bruselu v době českého předsednictví EU v první polovině roku 2009. Pracovalo tam tehdy 11 žurnalistů z devíti médií. Postupně jejich počet klesal až na současný stav, kdy je u evropských institucí akreditováno osm novinářů ze čtyř médií.V Bruselu ponechala stálé zpravodaje pouze veřejnoprávní média (ČTK, Český rozhlas a Česká televize). U evropských institucí je akreditován i magazín Euro, ale stálého zpravodaje v Bruselu nemá.

Význam vysílání novinářů do Bruselu vysvětlil zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska: „Přidaná hodnota zpravodajského postu přímo v Bruselu je velká. Spočívá hlavně v tom, že novinář má k dispozici i pohled místních diplomatů a úředníků. Pak zjistí, že zdaleka ne všechny návrhy jsou tak bizarní, jak se můžou jevit z Prahy, jako například pověstné igelitové tašky nebo množství vody, kterou by se mělo splachovat na WC.“

„Problém většiny českých médií je ten, že svoje zpravodajství opisují z britských serverů, mnohdy bulvárních. Ty často napíší něco, co není pravda, nebo minimálně je to nepřesné. Za pár dní to většinou opraví, ale ta oprava už se v českých médiích neobjeví. Týká se to hlavně serverů,“ dodává.

Marie Bydžovská
autorka je novinářka, zabývá se ekonomikou
 

 

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít