Které retailové řetězce se těšily v roce 2013 největšímu zájmu médií

Mediální analýza sleduje, jaký prostor dostávaly od ledna do října 2013 maloobchodní řetězce působící na českém trhu v domácích médiích. Nevšímá si přitom jen míry medializace, ale také jejího vyznění nebo témat, která se v souvislosti s řetězci probírala. Analýze byla podrobena většina relevantních médií od regionálního tisku přes internetové servery až po televizi a rozhlas.

V analýze jsme zkoumali, kterým potravinových řetězcům se minimálně na poli mediálním dařilo, respektive byly nejvíce vidět, a to v období od ledna do října 2013. Sledovali jsme také, jaké zásadní kauzy hýbaly potravinovým trhem a našly silnou odezvu v médiích.

Výrazná mediální dominance řetězce Tesco

Skrze média k zákazníkům bezkonkurenčně nejblíže proniklo Tesco, které mělo nad svými konkurenty hned několikanásobný náskok. Až s velkým odstupem následoval Kaufland, za kterým se dále zařadily Lidl a Albert. Šestici nejzmiňovanějších obchodníků doplnila Billa a Penny Market.

36.pngRozložení medializace vybraných retailových řetězců podle médiálních zdrojů

U každého z řetězců platilo, že se o něm psalo nejčastěji na stránkách regionálních titulů, dále pak na webech. Dohromady tato publicita tvořila zhruba 70 % až 80 % příspěvků jednotlivých řetězců. Například medializace Kauflandu byla postavena až z poloviny na regionálním tisku (51 %). Internetová scéna přinášela zhruba třetinu zpráv, nejvíce si připsala u Penny Marketu (34 %), nejméně u Lidlu (27 %). Vzhledem k mediálnímu dopadu na recipienty – zákazníky – bylo důležité zastoupení celostátního tisku a televize spolu s rozhlasem. Celostátní deníky dosahovaly shodně 7 %. Podíl televizního a rozhlasového vysílání nepřesáhl pětiprocentní hranici – nejnižší účast vykazovalo v publicitě Billy (2 %), naopak pětiprocentní bylo jeho zastoupení u Kauflandu. Mediální obraz značek Tesco, Albert a Penny Market ovlivňovala televize a rozhlas ze čtyř procent, u Lidlu se jednalo o tři procenta.

Nejvýznamnější témata: produkty a služby

Hlavní osu publicity řetězců tvořily příspěvky o zbožích a službách. Kladná odezva přímo na potravinové produkty měla spíše sporadický charakter, v lepším případě reagovala na sezónní potenciál nabídky, například v rámci testů kvality a chuti poptávaných potravin. Své místo nacházela zejména v regionálních titulech a lifestylových magazínech. Nezřídka stály za pozitivní publicitou PR aktivity obchodníků. Více než samotné produkty se dařilo vyzdvihovat činnosti (nástroje) podporující prodej a také ostatní služby. Obvyklé agendě se v tomto směru vymykaly velmi početné zprávy o nabídce mobilních služeb Tesca pro členy věrnostního programu, které kulminovaly v květnu 2013. Média dále cílila na on-line prodej – rovněž parketa Tesca. Z kampaní vynikaly zejména ty  sběratelské od Alberta (Šmoulové, Gogouni). Lidl zabodoval projektem zdravého vaření s šéfkuchaři Paulusem a Ignačákem. Mediálně vděčná byla možnost zaplatit v obchodech bezkontaktní kartou, o které se psalo v souvislosti se všemi sledov­a­nými řetězci.

Pokud jde o korporátní informace, média chválila hospodářské výsledky Billy, Penny Marketu, Kauflandu a Lidlu. V rámci žebříčků ocenění zabodovaly v médiích Kaufland (loňský nejnavštěvovanější řetězec) a Lidl (obchodník roku 2012 dle hlasování veřejnosti). V oblasti společensky odpovědných aktivit dostala nejvíce prostoru pomoc po povodních od Billy, Penny Marketu a Tesca. Mezi nadacemi se nejvíce vědělo o Nadačním fondu Albert.

Zatímco v pozitivní reflexi samotných potravinových produktů nenacházela média silný leitmotiv, který by vynesl některý z řetězců nad ostatní (s výjimkou Tesco Mobile), o kauzy s negativním zabarvením nebyla nouze. A věnovala se jim široká obec sdělovacích prostředků. Na začátku roku například média patřičně zaostřila na skandální odhalení nepřiznaného koňského masa v potravinách. Kauza měla nejprve nadnárodní charakter a pošramotila reputaci Tesca a Lidlu. Posléze se rozšířila do českých reálií, kde mířila především na značku Tesco (lasagne Nowaco). Průběžně se média zajímala o nálezy SZPI, které se dotýkaly s různou intenzitou všech řetězců. Populární byl žebříček Nejhorších potravin roku 2012 zveřejněný na účelově vzniklém portálu inspekce potravinynapranyri.cz a dále pak informace o udělených pokutách SZPI za tentýž  rok. V obou případech byla nejčastěji opět skloňována značka Tesco. V souvislosti s pokutami za minulý rok ji zdatně sekundoval řetězec Albert. Značce Kaufland pro změnu neprospěla aféra kolem jedovatých cukrovinek z Polska (sušenky Magnolia). Přitažlivé bylo pro sdělovací prostředky rovněž téma uzavírání prodejen kvůli invazi myší a přítomnosti myšího trusu mezi potravinami, to ubíralo na atraktivitě zejména Penny Marketu a Kauflandu.

Význam silně medializovaného potravinového inspektora TV Nova

Tradiční mediální obraz potravinových řetězců okořenil fenomén potravinového inspektora TV Nova. Televize sebe samu prostřednictvím institutu inspektora pasovala do role autority, která upozorňuje na nedostatky v obchodech s potravinami. Velký potenciál dodal této kauze mediální dopad reportáží odvysílaných v hlavním vysílacím čase na nejsledovanější televizi u nás, zanedbatelná není ani návštěvnost webu tn.cz. Potravinový inspektor vstupoval zejména do publicity značek Tesco (72 příspěvků), Kaufland (58 příspěvků) a Albert (57 příspěvků), kterým svou afektovanou kritikou podstatně zhoršoval mediální obraz – nejvíce řetězci Kaufland (celkem 52 negativních příspěvků, z toho 47x na TV Nova a tn.cz). Naopak opomíjel řetězce Billa a Penny, za což sklidila televize Nova kritiku a vzbudila podezření z cíleného nadržování svým inzerentům. Toho si všimla i RRTV, která si vyžádala od Novy vysvětlení. Analýza prokázala také nízké zapojení potravinového inspektora Ládi Hrušky v Lidlu, respektive slabší mediální přesah jeho aktivit (pouze 2 negativní zmínky z celkových 13).

37.png

Jan Jüptner, Ph.D.
mediální analytik NEWTON Media, a.s.

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít