Jak vypadá fotografická smrt

Stary kompaktni fotoaparat

V dnešní době je již manipulace s fotografií velmi běžnou záležitostí. Miliony lidí vlastní digitální fotoaparáty a sloveso „to photoshop“ se přinejmenším v angličtině stalo již součástí obecného jazyka. Ne vždy se fotografie upravují z důvodů estetických – zvlášť ve fotožurnalismu může i jen drobná změna ve fotografii hluboce ovlivnit podstatu sdělení. To dělá z úpravy fotografií naléhavé téma žurnalistické etiky.

Foto: ilustrační. Zdroj: freeimages.com

První manipulace s fotografiemi se objevily krátce po vzniku samotné fotografie. V průběhu času nabírala tato manipulace různé formy a zasahovala do různých odvětví. Z morálního hlediska jsou problematické především fotomontáže v politické sféře. Nemorální je v teoretické rovině i počítačově upravená modelka v reklamě na krém proti vráskám v řadovém časopisu, ale lidé si již natolik zvykli na to, že jim je předhazována značně upravená realita, že jim to ani nijak nevadí.

Uvedu zde několik příkladů fotografických manipulací z historie a současnosti, na kterých lze pozorovat, z jakých důvodů a za jakými různými účely se s fotografií zachází způsobem, který si snad ani nezaslouží. Propaganda, politické očerňování a retušované zpravodajství jsou jen částí toho, k čemu se fotomontáže využívají.

Vezmeme portrét, přidáme hrst klonů a nakonec Toma Cruise

Typická montáž je fotografická kompozice, složená z více samostatných obrázků. Například téměř ikonická fotografie generála U. S. Granta z roku 1864. Jak lépe zobrazit vůdce armády než na koni v čele svých vojsk? Zdá se, že když zrovna nebyla taková fotografie k dispozici, nebyl problém složit dohromady hlavu Granta, koně a tělo generálmajora A. McCooka a místo vlastního vojska dát do pozadí zajaté vojáky Konfederace. Podobně o necelé století později Benito Mussolini nechtěl, aby na jeho heroickém portétu bylo vidět, že mu někdo drží koně, proto asistenta prostě nechal z obrázku odstranit. Důvody jsou zřejmé – vypadat lépe v očích veřejnosti. Dnes, v době sociálních sítí, je situace leckdy převrácená. Na internetu kolují např. obrázky Vladimira Putina, jak jede nejen na koni, ale i na slonovi, orlovi, žirafě nebo žralokovi.

Především na fotografiích vůdců režimů komunistických a diktátorských lze nalézt podezřele prázdná místa. Bylo nevhodné, pokud se někdo znelíbil režimu, aby byl viděn na fotografii společně s vůdcem, proto bývali takoví lidé často retušováni. Jako příklady mohou posloužit Joseph Goebbels, který zmizel z fotografie s Adolfem Hitlerem nebo Po Ku, který byl na obrázku s Mao Tse-tungem. Carlos Franqui, který byl vyfocen po boku Fidela Castra, byl vymazán poté, co Castro podpořil vpád vojsk SSSR do Československa a Franqui kvůli tomu emigroval. Franqui napsal o svých pocitech: „Objevil jsem svou fotografickou smrt. Existuji? Jsem jen trošku černé a trošku bílé, jsem jen hovno na Fidelově vestě.“

Časté jsou i případy, kdy je naopak na fotografii někdo navíc. V roce 2004 byla zveřejněna fotka, na které jsou spolu na pódiu Jane Fonda a senátor John Kerry při protiválečném mítinku. Na minulost Johna Kerryho to mělo vnést pozitivní světlo, z čehož sešlo, když byla fotografie označena jako podvrh. V mnoha dalších případech se nejedná jen o jedinou postavu navíc. V oblibě je kopírování stejných siluet, které se na první pohled nepozná a snímku dodá žádaný efekt. Když Antonín Zápotocký po svém zvolení zdravil z balkónu na Pražském hradě občany, nijak nevadilo, že je těch občanů ke zdravení jen hrstka. Naopak, o to méně lidí vědělo, že se v novinách objevila upravená fotografie, kde jsou na nádvoří celé davy.

Typem fotomontáží, které zaberou nejméně práce, jsou ty, na kterých se nic neupravuje. Stačí použít úplně cizí fotografii z jiného místa a času. Dokonce i filmy jsou užitečným zdrojem snímků – například čínská státní televize CCTV odvysílala záběry z vojenského cvičení letectva, a ačkoliv se v krátkém videu Tom Cruise neobjevil, bylo prokázáno, že záběry jsou z filmu Top Gun.

Fotografie již není zobrazením reality

Čím jsou fotomontáže dostupnější, tím jsou využívanější, a to nejen ve sférách, které jsou uvedeny výše. Lze říci, že s fotografií, která zobrazuje realitu, se dnes skoro nesetkáme. Obrázky se přizpůsobují očekáváním tvůrce a adresáta a podřizují se záměrům fotografa a náladě veřejnosti. S rostoucím bojem proti kouření uvidíme stále častěji fotografii Winstona Churchilla s podivným šklebem na rtech – chybí mu mezi nimi totiž typický doutník. Paul McCartney držel až do roku 2003 na obálce alba Abbey Road v ruce cigaretu, pak najednou zmizela. Není pravděpodobné, že by ji během té doby dokouřil.

Dnes už platí, že člověk může věřit jen vlastním fotografiím z dovolené. Ostatní záběry, které jsou mu předkládány z různých stran, by si každý měl přesít přes husté síto, protože mnoho lidí neví, kde leží hranice mezi přidáním efektu a působivosti a změněním samotné podstaty sdělení. Nebo tu hranici přehlíží.

Lukáš Žák
autor je student FHS UK

Čtěte také

prymula grafika
Tiskové zprávy

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít