Euronálady českých deníků

Před deseti lety vstoupila Česká republika do EU. Během té doby se ve slovníku médií uhnízdila slova jako eurozóna, europoslanci, euroústava, ale také eurohujeři či euroúředníci. Média kreativně vytvářejí nová a nová spojení začínající na euro: eurovajíčka, europuding, eurosaša (A. Vondra). Nutno dodat, že tato spojení se objevují zejména tehdy, chce-li novinář upozornit na nějaký nešvar nebo problém: europrůšvih, europaradox, europanika, euroteror, europropaganda, eurocenzura, eurožvásty…

Foto: ilustrační. Zdroj: freeimages.com

Všechny uvedené termíny se objevily v titulcích článků celostátních deníků od roku 2004 a měly vliv na to, jaký obraz je o EU v českých médiích vytvářen. Analýza společnosti NEWTON Media si tedy položila jednoduchou otázku: Byly titulky článků spíše eurooptimistické, nebo euroskeptické?

Podíváme-li se na vyznění samotných titulků, lze konstatovat, že jasně převažoval neutrální charakter. Mezi titulky, které nesly nějaké hodnotové zabarvení, bylo nejvíce těch ambivalentních. Jejich „náskok“ před negativními byl jen nepatrný. Šlo o titulky s nejednoznačným vyzněním vůči EU (např. O nudné EU a nesmělých Češích. Evropská unie? Ano i ne.), nebo o titulky, které byly napsány formou otázky (Ohrožuje Evropská unie vinaře?). Negativně laděných titulků bylo více než těch pozitivních. Do jisté míry to lze vysvětlit tím, že negativní informace v titulku upoutá více pozornosti než pozitivní, a proto jsou v médiích obecně častější.

Pozitivní titulky nejčastěji vyzdvihly přínos evropských dotací, růst investic, ochranu práv spotřebitelů a možnost volného pohybu zboží i osob. Negativní titulky se nejčastěji strefovaly do údajně nesmyslných byrokratických regulací, do ekonomických problémů eurozóny a také upozorňovaly na obavy ze ztráty suverenity a národních produktů. Výraznou měrou přispěl k negativitě titulků bývalý prezident Václav Klaus, jehož vyjádření na adresu Evropské unie novináři s oblibou citovali (např. Klaus: Z EU prospěch nemáme. Klaus: Integrace EU jde špatným směrem).

Z vývoje počtu článků jasně vyplývá, že novináři umísťují klíčová slova odkazující na EU do názvů článků stále méně často. Znamená to, že se novináři o EU přestávají zajímat? O jisté ztrátě zájmu vypovídá fakt, že zatímco v roce našeho vstupu do EU vyšlo v celostátních denících o Unii něco přes 27 tisíc článků, o devět let později v roce 2013 to bylo již jen necelých 13 tisíc článků. V roce 2009, v době našeho předsednictví, celostátní deníky vyprodukovaly necelých 21 tisíc příspěvků na téma EU. Lze nějak vysvětlit úbytek počtu článků o EU a pokles výskytu titulků s klíčovými unijními slovy?

Nabízíme jednu z možných, a přiznejme, že eurooptimistických, hypotéz. Deset let po vstupu do EU přestalo samotné členství v Unii být důležitým mediálním tématem. Otázka, zda být či nebýt v EU, již není ohniskem svárů, obav či naděje. Členství v EU je bráno jako samozřejmá každodenní realita. Média se již nesoustředí na smysl členství jako takového, protože se více věnují konkrétním agendám a událostem souvisejících s EU; v titulcích již novináři tolik neupozorňují na to, že se jedná o „eurotéma“, protože obecná znalost o EU je vyšší než před 10 lety.

Zajímají Vás podrobnější výsledky analýzy? Chcete vědět o mediálním obraze EU více? Kontaktujte: analyzy@newtonmedia.cz.

Mgr. Ivana Hejhalová, Ph.D.
mediální analytička NEWTON Media, a.s.

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít