Estonské paralelní světy

Estonsko lod a vlajka

Na nedávné konferenci v rámci projektu Free Media in Europe, který pořádala Evropská unie, jsem se stala svědkem ostré debaty mezi Estonci a etnickými Rusy žijícími v Estonsku ohledně ukrajinské krize. Jejich diametrálně odlišné názory na jedno z nejpalčivějších témat dneška jsou důsledkem toho, že se každá skupina pohybuje v jiném mediálním prostředí.

Foto: Ilustrativní. Zdroj: Profimedia.cz

Raději v ruštině

Etničtí Rusové tvoří asi čtvrtinu obyvatel nejsevernější a zároveň nejmenší z Pobaltských republik. Část z nich samozřejmě umí perfektně estonsky a domácí média pravidelně sleduje, nicméně podle profesora Andrease Kasekampa z univerzity v Tartu většina estonských Rusů zpravodajství v estonštině stoprocentně nerozumí, a tak je jejich přístup k informacím omezený. To se týká hlavně Rusů na severovýchodě země, kde tvoří většinu obyvatel. Znalost estonštiny tak pro ně není v běžném kontaktu nezbytně nutná jako například pro Rusy žijící ve většinově estonském Tallinnu. Ruskojazyčné programy nabízené estonskou veřejnoprávní televizí navíc za moc nestojí, a proto většina z nich sleduje jim srozumitelná ruská média. Jejich názory na ukrajinskou krizi se pak blíží spíše oficiálnímu stanovisku Kremlu, který má v dnešní době již téměř všechna ruská média pod kontrolou. Anexe Krymu Ruskou federací je tak například považována za naplnění touhy místních obyvatel po návratu do vlasti. Z ruských médií estonští Rusové získávají pocit, že ukrajinská krize vznikla především kvůli neschopnosti vlády v Kyjevě zjednat pořádek a Rusko se v dobré vůli snaží zajistit dobré podmínky alespoň pro Rusy, kteří zde žijí.  

Kdo bude další?

Estonská média nabízejí zcela jiný obraz ukrajinské krize. Invaze na Krym, jak o anexi estonská média píší, je často stavěna do paralely s obsazením Sudet před druhou světovou válkou a Vladimir Putin je srovnáván s Hitlerem. O tom, že ukrajinští separatisté na východě země jsou placeni Moskvou, se více méně nepochybuje. Podle vlivného měsíčníku Diplomaatia pro Putina studená válka neskončila rozpadem Sovětského svazu a boj o sféry vlivu v Evropě pokračuje. Politolog Mert Nutt na vlnách nezávislého radia Kuku vyjádřil obavu, že anexe Krymu je prvním krokem prezidenta Putina k obnovení ruského impéria v jeho sovětských hranicích. I přes členství v Evropské unii a NATO jsou estonská média naplněná strachem a nedůvěrou. V souvislosti s ukrajinskou krizí také kritizují Evropskou unii za její neakceschopnost a neschopnost adekvátně odpovědět na ruské expanzivní tendence. Estonská média i společnost považují Rusko za nevypočitatelné, agresivní a nebezpečné a bojí se, že další na Putinově seznamu budou právě oni. Estonsko pro to má předpoklady: početnou ruskou minoritu, žijící u hranic s Ruskem, která není spokojená s menšinovou politikou domovské země. Samotný Putin již několikrát upozornil na špatné podmínky, kterých se etnickým Rusům v Estonsku dostává, a žádal nápravu například i na půdě OSN.

Nutnost integrace

Obavy Estonců z toho, že ruské akce na Ukrajině se přenesou i do dalších zemí bývalého Sovětského svazu, posiluje právě fakt, že příslušníci ruské menšiny vidí celou situaci naprosto odlišně. Některé názory jdou totiž do naprostého extrému. Pětadvacetiletý podnikatel a etnický Rus Vladimir German se pro Reuters nechal slyšet, že podle jeho názoru: „Putin jedná správně. Aby se věci daly do pohybu, je nutné použít brutální sílu, jako to udělal Stalin.“ Estonská média si dobře uvědomují, že takové názory se formují pod vlivem kremelské propagandy, a v atmosféře strachu z mocného východního souseda začala apelovat na politické elity své země, aby se zaměřily na hlubší integraci etnických Rusů do estonské společnosti a daly jim větší prostor ve státem vlastněných médiích. Dva paralelní mediální světy, které v Estonsku fungují vedle sebe, se v souvislosti s ukrajinskou krizí tvrdě střetly. Je otázkou, zda se v budoucnu budou nadále vzdalovat, nebo se sblíží, až nakonec splynou v jeden.

Kateřina Hamatová
autorka je studentka FSV UK

Čtěte také

prymula grafika
Blog

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít