Další úspěch Kremlu: TV Dožď na hranici přežití

tvrain

Dožď (Déšť) – optimistický kanál je ruská nezávislá televizní stanice, která se již několik měsíců pohybuje na hranici zániku. Kreml se rozhodl nepohodlnou televizi ekonomicky zničit a slaví úspěchy. I přes slovo optimistický v názvu vypadá její budoucnost spíše černě.

Foto: logo Dožď. Zdroj: Profimedia.cz

Miliony diváků…

Dožď vznikl v roce 2010 a jedná se o zpravodajský kanál, který je možné naladit nejen v Rusku, ale i na Ukrajině, v Pobaltí, Moldávii, Gruzii a Izraeli. Stanice Dožď spolupracuje s dalšími nezávislými médii, jako je rádio Echo Moskvy, Hlas Ameriky nebo ruská verze BBC. Dožď je k mání nejen jako klasická televizní stanice, ale také on line, kde kromě živého vysílání funguje i archiv. Na vrcholu popularity v roce 2013 vstupoval Dožď do 17 milionů domácností skrz televizní obrazovku a do dalších 4 milionů přes internet. To znamená, že měl minimálně 21 milionů diváků, a pokud předpokládáme, že většina lidí se na televizi nedívá sama, vychází nám číslo ještě mnohem větší. Tyto časy jsou ale dávno pryč. Jak k tomu došlo?

Korupce v Jednotném Rusku

Cílem Doždě vždycky bylo hledat odpovědi na otázky, na které se státní média ani neodvažují zeptat. Nezávislé zpravodajství Dožď poskytoval při protivládních protestech v roce 2011, kdy si televize dokonce obohatila své logo o bílou stuhu – symbol protestujících. Na Rusko unikátním způsobem informoval Dožď i o protestech na Ukrajině. Na rozdíl od státem ovládaných médií se stavěl na stranu Majdanu. Je jasné, že tento způsob interpretace událostí musel být pro Kreml nepříjemný. V rámci zachování fasády demokracie byl ale trpěný. Až do nedávné doby. Posledním hřebíčkem do rakve se pro nezávislý Dožď stala korupční aféra z konce roku 2013, do níž mají být zapleteni nejvyšší funkcionáři Putinovy vládní strany Jednotné Rusko. Opoziční aktivista Alexej Navalnyj zjistil, že několik vrcholných politiků má luxusní letní sídla v okolí Moskvy, která by si se svým platem mohli jen sotva dovolit. Dožď o celé aféře intenzivně informoval. Od té doby se tolerovaná televizní stanice dostala do hledáčku Kremlu. Pak už jen stačilo najít vhodný spouštěč, záminku. Tou se stala „leningradská aféra“.

Leningradský skandál

V lednu tohoto roku si Rusko připomnělo 70. výročí konce 900 dnů trvající blokády Leningradu (dnešní Petrohrad) nacistickými vojsky, při níž zahynuly statisíce lidí. Dožď na svých internetových stránkách publikoval anketu, zda si diváci myslí, že se město mělo vzdát, a zachránit tak bezpočet nevinných životů. To okamžitě přilákalo pozornost Kremlu, jelikož téma Velké vlastenecké války je dodnes citlivě vnímáno a zpochybňovat rozhodnutí sovětského velení je považováno za více než nevhodné. I když Dožď po 30 minutách anketu s omluvou stáhl z internetu, ruští politici rozjeli kampaň proti Doždi, který podle nich překročil morální červenou linii. Dokonce padlo obvinění ze sympatií k nacistické ideologii. Poslanci Státní Dumy volali po zákazu televizní stanice za urážku vlasti. Přišly daňové kontroly, prověrky Roskomnadzoru, vypovězení nájemní smlouvy (k 20. červnu 2014) a hlavně přerušení vysílání. Zhruba do týdne přestali velcí poskytovatelé televizních kanálů Dožď svým divákům nabízet. Alexandr Vinokurov, spoluvlastník stanice, je přesvědčen, že to neudělali z vlastní vůle, ale pod velkým tlakem vlády – ekonomicky pro ně totiž Dožď byl výhodnou investicí. Kreml se podle něj tímto způsobem jen schovává za poskytovatele, aby mohl tvrdit, že za zánik Doždě není zodpovědný. Během pár týdnů stanice přišla o 90 % svých diváků a drtivou většinu, asi 80 %, příjmů z reklamy.

Tak trochu smutný optimismus

I přes veškerou snahu přežít Natalia Sindějeva, generální ředitelka Doždě, na konferenci Prezidentova výboru pro lidská práva 5. března prohlásila: „K dnešnímu dni nám zbývá měsíc života. Dnes se sejdu se svým týmem a probereme možnosti snížení mezd a možná tak přežijeme ještě další měsíc nebo dva.“ Přechod k prorežimnímu zpravodajství Dožď samozřejmě odmítá: kvůli technickým obstrukcím již ztratil většinu diváků a zbytek nechce odradit nežádoucí konformitou. Kanál zatím stále funguje, a to hlavně díky podpoře jeho diváků. Ti si začali kupovat internetové předplatné Doždě (za 1000 ruských rublů, tedy asi 580 korun, na rok) a zúčastnili se crowdfundingové akce s názvem „Podpoř Déšť“, kdy během týdne vybrali finanční prostředky na dalších 50 dní provozu televize. Je ale otázka, jak dlouho může televizní stanice přežívat z podpory diváků, navíc když se za pár týdnů pravděpodobně ocitne bez domova.

Úspěšně rozjetý projekt nezávislé televize Dožď se po čtyřech letech existence dostal na samou hranici přežití. Jestli se z ohroženého druhu stane vyhynulý, teď závisí hlavně na ruských divácích.

Kateřina Hamatová
autorka je studentka FSV UK

Čtěte také

A business woman reading newspaper while working in the office
Blog

Úvod do monitoringu médií: Jak sledování médií může změnit vaše podnikání

V dnešním digitálně propojeném světě je monitoring médií nezbytným nástrojem pro každého, kdo chce účinně spravovat svou značku a vztahy s veřejností. Nezáleží na tom, zda jste malá start-up firma nebo velká nadnárodní korporace; sledování toho, co se o vás říká v médiích, může mít obrovský dopad na vaši firemní strategii a veřejný obraz.

telefon kresba

Jdeme na to!