MEDIAINFO

České prezidentské volby si získaly místo ve zpravodajství mnohých zahraničních médií. Jak o volbách informovala média Slovenska, Polska, Chorvatska, Slovinska, Makedonie, Srbska nebo Bosny a Hercegoviny? Díky kolegům z evropských poboček NEWTON Media vám přinášíme souhrnnou analýzu medializace vítězných kandidátů prvního kola volby - Miloše Zemana a Jiřího Drahoše.

Největší medializace: v období prvního a druhého kola voleb

Napříč médii byly nejčastěji zmiňovány výsledky prvního a druhého kola voleb, a to jako odraz současného rozdělení evropské společnosti. Zatímco většina zemí spíše komentovala výsledky voleb bez dalších úvah o jejich vlivu na vývoj evropské politiky, země, které mají k České republice geograficky nejblíže (Slovensko a Polsko), se navíc zajímaly o budoucí směřování státu.

Médiím neuniklo: vlastnosti, zkušenosti, názory kandidátů, jejich odpůrci a podporovatelé i vyhrocené události

Kromě volebních výsledků se média zajímala také o rozdílné charaktery a politickou minulost kandidátů, jejich názory na zahraniční politiku (Rusko, Čína, Evropská unie ad.), všímala si jejich podporovatelů (Babiš, SPD, komunisté, umělci, inteligence aj.) a neunikly jim ani nečekané události jako protest Angeliny Diashové, ukrajinské aktivistky hnutí Femen, nebo napadení novinářů v Zemanově volebním štábu.

Graf zobrazuje témata, se kterými byli jednotliví kandidáti nejčastěji v médiích zmiňováni. Graf v plné velikosti naleznete v přiloženém PDF souboru pod analýzou. Zdroj: Archiv NEWTON Media, a. s.

Mediální obraz kandidátů: medializace sousedních států se nejvíce podobala té české

Vzhledem k historickému spojení obou států se největší medializace české volby dočkaly na Slovensku. Také v popisu charakteristik Miloše Zemana a Jiřího Drahoše slovenská média nejvíce kopírovala mediální obraz kandidátů z českých médií. Na rozdíl od ostatních zemí se slovenská a také polská média podrobněji zmiňovala o politických zkušenostech a minulosti kandidátů a referovala i o prezidentských debatách, šířených desinformacích a hoaxech. V Polsku pak spolu s výsledky voleb rezonovala tvrzení médií, že Češi mají na některé věci obdobný pohled jako Poláci - nechtějí silný vliv EU a nejsou rádi stavěni do pozice periferie Evropy.

Sympatie pro Zemana v Srbsku, zvláštní zpravodaj Bosny a Hercegoviny v Praze

Celkově se média více zmiňovala o Miloši Zemanovi, než o jeho protikandidátovi, což může být dáno jeho dosavadní pozicí a kontroverznějším vystupováním. I když se většina médií snažila o volbách a kandidátech informovat vyváženě a v neutrálním tónu, srbská média více podporovala dosavadního prezidenta Miloše Zemana. Tato podpora může vycházet ze Zemanova pohledu na status Srbska, názorem na Evropskou unii, Rusko a Čínu nebo jeho odmítnutím uznání Kosova a Metochie. Srbové vnímají Zemana jako přítele a sdílejí s ním jeho vizi nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států. Kromě zdůrazňovaných postojů Zemana přinesla srbská média také rozhovor se slavným srbským režisérem Emirem Kusturicou, když citovala jeho výrok: „Češi nejsou hloupí, budou volit Zemana.“

Zajímavý je také rozdíl v pokrytí českých voleb sousedním státem Srbska - Bosnou a Hercegovinou. Tamní média o volbách informovala podstatně více než média jiných zemí, ale na rozdíl od Srbska bez znatelné podpory vůči jednomu z kandidátů. Bosenský deník Oslobođenje měl v Praze dokonce i zvláštního reportéra. V médiích obou zemí lze také narazit na přirovnávání prezidentských kandidátů: zatímco srbský bulvární Blic nazval Zemana Evropským Trumpem, v Bosně a Hercegovině zaznělo označení Drahoše za nového Masaryka.

Přílohy

• Volby analyza final_CZ-4-4.pdf

MEDIAINFO

Magazín NEWTON Media, a.s.