Česko je zemí rádiím zaslíbenou

Ačkoliv se v konzumaci ostatních mediatypů řadí Češi k evropskému průměru, je poslechovost rádií u nás téměř o třetinu vyšší než u jiných zemí EU. Rádio je u nás dle výzkumů z června 2012 po televizi druhým nejvyužívanějším médiem: průměrný Čech s ním během obvyklého všedního dne stráví až dvě a půl hodiny.

Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz

Tento zvyk se v České republice přitom utvořil docela nedávno. Od 90. let, kdy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila první licence soukromým subjektům, začal počet radiostanic prudce stoupat. V boji o přízeň posluchačů se pak prosadila rádia, jejichž jména jsou i dnes velmi známá a se značným předstihem vedou v žebříčcích poslechovosti. To ovšem neznamená, že malé regionální stanice nedokážou v silné konkurenci obstát a postupně zanikají. Naopak, dnes je již rádiový trh relativně stálý, což je zapříčiněno i vysokou loajalitou posluchačů, kteří poslouchají pravidelně „svoje“ rádio.

Co Čech, to posluchač

V českých nížinách, kopcích a kotlinách se tedy radiovým vlnám daří vskutku dobře. Otázkou však je, jakou frekvenci zvolí posluchači, když se rozhodnout trávit svůj čas s rádiem. Vedoucí pozice v počtu posluchačů mezi českými celoplošnými stanicemi drží již řadu let Rádio Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2. Až na čtvrtém místě je s lehkým odstupem Radiožurnál, první zástupce stanic Českého rozhlasu, kterému poslechovost stabilně roste. Mezi regionálními rádii drží prim Rádio Blaník, za ním jsou Country rádio, Rádio Beat a Rádio Čas.

Mírný růst Českého rozhlasu je částečně výsledkem snahy veřejnoprávního rádia omladit základnu svých posluchačů, což se mu z dlouhodobého hlediska daří. Pokouší se svého cíle dosáhnout prostřednictvím stanic, zaměřených na mladé – Radio Wave a novější Rádio Junior. Výhodou, která může naklonit při konečném rozhodování misky vah na stranu těchto veřejnoprávních stanic, je velmi omezená reklama, která naopak v soukromých rádiích hraje důležitou roli.

Na obsahu záleží

Bylo by možné polemizovat, zda snaha zacílit na co nejširší masy posluchačů znamená současně i snížení kvality odvysílaného obsahu. Zda se tak děje, ať každý posoudí sám podle svého vkusu a svědomí. Představa jedince nebo skupinky lidí, kteří mlčky sedí s puštěným rádiem a přitom jej opravdu poslouchají, se může zdát lehce úsměvná. Častější obraz je ten, ve kterém při poslechu člověk něco dělá a k puštěné hudbě si může například pobrukovat dobře zapamatovatelnou melodii. Ani při jízdě autem nemá člověk čas v hlavě analyzovat téměř desetiminutovou instrumentální kompozici. V hudebním rádiu tedy platí, že v jednoduchosti je síla a samozřejmě čím komerčně úspěšnější singl, tím častěji ho uslyšíte v rádiu.

Hudba samozřejmě není vším, co by zaplňovalo obsah rádií. V posledních letech se vrací obliba zvlášť mluveného slova. Nikoliv zvýšením jeho podílu ve vysílání (stanice by měla dodržovat poměr mluveného slova a hudby tak, jak uvedla v projektu, na jehož základě obdržela licenci), ale zvýšením zájmu posluchačů.

Lídři rádiového trhu zpravidla disponují něčím, čím se mezi jinými rádii snaží stát rozlišitelnými pro posluchače. Někde jsou to stálice v programu, jako například u Frekvence 1, kde z poměrně nicneříkajícího motta „hudba-zprávy-zábava“ vyčnívají programy jako Ráno Frekvence 1 nebo Dámský klub. Jinde je tím rozlišením zacílení na určitou věkovou skupinu lidí. Například Evropa 2 se snahou držet hudebně krok s dobou cílí na mladé posluchače. Rádio Impuls zase vsází na věrnost posluchačů české muzice, takže vedle běžného zpravodajství uslyšíte v písních častěji české texty. Kromě toho se snaží nabídnout posluchačům různé způsoby, jak se zapojit do vysílání.

Internet a rádio        

S tím, jak se zvyšuje počet obyvatel, kteří jsou většinu dne připojeni k internetu, se zvětšuje i počet a využívanost ryze internetových rádií. Klasická rádia se však internetové konkurence zatím obávat nemusejí. V záplavě všech různých žánrů a jazyků nakonec většina zmatených posluchačů nenajde trpělivost hledat, co by se jim líbilo, ale pustí si svou oblíbenou frekvenci na rádiovém přijímači.

Lukáš Žák
autor je student FHS UK

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít