100 dnů v prezidentském úřadu

O kterého z českých prezidentů se média nejvíce zajímala a s jakými tématy je nejčastěji spojovala v prvních sto dnech jejich úřadu?

 

Václav Havel, Miloš Zeman a Václav Klaus po zasedání Bezpečnostní rady státu v roce 2000, Zdroj: ČTK/Zbyněk Stanislav

Společnost NEWTON Media porovnala publicitu tří českých prezidentů – Václava Havla (zohledněno druhé funkční období), Václava Klause a současné hlavy státu Miloše Zemana během 100 dní po jejich inauguraci.

Data pro analýzu byla získána z archivu společnosti Newton Media, a.s. U regionálních Deníků vydavatelství Vltava Labe Press byl brán v potaz vždy jen jeden zástupce z každého kraje. Pro bližší rozbor tematické struktury medializace prezidentů analýza vychází z článků, které o prezidentech uveřejnily hlavní celostátní deníky (Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá Fronta DNES a Právo).

Miloš Zeman své předchůdce výrazně předstihl – alespoň co se výše publicity během prvních 100 dnů v úřadě týče. Média o něm publikovala přibližně o deset tisíc příspěvků více, než tomu bylo v případě jeho předchůdců. Výše medializace Václava Havla a Václava Klause byla téměř vyrovnaná.

Graf zahrnuje publicitu prezidentů ve všech skupinách médií, tj. v tisku, na internetu, v televizním a rozhlasovém zpravodajství a publicistice a v agenturním zpravodajství.

 

Podíváme-li se pouze na publicitu v celostátních denících, nenajdeme již tak vysoké rozdíly jako v celkovém počtu příspěvků. V celostátních denících dostal největší prostor Václav Klaus. Celkově nejnižší míra medializace u Václava Havla mohla být ovlivněna i tím, že v analýze bylo zohledněno kvůli dostupnosti dat až jeho druhé volební období.

Graf porovnává publicitu prezidentů během prvních 100 dní v úřadě v hlavních celostátních denících (v případě Václava Havla je analyzováno druhé funkční období, u Václava Klause pak první volební období).

Miloš Zeman vynikl třemi kontroverzními kauzami, a to spekulacemi o jeho možné opilosti během otevírání komnaty s korunovačními klenoty, sporem o jmenování velvyslanců (Zeman prosazoval Lívii Klausovou na Slovensko a Vladimíra Remka do Ruska) a také odmítnutím jmenovat Martina C. Putnu profesorem.

V případě Václava Havla média s velkou pozorností sledovala jeho zdravotní stav a léčbu po zákrocích, které musel prezident podstoupit. Z politických událostí byly významné např. debaty o vstupu ČR do NATO. U Václava Klause nebylo zaznamenáno dominantní téma, jeho publicita však byla hojně spojena se zahraniční tematikou, jako byl např. vstup ČR do EU, válka v Iráku, sudetoněmecká otázka, jednání s představiteli sousedních zemí i světových mocností.

Ve více než čtvrtině příspěvků o Miloši Zemanovi byli zmíněni i jeho předchůdci Václav Klaus (20 %) nebo Václav Havel (2 %; oba současně ve 4 %). Ve srovnání s tím byl způsob informování o Václavu Klausovi na začátku prvního volebního období exkluzivnější. Média vzpomenula jeho předchůdce Václava Havla v 16 % příspěvků.

Mgr. Ivana Hejhalová, Ph.D.
mediální analytička NEWTON Media, a.s.
 

 

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít