Společnost Vice Media, v českých luzích a hájích šířeji téměř neznámá, se utěšeně rozvíjí. Má přesně to, po čem touží všechna média – totiž publikum, složené z mladých, ekonomicky aktivních.
Foto: Old Blue Last pub v Londýně, Zdroj: Profimedia.cz
Vice Media je kultovní značkou, symbolem vzpoury, která zosobňuje neúctu celé generace mládeže ke společnosti. A její šéf Shane Smith se minulý měsíc dostal do seznamu nejbohatších Američanů časopisu Forbes. Během posledních dvou měsíců společnost Vice poměrně nenápadně najala 60 nových novinářů, její tým zprávařů má už 100 zaměstnanců. Dokáže tak pokrýt veškeré světové dění, od Středního východu po finanční reformy a digitální novinky. Během příštích tří let chce společnost utratit přes padesát milionů na další rozvoj.
Společnost Vice chystá i vlastní zpravodajský youtubový kanál a živé přenosy.
Vice přitom vznikl jako nezávislý časopis. Založen několika punkery – pákistánským Kanaďanem Surooshem Alvim, irským migrantem, politickým ekonomem Shane Smithem a skotsko-kanadským spisovatelem Gavinem Milesem McInnesem, zahájil činnost v roce 1994 jako časopis Voice of Montreal prostřednictvím vládního financování. Záměrem zakladatelů bylo „poskytnout nová pracovní místa a možnost obecně prospěšných prací“.
Kdo je Gavin McInnes?
Časopis přesídlil v roce 1999 z kanadského Montrealu do New Yorku a usadil se v bohémském Brooklynu. McInnes v roce 2007 ze skupiny odešel kvůli „tvůrčím rozdílům“, dnes má extravagantní kreativní agenturu Rooster NY. V roce 1999 McInnes přesvědčil novináře z deníku Ottawa Citizen, že Vice se sloučilo s MTV. Výsledný článek byl na celé tři stránky. Tento žert se stal později téměř realitou, když MTV zahájila v roce 2010 pořad The Vice Guide to Everything. V roce 2010 vtipálek, provokatér, komik a tvůrce moderní, alternativní pop kultury McInnes přesvědčil novináře z Gawker.com, že snědl misku močí nasáklých corn flakes poté, co nevyhrál jejich soutěž „hipster této dekády“. Záznam byl jedním dílem kolekce komediálních skic s názvem „Gavin McInnes je kurva kretén“ (2010). V rozhovoru pro New York Press řekl: „Miluji být bílý a myslím, že je to něco, na co mohu být pyšný … Nechci, aby se naše kultura ředila. Musíme hned uzavřít hranice a nechat každého asimilovat do západního, bílého, anglicky mluvícího způsobu života.“ McInnes později prohlašoval, že rozhovor byl proveden jako žert určený k výsměchu „baby boomu médií jako The Times“. Pro Huffington Post zase prohlásil, že feminismus „učinil ženy méně šťastné.“ V roce 2012 napsal autobiografickou knihu „Jak chcát na veřejnosti: od pubertální rebelie po kocovinu z dospělosti.“
Vice je dnes „neseriózně seriózním“ mezinárodním mediálním domem, zaměřeným na umění, kulturu a zpravodajská témata s několika divizemi, včetně stejnojmenného popkulturního časopisu, webových stránek Viceland.com, Vice.com a VBS.tv, internetových kanálů TheCreatorsProject.com, Motherboard.tv, Fightland.com, Noisey.com a Thu.mp, filmové produkční společnosti, in-house kreativní agentury, nahrávací společnosti Vice Records a nakladatelství Vice Books. To vydává mimo jiné „Průvodce po sexu, drogách a rokenrolu“.
Časopis je k dispozici zdarma ve dvaceti osmi zemích a je financován z reklamy. V dubnu 2013, měl YouTube kanál více než 2 000 000 uživatelů, v srpnu 2013 měl už jich tři miliony. VICE v prosinci 2012 integroval s britským módním časopisem iD.
Obsah Vice se doposud zaměřoval převážně na nezávislé umění a pop-kulturní rámec společenského dění. Kanál a webové stránky VBS.tv vznikly na základě dohody mezi Viacomem ve vlastnictví MTV Networks a Logo Group. MTV financovala jeho tvorbu. Videa a dokumenty, jako je Vice Průvodce cestování, jsou k dispozici na kanálu Vice.
Jako novinář cestoval od roku 2006 Shane Smith do takových lokalit, jako je Severní Korea, Írán, Libérie a Rusko – a to kvůli výrobě on-line televizního seriálu VICE Guide to Travel. V dubnu 2013 reportéři Vice začali točit novou sérii cestopisů s HBO a cestovali do míst, jako je Afghánistán, Kašmír, Indie a Španělsko. Příběhy se týkaly použití uranových zbraní americkou armádou či válčení mezi anarchisty a fašisty. Další ročník bude zahrnovat Írán a Saúdskou Arábii. Pákistánský Kanaďan Suroosh Alvi produkuje investigativní dokumenty, zkoumající kontroverzní otázky, činnosti a subkultury včetně konfliktní těžby minerálů v Kongu, války v Iráku, a vzestup Talibanu v Pákistánu. V roce 2002 vytvořil Alvi label Vice Record, který dodnes prodal po celém světě 7 milionů alb. V roce 2011 vzniklo partnerství mezi Vice Records a Warner Bros Records.
Na objektivitu nevěří
Podle spoluzakladatele Surooshe Alviho, „tradiční žurnalistika vždy usiluje o objektivitu, a Vice od prvního dne existence časopisu v tento ideál nikdy nevěřil… Étosem Vice je subjektivita odůvodněná reálným opodstatněním. Nemyslím si, že to někdy uvidíte na CNN…“. Vice Films vydal v roce 2008 například celovečerní „rockumentary“ Heavy Metal v Bagdádu – strhující svědectví o situaci kulturního projevu v Iráku. New York Times chválil výrobu a podání zpráv a nazval to „skvělým počinem DIY reportáže a aktem hard-core odvahy“.
Vice provozuje i hospodu a hudební pódium v Shoreditch ve východním Londýně s názvem The Old Blue Last Pub, kde se natáčí stejnojmenný live program. Hráli zde i Arctic Monkeys či Amy Winehouse, Chromeo, Black Lips a Florence + the Machine. Zachraňuje tak nezávislou muziku. Název hospody odkazuje na poslední zbývající plodnou samici lejsčíka chathamského z Chathamských ostrovů u východního pobřeží Nového Zélandu, která žila a rodila pod dozorem přírodovědců 14 let a zachránila druh lejsčíka, známý jako Black Robin, od vyhynutí. Samičce se přezdívalo The Old Blue Last“.
Vice je kultovní značkou, a může být inspirací pro jiné „indies“ komunity. A důkazem, že všechno je možné.
