Jen málokterý novinář se dobrovolně zbaví příležitosti publikovat v prestižních světových periodicích, aby se postavil na vlastní nohy a věnoval se pouze tomu, co považuje za klíčové. Americký novinář a právník Glenn Greenwald to dokázal.
Foto: Glenn Greenwald. Zdroj: Profimedia.cz
Přestože Glenn Greenwald vystudoval filosofii a právo, a jako právník se této profesi stále věnuje především na akademické úrovni, celosvětově proslul jako žurnalista, který mezi prvními zveřejnil tajné odposlechy Národní bezpečnostní agentury (NSA) na stránkách americké pobočky deníku Guardian. Tato odhalení mají globální dopad.
Publikace ve světových listech, bestsellery a novinářská ocenění
Greenwald byl více než rok zaměstnán v americké mutaci světového deníku Guardian, kam psal sloupky. Asi šest let pravidelně publikoval na webovém zpravodaji Salon.com a příležitostně přispíval přímo do prestižního britského deníku Guardian. Greenwald se při psaní soustřeďuje na aktuální politická témata, mnohdy kontroverzní, a záležitosti právního charakteru. Svou publikační činnost neomezil na pár periodik a příležitostně psal také pro velké noviny a časopisy, jako jsou The New York Times, Los Angeles Times, The American Conservative, The National Interest atd.
Greenwald se etabloval na mainstreamové novinářské scéně, jeho knihy se prodávají ve vysokém nákladu, obdržel řadu novinářských ocenění (včetně Pulitzerovy ceny za veřejnou službu, již získal spolu s Edwardem Snowdenem a dalšími kolegy za odhalení globálního systému sledování a odposlechů NSA), a dokonce byl v roce 2013 časopisem Foreign Policy zařazen do první stovky „globálních myslitelů“.
Život v exilu a nevyžádané teritorium
Greenwald je v současnosti nucen žít se svým partnerem v Brazílii, protože federální zákony v USA obecně neumožňují uznat manželství homosexuálů. Podle těchto zákonů nemá jeho partner nárok získat vízum k dlouhodobému pobytu ve Státech. Vzhledem k tomu, jak se americké vládní orgány staví vůči whistleblowerům a dalším, kteří se angažují v odhalování nečistých praktik americké vlády, je docela možné, že by Greenwald ve své vlasti mohl čelit perzekuci obdobně jako Chelsea Manningová, nebo ji byl nucen opustit jako Edward Snowden.
Jak bylo výše uvedeno, Greenwald se zabývá kontroverzními politickými tématy. V roce 2005 si založil blog s názvem Unclaimed Territory , v němž se vedle jiných kauz zabýval aférou týkající se agentky CIA Valerie Plameové, jejíž příslušnost k CIA byla veřejně odhalena poté, co její manžel v novinách kritizoval americkou vládu, že schraňuje falešné důkazy, které měly ospravedlnit invazi do Iráku v roce 2003. Americký novinář se tedy ještě předtím, než vypukl celosvětový skandál ohledně odposlechů a neoprávněného sledování osob i vlád ze strany NSA, praktikami této instituce zabýval, a to v průběhu let 2001 až 2007. V roce 2006 získal Greenwaldův blog ocenění „Nejlepší nový blog“.
Na webovém zpravodaji Salon.com se Greenwald zabýval okolnostmi antraxových útoků v roce 2001, na stránkách Guardianu analyzoval verdikt soudu, který nařídil americké telekomunikační společnosti Verizon, aby NSA poskytla telefonní metadata týkající se všech telefonních rozhovorů na domácí půdě i v zámoří. Z napsaného proto vyplývá, že Greenwald se o nepravosti NSA zajímal o několik roků dříve, než se mu do rukou dostal citlivý materiál od Edwarda Snowdena.
Odhalení Velkého bratra
K prvnímu setkání Glenna Greenwalda a bývalého zaměstnance amerických tajných služeb Edwarda Snowdena došlo na konci roku 2012. Snowden kontaktoval Greenwalda anonymně s tím, že vlastní „citlivé dokumenty“, které by rád s jeho pomocí zveřejnil. Oba muži z obav, že by jejich emailovou korespondenci mohl sledovat někdo nepovolaný, spolu komunikovali prostřednictvím šifrovaných emailů. O pár měsíců později bývalý zaměstnanec CIA kontaktoval také uznávanou dokumentaristku a filmařku Lauru Poitrasovou. Snowden později objasnil, proč kontaktoval právě tyto dvě osobnosti. Zaujal ho Greenwaldův článek otištěný v Salonu.com, v němž autor detailně líčil okolnosti, za nichž se Poitrasová kvůli svým kontroverzním filmům stala terčem vlády Spojených států. V průběhu následujících měsíců Snowden začal oběma posílat citlivé dokumenty. První „várku“ tajných dokumentů Greenwald zveřejnil ve svém průlomovém textu, který otiskl britský list Guardian 6. června 2013. V článku Greenwald odhalil „rozsah sledování Američanů v režii Obamovy vlády“.
Na volné noze
Na podzim v roce 2013 Greenwald veřejně oznámil, že již nadále nemíní spolupracovat s Guardianem, což redakce listu vzápětí potvrdila. Mezi novinářem a vedením redakce vznikl spor poté, co podle Greenwaldova tvrzení list k publikaci odtajněných materiálů přistoupil selektivně a zveřejnil jen informace, které schválila redakční rada.
Novinář své rozhodnutí rovněž okomentoval slovy, že v jeho novinářské kariéře jde o jedinečnou příležitost, jak si splnit sen, který by žádný novinář nemohl odmítnout. Společně se zakladatelem internetové aukční síně eBay a filantropem Pierrem Omidyarem založil odvážný podnik – zpravodajskou organizaci s názvem First Look Media, jejímž prvním počinem se stal internetový zpravodajský server The Intercept. First Look Media s přislíbeným rozpočtem 250 milionů dolarů mají poskytovat prostor „původní a nezávislé žurnalistické práci“ a též možnost k seberealizaci mladých ambiciózních novinářů. Na tomto projektu se taktéž podílí známý investigativní novinář Jeremy Scahill a zmíněná filmařka Laura Poitrasová. The Intercept má podle svých provozovatelů nadále publikovat dokumenty zaslané Greenwaldovi Snowdenem. To však má být jen dočasný cíl. V dlouhodobém horizontu má tento zpravodajský server produkovat „nebojácnou a konfliktní novinářskou práci, jež má obsáhnout širokou škálu témat“.
Nicméně kritikové tohoto ambiciózního mediálního podniku tvrdí, že jeho nezávislost a integrita může být zpochybněna jeho movitým mecenášem, jehož majetek se odhaduje na 9 miliard dolarů. A to kvůli tomu, že jeho zaměstnanci nebudou moci provádět stoprocentní investigativní žurnalistiku, když je zaštiťuje magnát, jehož činnost nemusí být bezproblémová. Nicméně projekt je stále v plenkách a bude se postupně rozvíjet, a čas teprve ukáže, zda mají „zlí jazykové“ pravdu, či nikoliv.
