Václav Klaus kdysi prohlásil, že církev je pro něho občanským sdružením jako například spolek zahrádkářů. Ponechme nyní stranou úvahy o vhodnosti tohoto přirovnání a podívejme se, jak si média všímají zájmových spolků.
Foto: Výlov ryb v rybníce Rožmberk, Zdroj: Profimedia.cz
Do analýzy bylo zahrnuto osm svazů a spolků: Českomoravská myslivecká jednota, Český rybářský svaz, Český svaz chovatelů, Český svaz ochránců přírody, Český svaz včelařů, Český zahrádkářský svaz, Junák – svaz skautů a skautek a Klub českých turistů. Sledovali jsme jejich medializaci během necelých pěti let od 1.1.2009 do 24.10.2013.
Malá i velká témata v publicitě svazů
Zájem médií o vybrané zájmové svazy byl po celé období poměrně stabilní. Nejvíce byla činnost svazů v médiích akcentována v prvním a druhém čtvrtletí 2012 a poté během druhého a třetího čtvrtletí 2013.
V prvně uvedeném období (první a druhé čtvrtletí 2012) Českomoravská myslivecká jednota prosazovala zapsání myslivosti na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Zapsání do českého seznamu je prvním krokem k ocenění od mezinárodní organizace UNESCO. Proti zapsání se mimo jiné ozývali ochránci přírody. Mezi další mediálně zaznamenané aktivity Českého svazu ochránců přírody v tomto období patřily protesty proti průzkumu ložisek břidlicového plynu. Vedle zmíněných kontroverzí média zaznamenala i společné aktivity svazů. Například Českomoravská myslivecká jednota, Český rybářský svaz a Český svaz včelařů byly partnery sedmnáctého ročníku výstavy Natura Viva 2012. Český rybářský svaz se prostřednictvím médií snažil upozornit na přemnožené kormorány, kteří devastují populaci ryb v ČR. Média si všimla, že za rybáře v této kauze lobboval i europoslanec Pavel Poc. V případě Junáku – svazu skautů a skautek mělo ohlas zejména stoleté výročí založení skautingu v ČR. Klub českých turistů v médiích promoval stezky pro vozíčkáře. Do hledáčku médií se turisté dostali také díky svému předsedovi Janu Stráskému, který v červnu 2012 odstoupil z funkce ředitele Správy Národního parku Šumava. Zástupci Českého svazu včelařů se vyjadřovali k vývoji stavu včelstva, nebezpečí včelího moru a také k finančním dotacím pro včelaře. Český zahrádkářský svaz varoval před zanikáním zahrádkářských kolonií ve městech.
Ve druhém kulminačním období, druhém a třetím kvartálu 2013, chovatelé vynikali zejména pořádáním výstav. Myslivci protestovali proti novele zákona, která by snížila nejmenší výměru honitby na sto hektarů. Český svaz ochránců přírody se vyjadřoval mimo jiné k protipovodňovým opatřením, ochraně ptactva, ale také ke kácení stromů v zahradách. Ochránci přírody upozorňovali, že ne vždy vlastníci zahrad zachování stromů podporují. Zahrádkáři naproti tomu radili, jak se na jaře o ovocné stromy starat, účastnili se květinových výstav a obávali se o kvalitu úrody ovoce a zeleniny. Rybáři komentovali dopady výkyvů počasí a prosazovali své zájmy například při sporu o náhradu škod způsobených konzumací ryb vydrou říční na rybnících. Média zaujalo také mistrovství světa v rybolovné technice nebo slavnostní zahájení rybářské sezóny. Zahájení sezóny figurovalo rovněž v příspěvcích Klubu českých turistů. Média připomínala světový unikát v podobě rozsáhlého turistického značení v ČR a 125 let od založení Klubu. Včelaři opět poukazovali na nebezpečí úhynu včel kvůli dlouhé zimě a hájili český poctivý med proti levnějším, ale nekvalitním importovaným produktům.
Nejvíce pozornosti poutali turisté
Počtem příspěvků ostatní svazy převálcovali turisté, respektive Klub českých turistů, o kterém média během sledovaného období uveřejnila více než 12 tisíc příspěvků.
Graf porovnává medializaci osmi vybraných zájmových svazů v ČR od 1.1.2009 do 24.10.2013.
K hranici 7 tisíců příspěvků se blížil Český svaz ochránců přírody. Pomyslná bronzová medaile pak přísluší Českému rybářskému svazu, který nasbíral zhruba o tisícovku referencí méně než ochránci přírody. „Klausovi“ zahrádkáři skončili až na čtvrté příčce s necelými 4 tisíci příspěvky. Publicita dalších tří svazů (Českomoravské myslivecké jednoty, Českého svazu chovatelů a Českého svazu včelařů) se pohybovala kolem hranice 3 tisíců příspěvků. Nejméně příspěvků měl na svém kontě Junák – svaz skautů a skautek (cca tisíc). Zde je však nutno zdůraznit, že jsme zkoumali výhradně mediální prezentaci uvedených svazů, nikoliv zahrádkářů, rybářů, turistů či skautů obecně.
Těžiště souhrnné medializace všech svazů spočívalo, jak je patrné z následujícího grafu, v regionálních titulech (71 %).
Graf ukazuje rozložení souhrnné medializace osmi vybraných zájmových svazů do skupin médií.
Doplňme, že v případě Českého svazu chovatelů dosáhl podíl regionálního tisku dokonce 84 %. Chovatelé se od ostatních svazů lišili také tím, že měli malé zastoupení v internetových médiích (jen 5 %). Naopak relativně nejaktivnější na internetu byl Junák – svaz skautů a skautek (16 %). Do celostátních deníků se nejvíce prosadily aktivity Klubu českých turistů a Českého svazu ochránců přírody (po 9 %). V televizi a rozhlase byli relativně neúspěšnější zástupci Českého rybářského svazu a Českého svazu ochránců přírody (po 4 %).
Následující dva grafy ukazují, že žádný ze svazů nepostihl razantní pokles mediálního zájmu. Mírný útlum mediální prezentace lze od druhého kvartálu 2012 pozorovat snad jen u Českomoravské myslivecké jednoty. U vítěze, Klubu českých turistů, je patrná vzestupná tendence. Ve druhé polovině sledovaného období bylo o KČT uveřejněno více příspěvků než v první půlce. Junák – svaz skautů a skautek měl svůj jednoznačný vrchol ve druhém čtvrtletí 2012, u ostatních svazů nelze stanovit takto dominantní špičku publicity. Pro jejich medializaci je charakteristická přítomnost více kulminačních bodů.
Graf porovnává vývoj čtvrtletní publicity vybraných zájmových svazů v ČR od 1.1.2009 do 24.10.2013. Poslední údaj vpravo zahrnuje tudíž jen data od 1.10.2013 do 24.10.2013.
Graf porovnává vývoj čtvrtletní publicity vybraných zájmových svazů v ČR od 1.1.2009 do 24.10.2013. Poslední údaj vpravo zahrnuje tudíž jen data od 1.10.2013 do 24.10.2013.
Zájmové svazy nejsou jen organizátory volnočasových aktivit, ale také, jak ukázaly některé kauzy, významnými lobbisty snažící se ustanovit „svůj zájem“ za „veřejný zájem“. Ukazovaly to například spory o uznání myslivosti za nehmotné dědictví, spory o podobu zákonů týkají se myslivosti, protesty proti rušení zahrádkářských kolonií, diskuse o finančních dotacích pro rybáře či včelaře. Do našeho výběru jsme nominovali zejména svazy, které mají co do činění s ochranou a/nebo využíváním přírodního bohatství země. Vítězem pomyslného mediálního souboje se však, pro někoho možná paradoxně, stali zdánlivě nekonfliktní turisté (KČT).
