Zdá se, že zlaté doby novinařině skončily a v současnosti je těžké sehnat na kvalitní žurnalistiku peníze. Média se tak poohlížejí po inovativních metodách financování a do jejich hledáčku se dostala i novinka posledních let – crowdfunding.
Foto: Ilustrativní. Zdroj: Profimedia.cz
Vzpomínáte na hodiny češtiny, v kterých jsme opakovaně slýchávali příběh, jak čeští vlastenci v polovině 19. století uspořádali sbírku na národní kulturní kapličku? Trvalo to poté dlouhých 30 let, než roku 1881 Národní divadlo otevřelo dveře prvním divákům. Rozšíření internetu a sociálních sítí tento model vzkřísilo. Podobným způsobem v současnosti vybírají nadšení a podnikaví lidé peníze na naplnění svých snů prostřednictvím tzv. crowdfundingu.
Jeho základem je propojení se sociálními sítěmi jako Facebook, Twitter nebo třeba LinkedIn. Vlastně je to opět podobné, jako v době výstavby české kulturní kapličky, kdy Karel Havlíček Borovský apeloval v časopise Slovan na „přátele národa“, aby se ve svém okolí „přičiňovali o zdar sbírky“. V současnosti je k úspěchu také nutné, aby tvůrci a podporovatelé kreativního projektu rozšířili žádost o finance prostřednictvím internetu.
O mediálních tématech rozhodnou čtenáři
Inovativní způsob získávání peněz se pomalu probojovává i do žurnalistiky, nad jejímž financováním v současnosti visí mnoho otazníků. Média mají stále hlouběji do kapsy a v zahraničí se proto již objevují první vlaštovky novinářů, kteří chtějí crowdfunding využít na prosazení svého mediálního projektu.
Nejdál se ve svých představách dostal Israel Mirski. Rozhodl se rozjet web uncoverage.com, na kterém se chce zaměřovat na investigativní žurnalistiku. Lidé podle něj nechtějí platit za mediální obsah, který již byl vytvořen, ale jsou ochotni se na investigativních kauzách sami podílet, tím, že je finančně podpoří.
Přestavuje si to asi takto. Pokud vás zajímá třeba nakládání s použitým jaderným palivem jako jeho, nemusíte čekat, až se některé noviny tématu budou věnovat, ale podpoříte konkrétního novináře, aby začal tuto problematiku zkoumat.
Do své „stáje“ získal Mirski známé novináře, například italskou reportérku Francescu Borri, jež se proslavila zprávami z válčící Sýrie, nebo Rodericka Boyda, kterého Huffington Post vybral do žebříčku 25 nejobávanějších investigativců v oblasti finančnictví. Web nebude zpoplatněný a články budou majetkem novinářů, kteří je budou moci dále šířit.
Čeští novináři objevili kouzlo crowdfundingu
Zatím ještě není tento plán realizován, světlo světa však již dříve spatřily jiné projekty. Již v roce 2008 vznikl web spot.us, jehož cílem je získávat prostředky na investigativní, především lokální zpravodajství. Dalším projekt, Beacon Reader funguje na principu pravidelných měsíčních plateb. A ještě jiným směrem šel server Contributoria. Vsadil na vytvoření komunity autorů a editorů, kteří navzájem spolupracují a finančně se podporují.
V Česku se sice podobný novinářský projekt zatím neobjevil, působí zde však dva crowdfundigové servery. O zisk příspěvků na svou činnost na nich usilovali i žurnalisté. Úspěch zaznamenal hudební magazín Full Moon, který získal 64 tisíc korun na financování svých autorů, a humoristický časopis Sorry, který si připsal 61 tisíc korun a mohl tak navázat na 22 let tištěného magazínu alespoň na webu. O peníze se stejnou metodou ucházel i novinář Miloš Čermák, který tímto způsobem chtěl zaplatit vydání své knihy. Získal dvakrát víc, než měl v plánu – 168 tisíc korun.
