Oblíbený zpravodajský server Lenta.ru publikoval 10. března rozhovor s Andrejem Tarasenkem. Tento „přešlap“ byl brzy tvrdě potrestán. Tarasenko je totiž jednou z klíčových osobností ukrajinské politické strany Pravý sektor, která významně pomohla k pádu režimu Viktora Janukovyče a je mnohými médii (a těmi ruskými především) označovaná jako ultranacionalistická, někdy až neofašistická.
Foto: ilustrační – Moskva. Zdroj: Profimedia
Pod křídly Mamuta
Lenta.ru, která vznikla již v roce 1999, je s 12 až 13 miliony unikátních přístupů za měsíc jedním z nejčtenějších a zároveň nejoblíbenějších zpravodajských serverů v Rusku. V roce 2013 došlo k fúzi dvou velkých mediálních společností, a Lenta.ru se tak stala součástí gigantu Afiša-Rambler-SUP, který patří ruskému oligarchovi Alexandru Mamutovi, jenž má podle všeho blízké vazby na prezidenta Vladimira Putina. Pod křídly Afišy-Rambler-SUP je také internetový vyhledávač Rambler, zpravodajský portál Gazeta.ru nebo blogová platforma LiveJournal, na níž publikuje i Alexej Navalnyj.
Roskomnadzor varuje
Dva dny po vydání již zmíněného rozhovoru přišlo varování Roskomnadzoru. Podle federálního úřadu pro média byl obsah rozhovoru s Tarasenkem vyhodnocen jako extremistický, „podněcující násilí a etnickou nesnášenlivost“. Mluvčí Roskomnadzoru Vadim Ampelonskij nicméně řekl, že „se jedná o běžné varování a není třeba situaci dramatizovat“. Podle ruské legislativy měla Lenta.ru nevhodný obsah ze svých stránek stáhnout, aby se nedostala na černou listinu zablokovaných webů. Nicméně rozhovor lze na stránkách Lenty stále poměrně snadno dohledat. Místo toho se Alexandr Mamut rozhodl pro personální změny, které nijak neodůvodnil, nicméně o jejich vztahu k rozhodnutí federálního úřadu pro média nelze pochybovat. Téhož dne, kdy Roskomnadzor vydal varování, byly propuštěny šéfredaktorka Lenty Galina Timčenko a generální ředitelka tohoto portálu Julia Minder.
Mamut propouští
Propuštění oblíbené šéfredaktorky, která v Lentě působila od jejího vzniku, vyvolalo vlnu nevole především mezi novináři. Nezávislý reportér Alexandr Pljuščev řekl, že právě ona učinila z Lenty „nejoblíbenější ruský internetový zpravodajský server“. Šéf východoevropské a středoasijské pobočky Reportérů bez hranic Johann Bihr řekl, že i díky Timčenkové byla Lenta.ru „jedním z mála nezávislých zdrojů informací v moři propagandy, a to především od začátku krize na Ukrajině“. Není proto divu, že ihned po jejím „odchodu“, jak situaci interpretoval Alexandr Mamut, podalo výpověď 39 z celkových 84 novinářů, pracujících pro Lentu, a podle interních informací budou další zaměstnanci brzy následovat jejich příklad. Ruští Anonymous na protest proti personálním změnám provedli hackerský útok, kdy přístup k Lentě dne 14. března asi na hodinu kompletně znemožnili.
Úředník Kremlu
Stejně špatnou zprávou jako propuštění Galiny Timčenko bylo její nahrazení Alexejem Goreslavskim. Ten předtím působil jako redaktor stránek Vzgljad.ru, které otevřeně podporují názory Kremlu, respektive Vladimira Putina. Goreslavskij prohlásil, že zajistí, aby Lenta fungovala efektivněji, a zároveň slíbil, že nebude měnit její redakční politiku. Zaměstnanci Lenty zveřejnili otevřený dopis, v němž říkají, že nahrazení Timčenkové „úředníkem z Kremlu“ je jasnou snahou o cenzuru, která je podle zákonů Ruské federace o svobodě tisku nepřípustná. Vrcholný manažer Afiša-Rambler-SUP Ilja Karasilščik se ke jmenování Goreslavského šéfredaktorem také vyjádřil – na ruské poměry velmi ostře. Na svém profilu na Facebooku napsal: „Do háje s firemní etikou!“. Jediným úkolem Goreslavského podle něj bude „chodit kolem a kamarádit se s Kremlem“.
Poslední hřebíček do rakve
Karasilščik také dal malou radu začínajícím novinářům: „Je na čase změnit profesi.“ Kreml totiž bez váhání pokračuje v „homogenizaci“ ruské mediální scény. Podle názoru mnoha reportérů byl zásah proti Lentě posledním hřebíčkem do rakve ruské nezávislé žurnalistiky. Nahrazením Timčenkové prokremelským Goreslavskim se ještě zmenšil okruh médií, která čtenářům předkládají na vládě nezávislé informace. Novináři, kteří 12. března podali v Lentě výpověď, řekli, že není problém, kde oni seženou novou práci, ale co budou ruští čtenáři číst. Podle průzkumu veřejného mínění 70% Rusů schvaluje, aby stát, pokud je to v jeho zájmu, cenzuroval média. Je tedy otázkou, zda běžné ruské čtenáře současná mediální situace v zemi vůbec trápí.
