Když chtějí politici snadno setřást kritiku novinářů, že v nejvyšších politických patrech se téměř neobjevují ženy, stačí jen útok obrátit do redakcí médií. Na vlivných postech mnoho žen nesedí a ani komentátorské a analytické týmy ženami neoplývají. Přesto se našly ženy, které v médiích udělaly závratnou kariéru a dokonce se jim podařilo prosadit svůj vliv i za hranicemi novinářského světa.
Foto: Sheryl Sandbergová. Zdroj: ČTK/AP/Paul Sakuma
V květnu vyšel každoroční žebříček magazínu Forbes, v kterém představuje 100 nejvlivnějších žen světa. Do prestižní skupiny se probojovalo devět žen, jejichž profesní kariéra je spojena s médii.
Nejvýše postavená z nich – Sheryl Sandbergová udělala kariéru skrze nejmodernější ze sdělovacích prostředků – sociální sítě. Prestižní magazín udělil provozní ředitelce Facebooku devátou příčku. Sandbergová letos zaznamenala i další úspěch – probojovala se na seznam dolarových miliardářů. Žena, jejíž majetek se odhaduje na 1,05 miliardy dolarů, a matka dvou dětí se prosazuje i na jiných polích než v řízení největší sociální sítě. Její kniha pro ženy s příznačným názvem „Opřete se do toho“ se stala v Americe bestsellerem.
Vlivné moderátorky
Dlouhodobou stálicí v hodnocení Forbesu je Oprah Winfreyová, která letos obsadila 14. příčku. I ona patří mezi dolarové miliardářky. Svou televizní kariéru začala v Tennessee, když se již v 19 letech stala první černošskou ženou, jež četla zprávy v nashvillské televizi. Proslavila se ale především populární „Oprah Winfrey Show“, která získala více než tři desítky cen Emmy. Talk show se vysílala mezi lety 1986 a 2011 a objevila se v televizním vysílání 145 zemí. Jenom v USA ji týdně sledovalo kolem 42 milionů lidí.
Díky vlastnímu televiznímu pořadu se proslavila i žena, která žebříček stovky nejvlivnějších žen uzavírá. Greta Van Susterenová začala úspěšnou kariéru právničky, postupně ji však zlákala profesní dráha televizní moderátorky. Poprvé zaujala na televizních obrazovkách, když měla na CNN pravidelný právnický rozbor během soudního procesu s O. J. Simpsonem. Slavnou se stala díky vlastnímu pořadu „On the Record with Greta Van Susteren“. V průběhu let si do něj pozvala takové osobnosti jako třeba prezidenty George Bushe mladšího nebo Billa Clintona.
Mediální stálicí, tentokrát v tradičně ženské disciplíně, je osobnost udávající módní směry – Anna Wintourová. Šéfredaktorka magazínu Vogue vede prestižní časopis již od roku 1988. Forbes ji umístil na 39. pozici.
Blog za miliony
Jako 52. nejvlivnější ženu Forbes ohodnotil Američanku řeckého původu Ariannu Huffingtonovou, jež se stala vzorem a inspirací pro mnohé internetové novináře. V roce 2005 založila blog, který nazvala vlastním jménem – Huffington Post. O šest let později jej spolu s dalšími spoluzakladateli prodala společnosti AOL za 315 milionů dolarů. Přesto i nadále zůstala jeho šéfredaktorkou a navíc se stala prezidentkou skupiny „The Huffington Post Media Group“, pod kterou spadá třeba Techcrunch, Engadget, Moviefone nebo Mapquest.
Úspěch webu se Huffingtonové podařil nastartovat díky její husté síti kontaktů. Na portálu začalo brzy po spuštění publikovat mnoho celebrit a jeho návštěvnost a vliv na politické dění tak rychle narůstaly. Druhým zdrojem obsahu pak bylo kontroverzní přebírání zpráv z jiných médií. Huffington Post je první internetové médium, jehož redaktor získal prestižní Pulitzerovu cenu.
Televizní královny
Další ženy, které ve srovnání Forbesu uspěly, jsou z televizní a filmové branže. První z nich je na 28. místě Amy Pascalová, manažerka Sony Pictures Entertainment a producentka mnoha hollywoodských filmových trháků. Pascalová taktéž šéfuje společnosti Sony Pictures Television, jejíž televizní stanice působí ve 159 zemích světa a sleduje je 840 milionů domácností. Pascalová se zviditelnila v 90. letech jako viceprezidentka produkce v Columbia Pictures, kde objevila mezeru na trhu v podobě romantických filmů orientovaných primárně na ženy. Stála za filmy jako Malé ženy, Na Hromnice o den více (Groundhog Day) nebo Zemřít pro.
O tři příčky níže se umístila Bonnie Hammerová, nejvlivnější žena ve světě kabelových televizí. V roce 2013 se pod její vedení přidaly televizní kanály Bravo a Oxygen. Stálicemi v jejím portfoliu jsou třeba Cable Entertainment Group nebo NBC Universal Cable. Svému zaměstnavateli vydělává ročně okolo 2 miliard dolarů, vedle toho se ale ještě věnuje charitativním činnostem. Vytvořila úspěšné kampaně jako „Smažte nenávist“ (Erase the Hate) nebo „Vize pro zítřek“ (Visions for Tomorrow). Původně chtěla být fotoreportérkou a v této profesi dosáhla i mnoho úspěchů. Publikovala snímky na výstavách i v prestižních časopisech jako Time, Boston Globe nebo Los Angeles Times.
Ženy v médiích Říše středu
Jediné novinářky, které svou kariéru nevybudovaly ve Spojených státech a dostaly se mezi nejmocnější ženy, jsou dvě Číňanky. Na 87. místo vystoupala šéfredaktorka čínského Caixin Media a Caixin Century Weekly Hu Shuliová. Vlivná novinářka sama přiznává, že v Číně jsou některá témata „mimo možnosti“ její práce, jako například komentáře k masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 nebo o náboženském hnutí Falung Gong. Přesto se snaží o investigativní žurnalistiku v prostředí, kterému dominují státem vlastněné noviny, což jí vyneslo uznání i v zahraničí.
Na 95. místě se umístila Jennifer Liová z vedení společnosti provozující hlavní čínský internetový vyhledavač Baidu. Úspěšná manažerka se narodila v Pekingu, kariéru však zahájila v Americe. Vystudovala na prestižní University of British Columbia a poté pracovala 14 let pro společnost General Motors, kterou opustila, když v roce 2008 dostala nabídku od Baidu.
