Žurnalistika prožívá těžké období. Nástup internetu a hospodářská krize ukrajují příjmy mediálních domů. Nyní se objevuje i třetí hrozba pro budoucnost novinářské profese. Placené autory by mohli nahradit roboti.
Foto: Ilustrační. Zdroj: Profimedia.cz
Mnoha lidem se to může zdát jako ta nejhorší noční můra. V Americe se však již stala realitou. Průkopníkem v této oblasti je společnost Narrative Science. Firma, která působí od roku 2010, se řídí heslem, že přínos obrovského množství dat, která získáváme díky novým technologiím, není v nich samotných, ale v příbězích, které z nich vyplývají.
Robotický sporťák
Tyto příběhy „vypráví“ zatím jenom v angličtině robot Quill, který vybere z obrovského množství dat ta klíčová, jež dále zorganizuje a poskládá z nich příběh. Využití nalezl tento přístup třeba ve sportovním nebo burzovním zpravodajství. Technologii od Narrative Science používá například i renomovaný magazín Forbes nebo internetové portály věnované sportovnímu zpravodajství.
Robotické zpravodajství je výsledkem několikaletého projektu Northwesternské university, který nejprve zpracovával informace z universitní baseballové ligy. Výhoda robota je, že může text dodat během pár vteřin včetně historie předešlých zápasů a dalších kontextů.
Žurnalističtí roboti začínají pomalu pronikat i do dalších společenských sfér. Před americkými prezidentskými volbami zpracoval systém Narrative Science informace ze sociálních sítí. Díky tomu mohla firma poskytnout zpravodajským společnostem novou službu – články o nejdiskutovanějších volebních tématech na internetu, rozdíly mezi debatami v různých státech USA či dokonce nejpopulárnější tweety.
Článek za deset dolarů
Spoluzakladatel firmy Kristian Hammond tvrdí, že během 15 let bude více než 90 procent zpráv napsaných roboty. Americký vizionář je optimistický nejen ve vztahu k množství textů, které umělá inteligence v budoucnosti vyprodukuje, ale i vůči jejich kvalitě. Na dotaz, zda v příštích dvaceti letech by mohl robot vyhrát Pulitzerovu cenu, odvětil, že se tak stane již do pěti let.
Nicméně ani novináři se podle Hammonda nemusí obávat o svou budoucnost. Tsunami zpráv vytvořených roboty podle něj nesmete zbylé „lidské reportéry“, ale dramaticky rozšíří oblast zpravodajství.
Přesto jej zjevně novináři za konkurenci považují. Je totiž podstatně levnější. Článek o délce 500 slov vyjde na 10 dolarů (asi 200 Kč), nestěžuje si na špatné pracovní podmínky, nemá nemocenskou a zaměstnavatel za něj neplatí daně ani sociální pojištění. Článek má hotový za pár sekund, takže se s ním špatně soutěží. A nikdo mu nemůže vyčítat zaujetí ve prospěch jedné strany.
Články od Quilla budou podle Hammonda stoupat po žebříčku exkluzivity směrem článkům s hlubším analytičtějším obsahem. Domnívá se, že časem by mohla vzniknout výhodná spolupráce mezi novináři a roboty, každý by využil své silné stránky.
Narrative Science následují další
Roboty využívá také Los Angels Times. Algoritmus, jehož autorem je Ken Schwenke, prohledává informace Amerického geologického průzkumu, díky čemuž například 1. února, když v půl šesté ráno Los Angeles postihlo zemětřesení 3,2 stupňů Richterovy škály, měl kalifornský deník během osmi minut hotovou zprávu i s mapou epicentra.
Další oblast, pro kterou umělou inteligenci losangeleský deník využívá, je kriminální zpravodajství. Každý večer redakce dostane e-mailovou zprávu se seznamem lidí zadržených policií, kterou zpracuje pomocí algoritmů. Díky tomu mohla s předstihem před konkurenčními zpravodaji informovat o zadržení televizní celebrity.
V oblasti automatického vytváření zpráv podniká i francouzská firma Yseops pobočkami v USA. Její klientelou jsou však především finanční firmy. Oproti Narrative Science publikuje vedle angličtiny i ve španělštině, němčině a francouzštině.
