Výsledky evropských voleb se nesly ve znamení vzestupu populistických uskupení. Nejvýraznější stranou tohoto typu je ve Francii Národní fronta (FN) na čele s Marine Le Penovou. Ta postupuje nyní od vítězství k vítězství, a po komunálních a evropských volbách se nyní chystá na ty prezidentské v roce 2017.
Foto: Marine Le Pen. Zdroj: Profimedia.cz
Big-bang, zemětřesení, šok, opakují francouzská média. List Le Parisien soudí, že vítězství FN postavilo současnou výkonnou moc ke zdi. Obě velké strany – pravicová Strana pro lidové hnutí (UMP) i levicová Socialistická strana (PS) byly až za ní – pravice získala 20,8 % a socialisté 13,9 %.
Jedná se doslova o historický okamžik, neboť Národní fronta (25 %) zvítězila v evropských volbách poprvé. Dopad má ale tato situace zejména na stav rozložení politických sil ve Francii, a zcela přímo na premiéra Manuela Vallse a prezidenta Françoise Hollanda. „Výsledky přerozdělí karty politického života, urychlí krizi v UMP a tandem Hollande-Valls staví ke zdi. V UMP hodina zúčtování již zvoní a Jean- Francois Copé hraje o své přežití v čele strany. PS je rovněž v krizi, někteří dokonce pochybují o kapacitě Françoise Hollanda obnovit důvěru u Francouzů v roce 2017,“ píše populární list Pařížanů.
Demise vlády se nekoná
Ačkoliv se ozývají hlasy, a to zejména ze strany FN, aby premiér Manuel Valls podal demisi a bylo rozpuštěno okamžitě Národní shromáždění – sám prezident Hollande obě možnosti vyloučil hned po volbách ve svém televizním projevu. Záleží totiž pouze na prezidentovi, zda tak podle článku 12 Ústavy učiní.
Francouzská média připomínají, že fenomén nástupu extrémů jde ale dál – až za francouzské hranice. „Je to neoddiskutovatelný šok, který překračuje naše hranice. V Evropském parlamentu budou ‚eurooptimisté‘ oslabeni vlnou ‚euroskeptiků‘,“ sděluje televizní stanice FRANCE 24. „Již toho večera se Evropané ptali, zda Francouzi mají ještě ‚chuť‘ na Evropu. Oslabena je totiž role Francie jako konstruktérky Unie a to je dosti znepokojivé,“ dodává stanice.
Je FN opravdu „první stranou“?
Dá se již nyní říct, že po komunálních volbách, po nichž mluvila Marine Le Penová o „konci bipartismu“, se nyní po volbách evropských stala FN „první stranou Francie“?
Podle politologa Dominiqua Reyniéa, autora knihy Populismes, la pente fatale (Populismus, fatální šikmá plocha, Plon 2011), jehož France 24 cituje, by to byl unáhlený závěr. Voliči věděli, že touto volbou, zejména ve Francii, nezmění nic podstatného. Samotná FN, jež se snaží distancovat od podoby, jakou jí vtiskl její zakladatel Jean-Marie Le Pen, se nyní pokouší surfovat na vlně etno-socialismu a sociálního šovinismu.
FN získala 24 křesel v Evropském parlamentu z celkového počtu 74 určených pro Francii. „Jejím cílem je nyní vytvoření parlamentní frakce,“ píše mezinárodní Radio France Internationale (RFI). Její vznik je ale hodně nejistý. Podle pravidel Evropského parlamentu musí mít totiž politické skupiny alespoň 25 poslanců nejméně ve čtvrtině členských států, tedy alespoň v sedmi z nich. Národní fronta, jež patří dlouhá léta k velmi sledovaným stranám na mezinárodní úrovni, má ovšem jeden problém, jenž ji odlišuje od ostatních potenciálních spojenců, připomíná RFI. Je jím antisemitismus. Právě ten vedl již dříve k ochlazení kontaktů s britskou stranou United Kingdom Independent Party (UKIP), ale i nedávno s Dansk Folkeparti (DF), tedy Dánskou lidovou stranou.
