Za velkou mediální publicitu vděčí Andrej Babiš televizním stanicím TV Nova a ČT 24, z tištěných titulů pak deníkům Právo, Lidové noviny a MF Dnes. Přestože vyznění příspěvků vůči premiérovi a předsedovi hnutí ANO je v médiích ze svěřenského fondu Andreje Babiše srovnatelné s jinými tituly, liší se mírou informování o sporných kauzách, jakými je třeba kauza Čapí hnízdo a případ premiérova syna. Vyplývá to z mediální analýzy společnosti Newton Media, která sledovala vybraná média během tří předvolebních týdnů.
Analytici Newton Media se před nadcházejícími parlamentními volbami zastavili u mnohokrát opakované otázky, jak o Andreji Babišovi informují média patřící do jeho svěřenského fondu ve srovnání s jinými tituly. V období 21. srpna do 10. září 2021 byly sledovány příspěvky zmiňující Andreje Babiše v šesti tištěných denících (Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Metro, Blesk, Právo a Hospodářské noviny, přičemž první tři uvedené tituly patří do svěřenského fondu Andreje Babiše) a ve vysílání čtyř televizních kanálů (ČT 1, ČT 24, Prima a TV Nova). „Srovnáme-li objem publicity českého premiéra, vede TV Nova následovaná veřejnoprávní zpravodajskou stanicí ČT 24. Třetí místo zaujímá deník Právo následovaný Lidovými novinami a Mladou frontou DNES. Na chvostu jsou naopak deníky Blesk a Metro, které se osobou premiéra zaobírají spíše okrajově,“ říká autor analýzy Jan Jüptner ze společnosti Newton Media.
Nestačí však počítat, kolikrát se jednotlivá média zmíní o osobě Andreje Babiše, ale je třeba poukázat na vyznění příspěvků vůči jeho osobě, a také jakým tématům byly věnovány. Srovnáváme-li jen sentiment příspěvků, deníky Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Metro se od ostatních odlišovaly jen nepatrně. Znatelnější rozdíl však najdeme v rozsahu prezentovaných informací a odlišném stínování sporných témat. Ve sledovaném období jimi byly především premiérův syn Andrej Babiš jr. a zastřešující motiv Čapího hnízda. Obě tato témata sice Mladá Fronta DNES, Lidové noviny a Metro až na výjimky ve zpravodajských rubrikách pokrývaly, ale činily tak méně často než jiné tituly. Zatímco k celkové publicitě Andreje Babiše přispěly tyto deníky 23 %, na publicitě premiérova syna se podílely 21 % a případu Čapího hnízda již jen 15 %.
Negativní sentiment vůči Andreji Babišovi je v titulech ze svěřenského fondu dán spíše rozhovory se třetími osobami a citacemi opozičních politiků (např. Petr Fiala, Zdeněk Hřib, představitelé Trikolóry). V komentátorských rubrikách se pak negativní hodnocení odvíjí převážně od kusých poznámek (např. název knihy „Sdílejte, než to zakážou!“ byl shledán „absurdním“ nebo když autor textu připustí, že vládou plánované rozpočtové schodky přispějí k inflaci). „Oproti tomu Hospodářské noviny konfrontovaly premiéra a předsedu hnutí ANO ve zpravodajské i komentátorské rubrice po celé řadě linií a zařadily se tak na opačnou stranu spektra, než kde stojí tituly ze svěřenského fondu. S odstupem za Hospodářskými novinami vykázaly nejzápornější indexy publicity týkající se Andreje Babiše ČT24, Právo a ČT1,“ doplňuje Jüptner.
“Relativně malé rozdíly v sentimentu vůči premiérovi mezi tituly z jeho svěřenského fondu a ostatními médii ve vzorku – s výjimkou Hospodářských novin – nejsou příliš velkým překvapením”, komentuje výsledky analýzy mediální odborník Václav Štětka z britské Loughborough University. „V demokratických systémech obecně platí, že zpravodajská média ovlivňují veřejnost a politiku spíše prostřednictvím nastolování či naopak potlačování určité tematické agendy než otevřenou propagandou. Tomu odpovídá zjištění o nižší míře pokrytí kauz Andreje Babiše v denících z jeho fondu, které naznačuje existenci redakční autocenzury v těchto médiích, pokud jde o osobu premiéra“, uzavírá Václav Štětka.
Autor analýzy: Jan Jüptner, Ph.D., mediální analytik
Kontakt pro média: Jitka Adamčíková,T: 00420 605 441 267, Jitka.Adamcikova@newtonmedia.cz
Doprovodné grafy si můžete v lepším rozlišení stáhnout zde.
