Ukrajina: historické analogie, internetové diskuse a Kličkové v reklamě

Tchibo a bratri Klickove

Rok 1938 a anšlus Rakouska, v témže roce Mnichovská dohoda, rok 1968 a Pražské jaro, abych vyjmenoval aspoň tři nejčastěji se opakující historické události, na které se analytici odvolávají při glosování událostí na Krymu. Zatímco naše mainstreamová média, a hlavně ta veřejnoprávní, zastávají po vzoru ministra zahraničí jednotný protiruský postoj, v internetových diskusích zaznívá podstatně jiná písnička.

Foto: Bratři Kličkové v katalogu společnosti Tchibo Zdroj: Marketing & Media

Na internetu přes držku nedostaneš

Internetové diskuse bývají obecně považovány za horší alternativu hospodských diskusí. I tak v nich ale mohou zaznít zajímavé postřehy. Upoutalo mě tvrzení, že se mobilizuje pouze v zemích, které jsou na pokraji bankrotu, nebo ve kterých není co jíst. Což vcelku sedí. Naopak inspirován historickými analogiemi pokoušel jsem se představit si Adolfa Hitlera nebo Leonida Brežněva, sedící před (samozřejmě pečlivě vybranými) novináři a odpovídající na (určitě předem připravené) otázky, jako to učinil Vladimír Putin.

Naše internetové diskutéry ale nejvíce pobuřuje alibismus Spojených států a vůbec západních mocností (což by situaci před druhou světovou válkou zajisté odpovídalo) – nejčastěji skloňovanými historickými příklady se tak stávají spíše události nedávné – Kosovo, Srbsko nebo Irák. Vyhrožování sankcemi ze strany „bankrotářů z Evropské unie“ a amerického prezidenta pak naši diskutující přecházejí pohrdavým mlčením a poukazováním na zadluženost USA a fakt, že dvě třetiny ropy musí Spojené státy dovážet.

Peníze až na prvním místě

Dolar navíc od roku 1971 není podložen zlatou rezervou a od dubna 2006 už federální úřad FED ani nezveřejňuje index M3, pomocí kterého se dalo zjistit množství amerického oběživa ve světě. Mnozí poukazují na to, že předluženost Spojených států dosáhla historicky nejvyšších hodnot, a tvrdí, že peníze má jenom Čína. Také jsem si dlouho myslel, že Čína je největším věřitelem USA, i když mě nedávno napadlo, že pro to nemám logické odůvodnění. Podle ekonoma Pavla Kohouta ale Čína drží pouze kolem osmi procent amerických dluhopisů – zhruba čtyřicet procent státních dluhopisů drží vládní agentury, FED a regionální americké pojišťovny.

Oblíbenou teorií internetových debatérů je i vznik obchodní unie mezi Ruskem a Čínou, která ze hry vyřadí dolar jako rezervní měnu. Tomuto směřování nahrávají i vyjádření Kremlu, který by stejně mohl s EU obchodovat v eurech, a zlatem nekrytý dolar by se nejspíš americké vládě ještě pořádně zajedl. Jaké historické paralely tedy vlastně odpovídají současnému dění? Osobně mě oslovilo ČT Art, které odvysílalo vynikající francouzský film Stavisky, kde si světoznámého podvodníka, kvůli kterému padla ve Francii druhé poloviny třicátých let tehdejší vláda, zahrál Jean Paul Belmondo. Jeho hláška „kdo se ptal na jména, když byl na Ukrajině pogrom“, chamtivost politiků a stále stejné principy bankovních podvodů mě přesvědčily, že lidstvo je nepoučitelné.

Bratři Kličkové hledají historické vzory

Zajímavé by ale bylo najít historickou paralelu pro angažmá bratrů Kličkových v reklamní kampani kávy Tchibo, která s jejich pomocí propagovala prodej sportovních potřeb. Po Kličkově angažmá jako maskota ukrajinské „revoluce“ (jak nás ve svém komentáři poučil Jefim Fištejn, vzpoura je potlačené povstání, v případě úspěchu jde o revoluci) ale Tchibo veškeré propagační materiály stáhlo a česky vytištěná brožura, která byla několik dní k dispozici na prodejnách Tchibo, se stává vyhledávanou raritou. Mně už se ji sehnat nepovedlo.

Důležité ovšem je, že i když byla kampaň stažena, německá reklamní agentura Jung von Matt i hlavní protagonisté už dostali zaplaceno, veškeré náklady tak ponese Tchibo, které nechce být spojováno s „riot porno“ záběry z kyjevských demonstrací. Marně přemýšlím nad některou z celebrit třicátých let minulého století, které by politické angažmá zabránilo vystupovat v reklamě, i když určitě takové případy byly. Kéž by vše zůstalo jen u vyhozených peněz, vždyť peníze budou, my nebudeme. A nezapomenu ani na výborný facebookový post z pražské tramvaje „Krymská. Příští zastávka Ruská.“

Jan Brychta
autor je redaktorem týdeníku Marketing&Media

Čtěte také

prymula grafika
Tiskové zprávy

Příběh zvaný Entity

První Prymulův týden na Ministerstvu zdravotnictví„Dej mi dohromady všechno důležité, co Prymula udělal za první týden po jmenování. Potřebuju taky vědět, kde dělal před tím, komu

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít