Indická bohyně Kálí bývá někdy spojována jak se zmarem a ničením, tak i plodivou silou. Stejně je tomu i u infoporna, respektive u dvou jeho zvláštních podtypů, jež v něčem fungují jako dvě tváře téhož. Jsou jimi porno vojenské a potravinové.
Foto: San Diego, California,USA: Zvyšování fyzické zdatnosti mužstva. Zdroj: Profimedia.cz
První se nese na motivu mezilidského konfliktu a surového ničení, druhé naopak hýří estetickým souladem a kulinářskou kreativitou. I když jde o fenomény zdánlivě tematicky velmi vzdálené, mají leccos společného a možná trochu překvapivě v sobě ve srovnání s klasickým (sexuálním) pornem obsahují to lepší, co může „porno“ člověku nabídnout. Podívejme se na ně blíže.
Vojenské porno se představuje
Tzv. military porn je dle slov administrátorů stejnojmenného účtu na Twitteru sbírkou „fotografií či videí zachycujících ryzí drsňáctví pro vojenské nadšence“, což si dovolím převzít jako definici obecně platnou, protože zahrnuje vše podstatné – silné emoce, heroismus a vojenskou tematiku podané v lákavé vizuální formě. Obsah daného profilu je vůbec velmi přímočarý a již na první pohled z něj na Vás zamíří spousta hlavní ovládaných ostrými hochy libujícími si v kamufláži. Věřím, že kdyby byl na profil vypuštěn Sigmund Freud, našel by zde bohatý studijní materiál.
Jídlo místo sexu
Potravinové porno (food porn) je oproti tomu mírumilovnější a zdánlivě méně sexuálně laděnou zábavou. Slovo „zdánlivě“ je však na místě, protože jakmile se začtete do obsáhlého rozpitvání televizní kuchařské seance „Deník Dity P.“ zjistíte, že ubíjení libida za kuchyňskou linkou, a nikoliv na ní zase takový rozdíl nepředstavuje, nehledě na tamní výroky typu „Mě hrozně baví dotýkat se masa, je to takový míň sterilní, víc živočišný.“ Narážek se sexuálním podtextem je tam, zdá se, řada a ani na facebookových profilech food porna (viz např. zde) to není o moc lepší. Technicky vzato se sice jedná „jen“ o sbírku detailních a úchvatných snímků chutných a čerstvých jídel, jakousi monotematickou hostinu očí z vizuálního potěšení. Ve své makabróznosti však jde o mnohem víc. Psychoanalytik by to bezpochyby dokázal popsat konkrétněji.
Přirozenost proti abnormalitě
Vojenské či potravinové porno však nepředstavuje nějakou metlu lidstva. Sice porno vojenské implikuje několik nehezkých překračování tabu, jako například okouzlení válkou a zbraněmi nebo přehlížení utrpení, které způsobují, a u porna potravinového se naopak jedná o tendenci k nezdravému konzumnímu obžerství, avšak duševně dospělý jedinec mu podle mne dokáže odolat, protože ke skutečné zbrani či dortu je obvykle daleko a vyžaduje to úsilí. Navíc kombinace zdravého nadhledu, vůle a inteligence udrží věci v mezích a pohled na „přirozené porno“ může přinést inspiraci, nový úhel pohledu či upřímné potěšení. Proč by jinak uvedený účet vojenského porna na Twitteru měl 124 000 followerů a odkázaná facebooková stránka Food Porn se mohla honosit více než milionem a půl příznivců?
Tento pozitivní přínos infoporna je naopak v ostrém kontrastu s klasickým pornem, které nezachycuje skutečnost. Jinými slovy je na rozdíl od vojenského a potravinového porna již zcela nepřirozené. Kdysi jsem slyšel definici rozdílu mezi erotikou a pornografií jako hranici mezi tím, co je a co již není ve fyzických schopnostech aktérů. Proto také vede klasické porno někdy k závislosti a otupělosti vůči reálným sexuálním podnětům. Ten, kdo mu propadne, se totiž pohybuje mimo reálný svět a ztrácí kontakt s jeho podněty. Osobně pro mne nebude vojenským pornem kalendář plný silikonových rádoby-vojand, protože na rozdíl od tohoto snímku z účtu @MilitaryPorn nezachycuje realitu se skutečnými emocemi a city a chybí mu reálný kontext a lidská hloubka.
Svobodný člověk vs. otrok slasti
Rozdíl mezi přirozeným a nepřirozeným pornem se promítá i do toho, proč si ten který druh porna vybíráme. Myslím, že potravinové a vojenské porno chceme vidět, protože jej máme rádi. Porno sexuální naopak někteří z nás mají „rádi“, protože jej potřebují. Pozitivní náklonnost zde nahrazuje potenciální závislost. Nepřirozené porno totiž nepřináší vnitřní intenzivní prožitek, ale jeho vnější umělou intenzifikaci. Na místo toho, abychom jako empatické lidské bytosti spoluprožívali utrpení ve tváři norského vojáka, na jehož fotografii již bylo odkazováno výše, tak se snažíme docílit získání ještě silnějšího vnějšího stimulu, který má nahradit to, co jsme sami v sobě nebyli schopni plně prožít.
Nepřirozené porno se krom toho také vyznačuje absencí vlastního úsilí, zásluhy, nutné pro dosažení výsledného prožitku; místo ocenění ze strany krásné ženy po vynaloženém svádění Vás k pohledu na obraz na monitoru přivede pouhý klik myši; a jak známo, na čem člověk nemá zásluhu, toho si méně váží, méně mu to dává a naopak si to od něj skrytě více bere. Ať tak či onak, neznepokojujme se pornem. Berme jej s nadhledem, ať již jde o přirozené infoporno vojenské nebo potravinové či jejich sexuální protějšek. Jen se mezi nimi snažme rozlišovat, buďme svými pány a naplnění hledejme zejména v sobě, a ne v okolí…
Článek navazuje na předchozí autorův komentář k fenoménu infoporna, který si můžete přečíst zde.
