Společnost potřebuje stereotypy k usnadnění chápání světa kolem sebe. Ve chvíli, kdy si člověk může určité jevy i osoby roztřídit do zásuvek, snáze pak přijímá nové informace a je schopný jich i více pojmout. Jiným případem jsou ovšem negativní stereotypy, či dokonce předsudky, které rovněž umožňují lidem lepší vstřebávaní informací – ovšem za cenu toho, že někteří se dostanou do škatulky, z níž není cesty ven. Přitom média sama občas předsudky vytváří, nebo je alespoň potvrzují.
Foto: Vietnamská svatba v Mariánských lázních. Zdroj: Profimedia.cz
Každé médium vytváří a udržuje mediální obraz menšin. Asiati jsou v Česku často spojováni s pracovitostí, případně jsou známí jako majitelé večerek a občerstvení s nekonečnou otevírací dobou. Když server Novinky.cz napsal titulek: „Už nejsme jen stánkaři, říká první vietnamský politik v Česku“, vlastně tím redakce zpravodajství potvrdila, že pro většinu lidí jsou Vietnamci stále stánkaři. Reportáž o kandidátu ODS, který získal pouze 700 hlasů, vznikla na základě jeho původu. Je v ní popsáno, jak se muž vietnamského původu dostal do politiky, a zároveň je v ní uvedeno, že poslední generace Vietnamců v Česku už nejsou stánkaři, a dokonce jsou tito jedinci často stejně úspěšní jako Češi.
Pokročíme dále. O něco horší mediální obraz mají v českých médiích Romové. Očitý svědek z Českých Budějovic mi vyprávěl, že během loňské demonstrace proti Romům na tamějším sídlišti Máj vykřikovali bílí obyvatelé protiromská hesla obsahující výhružky smrtí. Paradoxně ovšem místní redaktoři z tzv. seriózních deníků přinesli informace pouze o reakci Romů. Jak se bouřili a jak nadávali demonstrujícím. Média tedy pouze potvrdila mediální obraz Romů: jsou nepřizpůsobiví, jsou sprostí a vyvolávají spory, ačkoli to bylo v tomhle případě přesně naopak.
Podobný případ nastal v květnu roku 2013. Server jedné nejmenované komerční televize informoval o Romovi, kterého stánkař ubodal, protože mu ukradl klobásu. Diskutující hned přicházeli s návrhy nominace na Darwinovu cenu, případně přidávali nevhodné komentáře: „Konečně o jednoho míň.“ Druhou verzi přinesl server Romea.cz, podle něhož muž nebyl ubodán kvůli klobáse, ale naopak se mu stalo osudným, že se zastával jiného Roma, na něhož útočil stánkař kvůli jeho původu. Obě verze mají k pravdě asi dost daleko, protože výsledky šetření ukazují, že muž nezemřel na 21 bodných ran, jak tvrdí server Romea, na druhé straně svědci během soudního líčení odmítli, že by zabitý cokoli ukradl.
Je pochopitelné, že pro informovanost veřejnosti je potřeba znát identitu zločince. Když Američan Kevin Dahlgren vyvraždil rodinu svých příbuzných a následně odjel zpátky do své vlasti, lidem se pravděpodobně po zjištění tohoto faktu ulevilo, neboť vraha dělil od České republiky oceán, ale nabízí se otázka, k čemu slouží určení národnosti pachatele u dalších zločinů. Veřejnosti může být přece jedno, zda drogy distribuuje Vietnamec, Mongol, nebo Somálec. Je irelevantní, zda znásilnění spáchal Čech, Moravák nebo muž z Tádžikistánu. Důležité přece je, že viník je potrestán, policie vykonala dobře svoji práci a lidé již nejsou potenciální oběti.
Určitě je pravda, že slovo Rom v titulku zvyšuje čtenost. Pravděpodobně ji i zvyšuje mnohem více než jiná etnika. Na druhé straně ve chvíli, kdy si člověk vytváří ucelený pohled na svět skrze média, je možné uvažovat, zda by nebylo vhodné, třeba i na úkor snížení čtenosti, začít informovat pravdivě a objektivně bez zbytečných detailů.
