Putin upevňuje moc nad státním agenturním zpravodajstvím

Vladimir Putin

Kdo v pondělí 9. prosince 2013 zabrousil na internetové stránky Kremlu, objevil nečekanou informaci o tom, že prezident Ruské federace Vladimir Putin svým dekretem s okamžitou platností ukončil existenci jedné z největších ruských státních zpravodajských agentur RIA Novosti. Celá situace přitáhla pozornost zahraničních médií i ruské opozice, které krok prezidenta ostře kritizují.

Foto: Vladimir Putin. Zdroj: Profimedia.cz

RIA Novosti  byl zkrácený název pro Ruskou agenturu mezinárodních novinek, která vznikla v roce 1991 a jejím vlastníkem byla po celou dobu existence Ruská federace. Pod RIA spadala také radiostanice a televizní kanál RIA TV. V roce 2005 RIA založila anglofonní televizní stanici Russia Today, která je vládou dotována, nicméně je na ní nezávislá. Kvalitní a na Kremlu překvapivě značně nezávislé zpravodajství vysílala RIA do celého světa. Těšila se dobré pověsti zejména v zahraniční, protože podávala o Rusku vyvážené informace, reflektovala názory opozice i pro Kreml nepříjemná témata. Jako příklad lze uvést povolební demonstrace proti Putinovi v roce 2012 (kdy podle názoru Kremlu řada novinářů RIA s opozicí sympatizovala) nebo živé přenosy ze soudního procesu s lídrem opozice Alexejem Navalnym, za něž agentura získala novinářskou cenu.

Putinovy dekrety

Vladimir Putin se rozhodl agenturu reorganizovat tím, že ji, stejně jako státní radiostanici Hlas Ruska, úplně zrušil a na jejich základech vytvořil novou zpravodajskou agenturu s názvem Rossiya Segodnya (Rusko dnes ). Ta má zahraničním zájemcům, stejně jako před ní RIA, poskytovat informace o dění v Rusku. Oficiálním argumentem prezidenta pro sloučení RIAHlasu Ruska je zvýšení efektivity a kvality vysílání. Neoficiální verze, kterou si můžeme snadno domyslet, vypadá jinak: upevnění kontroly Kremlu nad ruskými médii.

Putinovo rozhodnutí zrušit agenturu RIA Novosti kritizuje ruská opozice i zahraniční média. Prezident totiž obsadil nejdůležitější posty v nově vzniklém Rusku dnes svými příznivci, v jejichž okruhu se dlouhodobě snaží o co nejvyšší koncentraci moci. Oponenti Putinovi přičítají, podle nich očividnou, snahu o co nejvyšší míru cenzury. Ta je neslučitelná s právy občanů Ruska na svobodu tisku, svobodnou diskusi a vyjádření názoru, které garantuje ústava. Negativní emoce vzbudil i způsob ukončení existence RIA, o němž neměla do vydání dekretu tušení ani její ředitelka, první a zároveň poslední žena v čele agentury, Svetlana Mironyuk. Právo na vydávání dekretů (ukazů) s platností zákona prezidentovi Ruské federace přiděluje ústava. Putin pomocí dekretů nejen zrušil RIAHlas Ruska, vytvořil Rusko dnes, propustil Svetlanu Mironyuk, ale také dosadil do čela nové agentury Dmitrije Kiseleva. Rusko dnes tak podle kritiků nebude ničím víc než nástrojem Kremlu, který bude do zahraničí vysílat předem schválené zprávy ke zlepšení obrazu Ruska v očích zbytku světa. Zazněly i názory, srovnávající Putinovy postupy s propagandou z dob Sovětského svazu.

Tři kontroverze

Rusko dnes  je spojeno se třemi kontroverzemi: tou první je její ředitel, druhou její šéfredaktorka a třetí je nevinně vypadající shoda okolností – nově vzniklé Rusko dnes  se jmenuje stejně jako nezávislá televizní stanice Russia Today.

Ředitele Ruska dnes  jmenuje pomocí dekretu prezident Federace. Rozhodnutí Vladimira Putina dosadit na klíčovou pozici svého skalního příznivce, kontroverzního hlasatele státní televize Rossija 1 Dmitrije Kiseleva, vyvolalo vlnu emocí. Kiselev je znám svými homofobními (k zákonu proti propagaci homosexuality se vyjádřil tak, že není dost přísný, a že by gayům mělo být zakázáno darovat krev a sperma, a jejich srdce, která by v případě automobilové nehody mohla být použita k transplantacím, by měla být zakopána pod zem nebo spálena) a protizápadními postoji (za současnou situací na Ukrajině podle něj stojí spiknutí Polska, Litvy a Švédska). Zároveň je zodpovědný za výběr šéfredaktora, v tomto případě šéfredaktorky, Ruska dnes. Tou se stala Margarita Simonyan.

Margarita Simonyan je uznávaná novinářka, která za svou kariéru stihla pokrýt závažné a nebezpečné události, jakými byla druhá čečenská válka, masakr ve škole v Beslanu nebo rusko-gruzínská válka v Jižní Osetii. Je popisována jako prokremelsky naladěná, čemuž často odpovídal i úhel pohledu jejího zpravodajství. Z tohoto důvodu byla již v minulosti dosazena do funkce viceprezidentky Ruské národní asociace pro televizi a rádio. Od roku 2005 je šéfredaktorkou televizní stanice Russia Today, která dekretem zrušena nebyla, protože ji RIA sice vytvořila, ale nebyla její součástí. Zároveň se nyní stala šéfredaktorkou konglomerátu Rusko dnes.

Nemůže být náhodou, že nově vytvořená agentura Rusko dnes  si z televizní stanice, založené zaniklou agenturou RIA vzala nejen název, ale i šéfredaktorku. Zatím není jasné, jestli pomocí tohoto manévru chce Vladimir Putin začlenit televizi Russia Today  pod Rusko dnes, ale je to velmi pravděpodobné (i kdyby nešlo o „fyzické“ sloučení, dosazením stejného vedení lze docílit stejného efektu).

Když agentura RIA Novosti informovala o svém zániku, neodpustila si poznamenat, že celá situace potvrzuje trend upevňování kontroly ruské vlády nad médii. Ne nadarmo se Ruská federace na indexu Reportérů bez hranic umístila v hodnocení svobody tisku na 148. místě ze 179 hodnocených zemí.

Kateřina Hamatová
autorka je studentka FSV UK

Čtěte také

Case study

Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři – tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít