S reklamou se setkáváme všude – ať již ve formě chytlavých melodií a podmanivých obrázků na televizních obrazovkách, na postranních bannerech webových stránek, či se na nás směje z monstrózních billboardů podél cest. Existuje ale místo, kde reklamu moc nečekáte a na první pohled možná ani nepoznáte. Tím místem jsou vaše oblíbené filmy a seriály.
Foto: Anne Hathaway s náhrdelníkem od Chanel ve filmu Ďábel nosí Pradu. Zdroj: Profimedia.cz
Šikovně skrytá reklama
Product placement (česky „umístění produktu“) je ve filmovém a televizním průmyslu již desítky let zaběhnutou praxí. Jedná se o nenápadnou, nicméně velmi účinnou formu skryté reklamy, výhodnou jak pro tvůrce filmu či seriálu, tak pro koncerny, jejichž produkty jsou ve filmu propagovány. V podstatě jde o to, že si kromě herců ve filmu či seriálu „zahrají“ také loga automobilových společností, výrobců elektroniky, kosmetiky, oblečení, alkoholu, případně rovnou celé restaurace či obchody. Zejména v západním světě je product placement stále oblíbenějším způsobem zviditelnění produktů a peníze z něj dokáží vizuální umělecká díla z velké části zaplatit. Tak nás asi nepřekvapí, že na nás čím dál tím častěji z filmového plátna nebo televizní obrazovky pomrkává logo nakousnutého jablka či vychlazená Coca-Cola.
Kult kvality a luxusu
Značkové produkty často napomáhají dokreslení celkové atmosféry filmu, a tak, pokud se zadaří, působí reklama autenticky a nenuceně. Už od raných časů Agenta 007 přece víme, že úspěšní muži řídí Aston Martin, ruku jim zdobí hodinky Omega a platí Visa kartou. Po bližším prozkoumání většiny filmů a seriálů nás tak nepřekvapí, že ruku v ruce vytváří jakýsi kult kvality a luxusu, kdy nejlepší právníci mají u ucha nejnovější telefon od Samsungu (seriál USA Network Suits), moderní ženy pijí kávu ze Starbucks, vozí je Mercedes-Benz a jejich šatník zdobí Chanel, Louis Vuitton a Manolo Blahnik (seriál HBO Sex and the city). Americký viceprezident hrající si na Playstationu 3 (seriál stanice Netflix House of Cards) či samotný velký detektiv Sherlock Holmes a jeho přechod z Blackberry na iPhone (seriál BBC Sherlock) jsou již jen třešničkou na pomyslném barevném reklamním dortu.
Méně je někdy více
Existují ovšem i případy, kdy je product placement natolik očividný, že bychom celkový dojem označili spíše za „pěst na oko“, a celá věc je nám tak trochu k smíchu. Například když se v post-apokalyptickém hororovém prostředí, kdy je planeta naruby a bez vody, projíždí čistý a zubem času zcela netknutý Hyundai Tucson (seriál AMC The Walking Dead). Nebo když krásná soudní antropoložka (seriál Bones stanice Fox) vnese do děje jen tak mimoděk téměř minutovou ódu na přednosti své nové Toyoty. A mohli bychom pokračovat…
PP versus česká kinematografie
V našich končinách zatím včleňování produktů do filmů a seriálů není tak rozšířené. Pokusy o něj proběhly, ale kromě několika málo světlých výjimek z produkce zkušenějších scénáristů (jednou z nich je pověstný Pramen zdraví z Posázaví ve filmu Ať žijí duchové) byl výsledný efekt spíše amatérský a až příliš okatý. Nicméně, od roku 2010 je product placement v Česku legálním způsobem reklamy, a tak se do budoucna můžeme těšit snad i na jeho českou verzi.
Co na to naše paměť
Podle různých studií má na nás tento způsob reklamy nezanedbatelný vliv. Vždyť právě onen kult luxusu, kvality a všudypřítomných značek zvedá propagovaným produktům oblíbenost a prodejnost. Tak se chtě nechtě stáváme, i ve chvílích večerní relaxace, terčem nenápadné, ale efektivní reklamy. Ovlivnit dokáže také děti – pokud jejich oblíbení hrdinové preferují určitou značku jídla či pití, podvědomě si po čase z více možností vybírají tu samou. Nicméně, i filmy a seriály musí z něčeho žít, a tak se, pokud se jim nevyhneme úplně, nevyhneme ani šikovně skryté reklamě. Doufejme tedy alespoň, že do budoucna v dvouhodinové stopáži zahlédneme za monitory s jablkem a v nablýskaných nejnovějších modelech aut ještě i nějaké ty herce.
