Pomáháme bořit mýty o lidech s diagnózou schizofrenie. Podívejte se, jaký je mediální obraz „100 tisíc neviditelných“

HBR 9392 scaled
Lidé, u nichž byla diagnostikována schizofrenie, se musí potýkat s mnoha společenskými mýty, negativními stereotypy a nepochopením společnosti. Negativní stereotypy a mýty jsou často reprodukovány také médii. V sociálních médiích mají zásadní vliv na vývoj debaty outsideři, u kterých často vytvářejí vnímané stereotypy právě insideři - tedy paradoxně lidé, kteří mají se schizofreniky nějakou osobní zkušenost. Podívejte se na shrnutí mediální analýzy, která zkoumala mediální obraz schizofrenie v tradičních a sociálních médiích.

 

Rádi pomáháme tam, kde to má smysl. Osvětová kampaň 100 tisíc neviditelných smysl rozhodně má. Snaží se upozornit na problémy, stereotypy a mýty, se kterými se denně setkávají lidé vyrovnávající se s diagnózou schizofrenie, v Česku tedy až 100 000 lidí.

Schizofrenie v tradičních médiích

Média často podporují šíření negativního mediálního obrazu v kontextu násilí, vražd a sebevražd. O schizofrenii vyznívá negativně více jak čtvrtina (28 %) všech příspěvků. Mezi nejčastější mýty spojované se schizofrenií patří sklony k násilí a agresivitě, nutnost dlouhodobých hospitalizací a neschopnost pracovat.

udalosti_graf.png

„Obraz schizofrenie je v médiích do značné míry spojován s násilím, což je shodou okolností i nejčastější mýtus, který se ke schizofrenii váže. Další hojně rozšířenou nepravdou jsou informace o tom, že nemoc může vyvolávat užívání návykových látek,“ uvedla vedoucí mediálních analýz NEWTON Media Věra  Čarná s tím, že nějaký z mýtů je obsažen ve 13 % ze všech 2 300 mediálních zmínek, které se věnovaly schizofrenii v jejím původním významu.

Ve více než třetině všech článků byla schizofrenie uváděna v přeneseném slova smyslu, jako synonymum pro dvojakost, protiklad či rozporuplnost. Můžeme se tak dočíst o předvolební schizofrenii, schizofrenii moci, schizofrenní situaci apod. Tato skutečnost svědčí o tom, jak hluboce je v našich myslích zakotven další mýtus, a to ten, že schizofrenie = rozdvojená osobnost.

V některých případech se v jednom příspěvku vyskytovalo i více mýtů najednou. Média se někdy také uchylovala ke spekulacím a zkratkám. Tyto negativně vyznívající mediální zkratky se následně šířily na sociálních sítích, kde lidé články aktivně sdíleli, komentovali a dále tak nepravdy podporovali.

temata_celkem.pngGraf zobrazuje výskyt nejčastějších mýtů o schizofrenii v tradičních médiích

  • nejčastěji podporovaný mýtus: lidé se schizofrenií mají sklon k násilí
  • nejčastěji popíraný mýtus: Lidé se schizofrenií jsou nezaměstnatelní
  • drogy a schizofrenie: často nebylo rozlišeno, zda drogy způsobují či spouští schizofrenii
  • schizofrenie = rozdvojená osobnost: obsažen zejména v příspěvcích s výskytem schizofrenie v přeneseném slova smyslu

Jak se diskutuje o schizofrenii v sociálních médiích

Z celkových téměř 30 000 zmínek v sociálních médiích se týkalo přeneseného významu schizofrenie 68 % zmínek, zatímco přímo o schizofrenii jako o nemoci jen 32 % příspěvků. Celkově se nejvíce příspěvků objevilo na portálech v diskuzích a fórech (39 %) a na Facebooku (36 %). O samotné schizofrenii jako nemoci se pak nejvíce diskutovalo na Facebooku (51 % příspěvků).

socialni_media.pngGraf zobrazuje poměr přenesených a přesných významů vážících se ke schizofrenii v sociálních médiích

V diskuzích v sociálních médiích jsou na téma schizofrenie aktivní tři hlavní typy diskutujících: outsideři, insideři a autority. Nejaktivnější skupinou diskutujících byli outsideři, kteří tvořili 77 % veškerého obsahu. Podívejte se, co je v diskuzích pro jednotlivé typy diskutujících charakteristické:

inside_outside.png

 

Jedním z klíčových zjištění analýzy sociálních médií je skutečnost, že zásadní vliv na tvorbu a reprodukci stereotypů a mýtů o lidech nemocných schizofrenií mají překvapivě insideři. Úhel pohledu na nemoc, jaký mohou mít příbuzní lidí s diagnostikovanou schizofrenií, je totiž pro mnoho outsiderů směrodatnější než názor odborníka. Nejčastěji se totiž k nemoci a výjimečným případům, kde schizofrenici vystupují, vyjadřují právě ti insideři, kteří mají se schizofrenií nejhorší zkušenosti.

Co ještě víme o schizofrenii v médiích?

Zvýšený počet zmínek v tradičních médiích bývá spojen s událostmi, ve kterých figurují schizofrenici. Obdobný vývoj počtu zmínek lze najít také v sociálních médiích.

V tradičních médiích se objevilo celkem 3 569 zpráv, z toho více než 1/3 zpráv se schizofrenie vyskytovala v přeneseném slova smyslu. Nejvyšší medializace tématu schizofrenie byla v měsících, ve kterých tradiční média informovala o trestných činech způsobených schizofreniky:

  • říjen a listopad 2016 – Vražda knihovnice z Horní Břízy na Plzeňsku
  • únor a březen 2017- Případ Jana Heidingera, který v nepříčetnosti usmrtil svou matku a otčíma, byla mu stanovena ústavní léčba, ze které byl posléze propuštěn, avšak na nařízenou ambulantní léčbu přestal docházet. Případ Marcela Kerouše, který před 13 lety zabil mačetou svoji matku a v roce 2017 požádal o propuštění z ústavní péče do ambulantní. Kroměřížský soud však jeho žádost zamítl.
  • říjen 2017 – Zastavení trestního stíhání mladého muže pro vraždu svého 18letého kamaráda ve Varnsfordu a nařízení jeho ochranné léčby.
  • duben 2018 – Střelba na policisty v azylovém domě v Domažlicích, kdy útočník postřelil policisty a spáchal sebevraždu.

tradični_vyvoj.pngGraf zobrazuje vývoj tématu schizofrenie v tradičních médiích

socky_vyvoj.pngGraf zobrazuje vývoj tématu schizofrenie v sociálních médiích

 

Zajímavý je také přehled médií, která o schizofrenii a k ní vážících se mýtech psala nejvíce. Největší počet zmínek a nejvíce pozitivně laděných příspěvků k tématu vydal tištěný Regionální deník a k němu příslušející online zpravodajský server denik.cz. Naopak nejvíce negativních článků bylo publikováno na serveru blesk.cz.

media_prehled.png

 

Zajímá vás téma více? Přečtěte si další články v médiích, které referují o kampani „100 tisíc neviditelných“:

Týden.cz 
ŽENA-IN 

 

MEDIAINFO

 

MEDIAINFO
Magazín NEWTON Media, a.s.
 

 

Čtěte také

medialni_analyza
Blog

Když čísla nestačí: proč je kvalitativní mediální analýza klíčová

Mediální analýzy hrají klíčovou roli v pochopení reputace značek i efektivity jejich komunikačních kampaní. Ne všechny analýzy jsou ale stejně hodnotné. Existuje zásadní rozdíl mezi čistě kvantitativním přístupem, který se zaměřuje na čísla, a kvalitativní analýzou, která přináší hlubší kontext, interpretaci a také strategická doporučení.

BLOG myty o monitoringu medii
Blog

10 nejčastějších mýtů o monitoringu médií

Monitoring médií je dnes klíčovým nástrojem pro firmy i instituce, které chtějí efektivně řídit svou reputaci a mít přehled o tom, co se o nich říká v online médiích, tisku i na sociálních sítích. Přesto kolem mediálního monitoringu stále panuje řada mýtů – od jeho ceny až po reálný přínos pro PR a marketing. V tomto článku proto vysvětlujeme, jak monitoring médií skutečně funguje, proč je důležitý a které nejčastější omyly mohou vést ke špatným rozhodnutím.

AI funkce v aplikaci NewtonOne
Blog

AI funkce v NewtonOne: chytřejší monitoring médií od analýzy po reporting

PR specialisté dnes potřebují rychle rozpoznat důležité mediální výstupy, vyhodnotit jejich význam a připravit přehledné reporty. AI v platformě NewtonOne pomáhá automatizovat monitoring médií, analýzu obsahu i reporting. Není jen samostatnou funkcí, ale podporuje práci napříč celou aplikací a šetří čas při každodenní práci.

telefon kresba

Jdeme na to!