Zakladatel největší ruské sociální sítě VKontaktě Pavel Durov 1. dubna na svém profilu uvedl, že kvůli nátlaku Kremlu odchází z funkce generálního ředitele společnosti. O dva dny později však změnil názor a celou aféru kolem svého odstoupení popsal jako aprílový žert. Co ho k tomuto jednání vedlo a co to znamená pro ruskou mediální scénu?
Foto: home page VKontaktě. Zdroj: Profimedia.cz
VKontaktě (VK) vznikla roku 2006 z iniciativy mladého studenta, dnes velmi úspěšného podnikatele a milionáře, Pavla Durova a jeho přátel. Durov si vysloužil přezdívku ruský Zuckerberg, která odkazuje na mnoho podobností mezi ním a zakladatelem Facebooku. VK je, především v Rusku a dalších zemích bývalého Sovětského svazu, velmi oblíbenou sociální sítí, která je často srovnávaná právě s Facebookem. Odhady ohledně počtu jejích registrovaných uživatelů se pohybují v rozmezí mezi 120 a 240 miliony, a její úspěch doplňuje i fakt, že dnes funguje již v 70 různých jazycích. Význam VK je obrovský především v Rusku, kde sociální sítě dnes do velké míry suplují již téměř neexistující nezávislá média. V kombinaci s názory Pavla Durova, podle nějž by internet měl být platformou pro naprostou svobodu slova bez omezení, je VK pro Putinovu vládu tvrdým oříškem, nikoliv však nerozlousknutelným.
Hrdina ruské opozice
Nátlak Kremlu na sociální síť VKontaktě začal společně s proti-putinovskými protesty po parlamentních volbách v roce 2011 a po prezidentských volbách o rok později. Sociální sítě se staly místem, kde opoziční aktivisté organizovali protivládní pochody. Vládní složky, včetně FSB (dnešní název pro sovětskou KGB), vyvíjely na Durova obrovský tlak, aby zrušil v rámci VK minimálně sedm skupin, kde se lidé domlouvali na opozičních akcích. To Durov, zcela v souladu se svým přesvědčením, odmítl, a stal se tak přes noc hrdinou ruské opozice, i když on sám tvrdil, že ho k tomu vedly spíše podnikatelské záměry než náklonnost k demonstrantům. Na začátku letošního roku byly kanceláře VK v Petrohradě bezdůvodně prohledávány policií a sociální síť se „omylem“ ocitla na černé listině zakázaných stránek ruského federálního úřadu Roskomnadzoru. Sám Durov byl obviněn z toho, že Mercedesem svého kolegy přejel nohu dopravního policisty, když nerespektoval jeho pokyny. Následně byl nucen uprchnout ze země neznámo kam. Jeho nepřítomnosti okamžitě využily prokremelské kruhy: firma United Capital Partners od Durovových kolegů Mirilašviliho a Levieva koupila jejich podíly, tedy 48% akcií firmy VK. UCP patří Ilju Šerbovičovi, který je blízkým spolupracovníkem Kremlu a státní ropné společnosti Rosněft. Pavel Durov se do Ruska brzy vrátil, ale jeho pozice generálního ředitele VK se ocitla ve zcela nových podmínkách, které by se daly popsat jako studená válka mezi ním a ostatními vlastníky.
Až do hořkého konce
O koupi zbytku akcií dlouho usiloval také úspěšný podnikatel a oligarcha Ališer Usmanov. Když tuto nabídku předložil Durovovi poprvé, odpovědí mu byl vztyčený prostředníček, kolující po VK. V lednu tohoto roku ale Durov nátlaku podlehl a prodal i svůj zbývající podíl VK Usmanovově impériu Mail.ru. Ten tak získal kontrolní balík akcií VK – 52%. Síť tedy od začátku roku 2014 patří na Kreml napojeným oligarchům Šerbovičovi a Usmanovovi. V této situaci se Pavel Durov 1. dubna rozhodl rezignovat na funkci generálního ředitele. Jako důvod uvedl, že „jeho svoboda rozhodování soustavně upadá a je pro něj stále složitější trvat na principech, na nichž byla sociální síť vybudována“. Nejprve se předpokládalo, že jde o Apríl, ale zpráva byla později téhož dne potvrzena a vrcholní funkcionáři VK začali dokonce hlasovat o novém generálním řediteli. Durov si ale o dva dny později vše rozmyslel. Na svůj profil napsal, že po svém odchodu zjistil, že vše, co vybudoval, by s jeho rezignací přišlo vniveč, a odmítl takový vývoj dopustit. I když se celou situaci snažil obrátit v aprílový žert, celé to působí dojmem, že se Durov rozhodl bránit svobodu VK až do hořkého konce.
Pojistka do budoucna
Výsledek chaotické situace ohledně sociální sítě VKontaktě vypadá takto: společnost patří oligarchům úzce napojeným na Kreml, v jejím čele ale jako generální ředitel zůstává její zakladatel a obhájce svobody slova Pavel Durov. Zatím se nezdá, že by Kreml chtěl své nadvlády nad tímto největším nezávislým médiem v zemi využít. Stát má teď sice mnohem snazší přístup k osobním údajům uživatelů VK, ale zatím asi neví, jak je okamžitě využít. Jedná se tak spíše o pojistku do budoucna, kdyby se situace na sociálních sítích opět obrátila v neprospěch Vladimira Putina.
