Třebaže si představitelé Alternativy pro Německo (AfD) čas od času stěžují na způsob práce veřejných sdělovacích prostředků, také jim vděčí za stávající popularitu.

Foto: Bernd Lucke. Zdroj: Profimedia.cz

Jiná a přece trochu stejná?

Média jakéhokoli druhu věnují Alternativě pro Německo značnou pozornost z jednoduchého důvodu; jedná se o zajímavý a zároveň napínavý projekt. Na rozdíl od subjektů, které v minulosti v Německu hrály na euroskeptickou strunu, má strana dobře propracovaný politický marketing. Nechce mít co dočinění s jakýmikoli projevy extremismu, současně ale nepohrdne špetkou sociálního populismu i proticizinecké rétoriky. Alternativa se zatím profiluje jako strana jednoho tématu (kritika Evropské unie, a zejména záchrany eura) a jednoho muže (Bernd Lucke). Ústřední otázka zní, zda uvedené ingredience stačí k dlouhodobému úspěchu.

Reflektory a diktafony jsou vítány

V pozadí AfD tahají za pomyslné nitky mediálně zdatné osobnosti. Distingovaní stratégové vědí, že většina obyvatel Německa získává informace o Evropské unii především z televize a tištěných periodik. Proto usilují o pravidelné prosazení profilujícího tématu do hlavních vysílacích časů a na stránky titulních novin.

Uvedená strategie zatím přináší ovoce. Člověk neznalý poměrů může při letmém pohledu na zpravodajství německých médií nabýt dojmu, že Bernd Lucke je po spolkové kancléřce Angele Merkelové druhým nejvýznamnějším politikem na západ od českých hranic.

Profesor makroekonomie na hamburské univerzitě rozhodně neprojevuje ostych před září reflektorů a nezalekne se ani zapnutého diktafonu. Duely za kulatým stolem s ním nebývají nezávazným rozhovorem při kávě a dobrém zákusku. Lucke rád určuje tempo televizní či rozhlasové diskuse. Politického protivníka nejprve zahrne přívalem argumentů, pak jej unaví dlouhými souvětími (němčina je na to obzvlášť vhodná!). Většinou z debaty vychází ne-li vítězně, tak alespoň jako ten vzdělanější.

Nejsme jednorázový projekt

Alternativa pro Německo dovedně využívá, ve srovnání s etablovanými politickými subjekty, nová média. Například na Facebooku má nejvíce příznivců ze všech německých politických stran. Účet je pravidelně aktualizován, jednotlivé příspěvky vyvolávají poměrně živou diskusi.

AfD není zpestřením pro hrstku „znuděných“ akademiků s přemírou volného času. Konkurence musí zbystřit. Strana dokáže oslovit voliče napříč politickým spektrem. Dochází tak k postupnému organizačnímu a personálnímu formování síly, která může být dlouhodobou součástí německé politické scény.