Jaká by měla být výbava budoucího novináře? Co se musí naučit, aby mohl uspět v nové době? Otázky, které jsme na NEWTON Summitu položili třem ostříleným osobnostem, které výrazně ovlivňují současnou mediální inovativní scénu: byli jimi bývalý špičkový irský televizní moderátor a zakladatel Storyful Mark Little, Douglas Arellanes ze Source Fabric (jinak též DJ) a přední polský digitální stratég – původem létající akrobat – Mexičan Ivan Hernandez. Jak správně tušíte, odpovědi nebudou vypadat jako ze školní učebnice. Přinášíme „manuál“, který společně během debaty dali dohromady:
1. Naučit se všechno, co dřív novináři nenáviděli: například skromnosti a pokoře
Novináři by neměli být přezíraví. Potřebují pokoru k tomu, aby chápali, že na sociálním webu je mnoho lidí, kteří ví to, co lidé v redakci neznají.
2. Schopnost připustit si, že se mýlím
Patří k prvně řečenému — opět něco, co řada novinářů neměla ráda.
3. Znalost byznysové stránky
Mark přiznává, že je otrávený a naštvaný, když novináře nezajímají peníze, za které se má kvalitní žurnalistika tvořit: „Je to nejrychlejší způsob jak vystavit novinařině rozsudek smrti“. Dnešní doba je podle něj čím dál víc postavená na osobních značkách. A pokud novinář, který je osobní značkou, nerozumí tomu, jak důležité jsou chlupaté kočky pro jeho práci, nemá právo v tomto byznysu dál být — říká dokonce tvrdě. Naráží tak na fakt, že virální videa či obrázky roztomilých kočiček nesou peníze. A je to právě ta složka, která může financovat výjimečnou, kvalitní žurnalistiku. Takovou, která například pomáhá přitáhnout pozornost k problémům nejvíc sužovaných a nesvobodných zemí.
4. Porozumění novým platformám
Je nutné sledovat vývoj nových platforem a nástrojů a mít snahu se v nich neustále orientovat a pracovat s nimi — podtrhuje Douglas.
5. Umění vyprávět příběhy novým způsobem
K tomu, abyste uměli předat modernímu publiku jakýkoli příběh, je třeba, abyste jako novináři mluvili s programátory, neustále aktivně hledali společnou řeč. Historicky jde o světy, které mají každý svou specifickou mentalitu. A právě dobrá kombinace je to, co umožní publiku jakékoli sdělení co nejlépe pojmout. Anebo máte ještě jednu možnost: jako novinář se učit kódovat. V angličtině se takovému úkazu říká “unicorn”, tedy jednorožec. Ovšem lidí, kteří by byli schopni hladce obého není — jak se ukazuje — mnoho. 🙂
6. Smysl pro experiment a schopnost selhávat rychle a levně
Experiment je zaklínadlem dneška. K tomu ale patří taky naučit se, že ne všechno se musí podařit. A pokud se nepodaří, je třeba umět to přijmout tak, aby neúspěch byl rychlý a levný. A i ten nás učí. Vede přes něj cesta dál, k novým funkčním modelům. Možná si myslíte, že se Vás to netýká, ale jako novinář se dnes velmi snadno ocitnete v prostředí experimentování a je dobré se na to mentálně naladit. 😉
7. Empatie
Schopnost být empatický, vžít se do druhých, dodává Ivan. S tím souvisí i příprava budoucích novinářů. V dnešní době je i pro univerzity náročné inovovat své programy. Mark se proto na formální vzdělání v životopisech prakticky nedívá. U adeptů na práci velmi oceňuje, když mají jakoukoli báječnou a zároveň “divnou” zkušenost z reálného života. Za zajímavého tak považuje třeba kolegu, který designoval systém hromadné dopravy v Singapuru nebo dalšího, který provozoval čajové plantáže v Keni. Lidé pro dnešní média by měli být zvídaví, mít dobrodružnou povahu. Většinou to nejsou ti, kterým vyhovuje mentalita obří korporace. „Z jiné než mediální práce mají pak ponětí o tom, jak lidé žijí, chápou, jak ke zprávám přistupují. Rozumějí tomu, co se děje. Není to o trhu, tabulkách, o tom, co může být vždycky měřeno a baleno. Realita sociálního webu totiž není o datech, ale o emocích. A kdo nerozumí emocionální síle mediálního obsahu, nerozumí dnešnímu sociálnímu webu,“ uzavírá Mark.
Pavlína Kvapilová
