Aktuálně žijí média tzv. hnutím Movember, tedy měsíční akcí, během níž si muži mají nechat narůst knír a pomoci tak s osvětou ohledně rakoviny pohlavních orgánů a duševních chorob. Je to zvláštní způsob boje s nebezpečnou chorobou.
Foto: Pavel Cejnar, Movember holení bratrů, Zdroj: Profimedia.cz
Ochmýření mroži se podle organizátorů „stávají chodícími a mluvícími billboardy, které zvyšují povědomí o často opomíjených tématech mužského zdraví a vybízejí ke konverzaci kdekoli, kde se objeví.“ Není mi sice úplně jasná příčinná souvislost mezi porno knírem a rakovinou předstojné žlázy, o to víc mě ale překvapuje, kolik facebookových aktivistů se podobných aktivit zúčastňuje.
Google překladačem proti duševním poruchám
Web organizátorů Movembru češtinou podobnou Google Translatoru vysvětluje své bohulibé poslání, tedy že Movember se soustředí na náklady a ekonomické úspory a tato jeho snaha vyústila v „globální funrdaising.“ Asi není hezké vytýkat někomu překlepy, ale u profesionálně vedené PR ofenzívy bych takto frapantní nedostatky nečekal. Jen kolik redakcí a komunikačních agentur se do projektu už několikátý rok zapojuje!
Zajímavý je i argument organizátorů o snížení nákladů na administraci sbírky, která je hybným momentem celého Movembru: „Cena administrace činí jedenáct procent vybraných fondů. To je velmi nízko pod mezinárodními fundraisingovými standardy, které se v nejlepších případech pohybují mezi patnácti a pětadvaceti procenty.“ Neodpustím si ani ocitovat závěrečnou větu z webu Movembru, sekce O nás, dokládající moji teorii o Google překladači: „Dosažení lepšího výsledku, než jsou nejlepší příklady z praxe, odráží cíle hnutí Movember – dosažení, co nejlepšího možného výsledku kampaně, při pečlivém sledování nákladů.“
Tričko není Tričko
Celý Movember mi silně evokuje Avon pochod proti rakovině prsu, vůči kterému trpím silnou averzí už několik let. Snad jen ten Movember za sebou nemá tak výrazného sponzora. Letošní Avon pochod upoutal už zvacími fotografiemi – po finálních úpravách ve Photoshopu by na nich nezaujatý pozorovatel hádal Halině Pawlowské hezkých šedesát kilo a Simoně Stašové necelých patnáct let. To ale samozřejmě není to, co by mi na této akci vadilo.
Vstupenkou do průvodu je růžové tričko za lidové čtyři stovky, jehož design navrhla bez nároku na honorář česká návrhářka Taťána Kovaříková. Za každé prodané tričko vydává Avon slevovou poukázku na vyšetření prsu mamografem. Opět si musím postesknout nad kvalitou textu, na oficiálním webu pochodu se dočtete, že posledního Avon pochodu, který se konal 8. září, se zúčastnilo 18 500 pochodujících a „celkem bylo prodáno 36 000 Triček.“
Ovšem nejen „Tričky“ je živ rakovinový kýč, vedle pánských a dámských triček, které slouží jako vstupenka na akci, byla v e-shopu webu Zdravá prsa k dostání třeba „designová filtrační lahev bobble Avon“, růžový hrnek, růžový bloček, kabelka nebo pouzdro na telefon. Výbava správného bojovníka proti rakovině prostě nekončí knírem!
Dost legrace, dodejme pár faktů…
Rakovina prsu samozřejmě není příležitostí pro broušení si ostrovtipu. Na druhou stranu nevěřím, že podobné spektakulární akce mohou výrazněji pomoci rozšíření osvěty o nebezpečných chorobách, a přiživování se na podobných tématech mi je silně proti srsti. Rakovina prsu bývá podle některých výzkumů dávaná do souvislosti se stárnoucím věkem prvorodiček, kdy si stárnoucí tělo nedovede poradit s vyšší hladinou estrogenu.
Druhou rizikovou skupinou jsou pak vysoké manažerky, podle revue Social Science & Medicine je u nich pravděpodobnost výskytu rakoviny prsu až o sedmdesát procent vyšší než u méně exponovaných kolegyň. Jak těmto neblahým trendům čelí každoroční pochody proti rakovině, mi není úplně jasné, ale vždy je lepší o problému mluvit, než se tvářit, že neexistuje.
