Dá se říci, že britský bulvár tvoří samostatné odvětví žurnalistiky. Od bulváru v jiných zemích se liší nejen zaměřením, ale i pozicí na mediálním trhu. V čem je tak ojedinělý?
Foto: britské bulvární deníky. Zdroj: Profimedia.cz
Když se v Česku řekne bulvár, většině lidí se nejspíš vybaví hlavně senzační a často škodolibé články o známých osobnostech. Již ve svých počátcích bulvární tisk prodávali kameloti na ulicích doslova za pár drobných, aby si jej mohla dovolit co nejširší skupina lidí. I psán byl bulvár tak, aby mu porozuměli i nevzdělaní lidé. Ačkoliv dnes postupy bulváru hojně prorůstají i médii seriózními, bulvár je u nás stále považován za spíše pokleslý žánr.
V Británii má bulvární tisk významně odlišnou pozici. Zatímco v Česku i jinde na světě se bulvární tisk věnuje především „drbům“, ten britský klade stejný důraz na vlastní zpravodajství. Vedle tvrdých faktů a vlastní novinářské práce tak v britských bulvárních médiích najdete neověřené informace, utajené zdroje a podobně. Britský bulvár má také oproti seriózním médiím jednu velkou výhodu: je ochoten za senzační zprávy platit skutečně tučné sumy peněz, takže se často dostane k opravdu jedinečným informacím. Druhou stranou mince zde pak jsou často nelegální praktiky získávání informací, neetičnost a tak dále.
Nahotinky, Hitler a křížovka
Mezi současná nejrozšířenější britská bulvární periodika bezesporu patří deník The Sun společnosti News Corp Ruperta Murdocha, pravicový Daily Star, konzervativní Daily Mail a Daily Express a také středo-levicový Daily Mirror.
Deník The Sun si dlouho držel pozici nejprodávanějšího britského deníku, než jej koncem roku 2013 předběhl Daily Mail. List se politicky rozpíná mezi liberalismem a konzervativismem, v minulosti například podporoval Margaret Thatcherovou. O deníku je známo, že si potrpí na kýč. Mezi jeho tradiční rubriky patří „the Page Three Girl“, tedy dívka na třetí straně. Tato rubrika zobrazující spoře oděné dívky byla mnohými zavržena coby pornografická.
Rubriku s polonahými dívkami pravidelně uveřejňuje také Daily Star. Tento deník byl založen v 1978, což z něj učinilo první nově vzniklý list v Británii od založení deníku Daily Mirror v roce 1903.
Původním cílem deníku Daily Mirror bylo oslovit zejména ženy. Svému poslání chtěl deník dostát i tím, že postavil ženské redaktorky do svého vedení. Deník se ovšem nesetkal s velkým úspěchem a jeho tehdejší majitel Alfred Harmsworth se rozhodl, že jeho zaměření rozšíří. O rok později, tedy v roce 1904, proto najal nového editora jménem Hamilton Fyfe, jenž záhy všechny ženy z redakce propustil. Do historie deníku se zapsala mimo jiné titulní stránka, kterou časopis otiskl krátce po amerických prezidentských volbách v roce 2004. Na stránce byla tehdy zobrazena fotografie George W. Bushe s titulkem „Jak může být 59 054 087 lidí tak hloupých?“.
Nejstarším britským bulvárním deníkem je Daily Mail, jenž byl založen v roce 1896. Deník má za sebou velmi bohatou historii, mimo jiné také v souvislosti s podporou Adolfa Hitlera. Také Daily Mail mířil od svého počátku hlavně na ženy. V roce 2013 dosáhl poměr ženských čtenářek téměř 55 %, což z deníku činí jediný britský list s podílem ženských čtenářek nad 50 %.
Deník Daily Express sám sebe označuje jako „The World’s Greatest Newspaper“, tedy největší světové noviny. Kromě tradičních rubrik jako jsou klepy či sport je Daily Express pověstný svou křížovkou – byly to první britské noviny, které ji zavedly.
V minulosti jsme se zde také zmiňovali o fenoménu The News of the World, svého času nejrozšířenějšími světovými anglicky psanými novinami, jež byly zrušeny v roce 2011. Přestože tento slavný nedělník již nevychází, bylo by hříchem jej v souvislosti s britským bulvárem nezmínit. The News of the World totiž byly doslova ztělesněním bulvárního voyeurství – kvůli odposlechům politiků a dalších známých osobností byla vyšetřována a následně odsouzena řada jejich redaktorů.
Přes jisté rozdíly přece jen lze najít rysy, které má britský bulvár společné s tím českým. V obou případech se cílí na široké masy, zprávy jsou podávány tak, aby jim rozuměli i lidé bez vyššího vzdělání. Základními stavebními kameny britského i českého bulváru jsou potom senzace a skandály. O nějaké té aféře či kriminálním činu si zkrátka rádi počtou lidé napříč kulturami.
