Jak Viktor Orbán vylepšil náhubkový zákon

televize RTL Klub

Maďarští poslanci začátkem června letošního roku schválili nový zákon zásadně ovlivňující mediální záležitosti, v platnost vstoupí již počátkem července.

Foto: Protest proti nové dani z médií v televizní síti RTL Klub. Zdroj: Profimedia.cz

Jedná se o zákon o zdanění příjmů médií z reklamy, který navrhl László L. Simon – člen strany FIDESZ a místopředseda parlamentního výboru pro ekonomické záležitosti, který je známý i díky své literární činnosti. Proti hlasovaly opoziční strany s výjimkou JOBBIKu, který vládní předlohu podpořil. Kdo si potrpí na číselné statistiky, tak pro hlasovalo 144 poslanců, proti pouhých 30.

Tento zákon, jenž upravuje reklamní daň, měl být projednáván už v minulém roce, ale s blížícím se termínem parlamentních voleb premiér Viktor Orbán odložil jednání na dobu po volbách, až bude mít vítězství v kapse. Správně si spočítal, že by mu kontroverzní zákon ubral hlasy. (Viktor Orbán je nejen talentovaným fotbalistou, nýbrž nyní dokázal, že má i matematické nadání) Toho důkazem jsou protestní aktivity novin, časopisů, tištěných i internetových, rádií a televizí. Dokonce pár dní po schválení zákona proběhla na Kossuthově náměstí před parlamentem demonstrace, na kterou přišlo odhadem přes tisíc lidí. Demonstrace se netýkala pouze nového zákona o reklamní dani, ale i odvolání šéfredaktora internetového serveru origo.hu, k němuž došlo na žádost Jánose Lázára, vedoucího premiérova kabinetu. Vadilo mu, že si šéfredaktor nebere servítky a píše o všech skandálních věcech uvnitř FIDESZu.

Viktor Orbán hájí daň z reklamy tím, že maďarská státní kasa potřebuje vyšší příjmy, aby pak bylo na vzdělávání, sport, důchody a jiné záslužné věci, které přislíbil již během své předešlé vlády. Očekává se, že reklamní daň do státní kasy ročně přinese 9 – 10 miliard forintů navíc. Dokonce i Orbánův otec se nechal slyšet, že tento krok je velice rozumný. Tato daň z příjmů médií z reklamy patří do stejného ranku jako navýšení daní pro velké firmy, banky či energetické podniky. Viktor Orbán na to konto poznamenal: „Nikdo neplatí daně rád, zvlášť ti, co vydělávají mnoho peněz, neradi platí vysoké daně. Tyto sektory, tyto firmy, tito lidé hodně peněz vydělávají, proto by rádi platili menší daně.“

Vánoční dárek pro novináře

Kritici zákon o reklamní dani přirovnávají k takzvanému náhubkovému zákonu, lépe řečeno jej vnímají jako jeho „vylepšení“. Maďarští novináři dostali v roce 2010 od Orbánovy vlády, která tehdy u kormidla nebyla ještě ani rok, pěkný vánoční dárek. Přesně tři dny před Vánocemi schválili vládní představitelé mediální zákon, který vstoupil v platnost ani ne za dva týdny. Počínaje prvním lednem začala fungovat omezení, která našla své kritiky nejen v Maďarsku, ale vzbudila nelibost i v zahraničí.

Na Nový rok 2011 reagovala většina novin protestním oznámením na titulní straně. Například deník Népszabadság pojal první stranu tak, aby graficky co nejvíce připomínala parte se slovy: „V Maďarsku zemřela svoboda tisku“. Pozadu s kritikou nezůstali ani někteří novináři z Magyar Hírlap, jenž má k FIDESZ blíže než právě zmíněný Népszabadság. A pozadu nezůstala ani Evropská unie, která pod hrozbami sankcí či ztráty volebního hlasu, Maďarsku nařídila upravit zákon tak, aby naplňoval zásady demokratického pojetí významu svobody slova. To se stalo v roce 2012, kdy byl mediální zákon poupraven a nadlouho se nad ním uzavřela hladina kritických hlasů.

V čem byl tento zákon tolik problematický? V určitých ohledech byl velice rozumný – pevně vymezoval časy reklam za hodinu a zároveň zajišťoval, aby reklamy nepřesahovaly hlasitost běžných pořadů. Vyskytovaly se v něm však věci, které kritizovala v otevřeném dopise tehdejší eurokomisařka pro mediální záležitosti, a sice kontrola vyváženosti všech médií (nejen televize či rozhlasu, ale dokonce i internetových serverů) a především nutná registrace všech médií u NMHH (Nemzeti Média- és Hírközlési Hatóság – Národní mediální a zpravodajský úřad), který společně s mediální radou měl dohlížet nad již zmíněnou vyvážeností všech pořadů, ochranou dětí a mládeže a nad postupy při udílení licencí a registrací. Za nedodržení přísných pravidel hrozily pokuty ve výši pěti miliónů forintů a při opakovaném nedodržení hrozil dokonce zákaz veškeré činnosti, přičemž ona pravidla byla napsána tak nejasně, že se dala vykládat celkem libovolně.

Dvojí metr

Nynější červnový zákon přesně vymezuje daň z reklamních příjmů různých médií. Ta největší, jejichž příjmy překračují 20 miliard forintů, budou zdaněna 40% daní. To se týká především komerční televize RTL Klub, která je jednou z nejvlivnějších televizí v Maďarsku. Jejím majitelem je RTL Group, úspěšná televizní společnost z Německa; první kritické hlasy zazněly právě z této země. Druhá maďarská komerční televize TV2 před nedávnem změnila svého majitele, nyní je jím Zsolt Simon, sympatizant vládní FIDESZ. Proto byl zákon na poslední chvíli před svým projednáním poupraven tak, aby TV2 nebyla natolik zatížena daní jako RTL Klub. TV2 v minulém roce vykazovala ztrátovost a tu si nyní může odečíst z daní.

Vysoké zdanění může podle mnohých vést k zániku menších nezávislých zpravodajských zdrojů. A tím bude vážně ohrožena názorová různorodost. Zaniknout však může i RTL Klub, pokud bude vykazovat ztráty, přičemž experti se obávají, že její německý majitel ji jako nevýhodnou může prodat. A kdo jiný by kupoval televizní stanici v zemi, kde se vládnoucí strana snaží ovládnout média, než právě její přívrženci?

Maďarsko se od zavedení mediálního zákona v roce 2010 během jednoho roku propadlo podle žebříčku Press Freedom Index na 40. místo z původního 23., které obývalo ještě v roce 2010 společně s Českou republikou. A podle nejnovějších výsledků se nachází až na 64. místě. Na jakém místě ho najdeme za rok?

Alena Mikolášková
autorka je publicistka

Čtěte také

Blog

Využíváte umělou inteligenci?

U nás v Newtonu ji využíváme dlouhodobě, ale pro poskytnutí kvalitních a přesných výstupů pro naše klienty se vždy ještě spoléháme na naše kolegy analytiky.

Blog

Jste na Telegramu?

Níže jsou uvedeny nejvíce zmiňované účty v tradičních českých médiích. Telegram je komunikační prostředek, který se řadí mezi nejoblíbenější u Ukrajinců a Rusů. Populární je především, protože zde

Zaškrtnutím tlačítka, vyplněním a odesláním údajů kontaktního formuláře vyjadřuji svůj výslovný souhlas se zpracováním mých osobních údajů v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů společnosti NEWTON Media, a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ 14000, Česká republika, IČO: 28168356, zapsané v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 12446 v rozsahu uvedeném v tomto kontaktním formuláři za účelem šíření obchodních sdělení ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Společnost NEWTON Media, a.s. Vás může telefonicky nebo prostřednictvím e-mailu informovat o produktech a službách, které nabízí a požádat Vás o spolupráci. Souhlas je udělen na dobu neurčitou nebo do odvolání tohoto souhlasu. Zpracovatelem osobních údajů bude společnost NEWTON Media, a.s. Máte mimo jiné právo na přístup ke svým osobním údajům, právo na opravu osobních údajů, právo být informován o způsobu zpracování osobních údajů právo a právo obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údaj v případě pochybností o zpracování těchto údajů v rozporu se zákonem. Osobní údaje nebudou v žádném případě poskytnuty třetí straně a bude s nimi nakládáno důvěrně.

Zavřít
kresba mobil s aplikací NewtonOne

Jdeme na to!